Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
40 C 18/2021-33
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr Barborou Kovářovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 15 940 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy k 28. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, až do zaplacení, to vše pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se, co do částky 10 840 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 006 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 972,80 Kč od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 872,80 Kč od datum do zaplacení, úrokem ve výši 10,64 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy k 28. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, až do zaplacení, to vše pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se, co do částky 10 840 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 006 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 972,80 Kč od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 872,80 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 10,64 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum ve znění doplnění ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 15 940 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 006,73 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 972,80 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 10,64 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (s účinností ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa), uzavřela dne datum s žalovanou Smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytl žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Poskytovatel zápůjčky splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných o žalované před uzavřením smlouvy. Úvěr byl žalované poskytnut za úplatu, poplatky a úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 5 840 Kč. Celkovou částku ve výši 13 840 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru se žalovaná zavázala uhradit ve 13 měsíčních splátkách po 1 040 Kč. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobce úvěr ke dni datum zesplatnil. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 8 000 Kč od datum úrokem ve výši 10,64 % ročně odpovídající úrokové sazbě korunových úvěru poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření smlouvy. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 15 940 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky 8 972,80 Kč a úrok ve výši 10,64 % ročně počítaný z dlužné jistiny 8 000 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do postoupení pohledávky činí 1 006,73 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalované zaslána předžalobní výzva. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Pouze navrhla, aby jí bylo umožněno splácet dluh v co nejnižších splátkách, protože pobírá dávky hmotné nouze.
3. K ústnímu jednání dne datum se nedostavila žalovaná, která svou neúčast omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř. “), v nepřítomnosti účastníků.
4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne datum požádala žalovaná společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, o poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč. V žádosti uvedla své osobní údaje a dále uvedla, že jejím zaměstnavatelem je úřad práce, pobírá rodičovský ve výši 7 600 Kč a přídavek na dítě ve výši 500 Kč. Průměrné měsíční příjmy celé domácnosti jsou ve výši 8 100 Kč. Měsíčně pak vynakládá na bydlení, vodu a elektřinu 6 790 Kč, na stavování 4 000 Kč, na ostatní 1 000 Kč. Průměrné měsíční výdaje žadatele činí 5 895 Kč, celé domácnosti pak 11 790 Kč (zjištěno z Žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru). Výše uvedených příjmů žalované byla prokázána předloženým Přehledem vyplacených dávek SSP. Z předložené Smlouvy o podnájmu bytu včetně Dodatku k podnájemní smlouvě bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou od datum a končí datum. Podnájemné bylo sjednáno ve výši 5 920 Kč spolu plnění spojená s užíváním bytu a společných prostor v době ve výši 1 280 Kč, tj. celkem 7 200 Kč. Dne datum uzavřela žalovaná se společností právnická osoba smlouvu o půjčce číslo. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem a adresou svého trvalého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 5 840 Kč, tj. celkem 13 840 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1 040 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 26. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena (zjištěno ze Smlouvy o úvěru číslo ve spojení s Přehledem splátek ke smlouvě o úvěru číslo). Z Transakční historie soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem 2 900 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena společností právnická osoba na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně příslušné strany 21 Seznamu postoupených pohledávek a Dodatku číslo Potvrzením o zaplacení kupní ceny). Dopisem ze dne datum oznámila společnost právnická osoba žalované postoupení pohledávky (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek). Dne datum odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu žalované uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem). Dne datum byla předmětná zásila připravena k doručení a dne datum byla uložena, protože adresát nebyl zastižen (zjištěno z výpisu ze sledování zásilky číslo). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka číslo s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).
5. Z úřední činnosti je soudu známo, že ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec, IČO, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, v oddílu C a vložce číslo, převedena na společnost právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddílu B a vložce číslo, a doklad o koupi části závodu byl uložen ve sbírce listin.
6. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.
7. Po právní stránce soud zhodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou společností právnická osoba jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“).
8. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).
9. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008 /48/“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018 .
12. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
13. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 /48/ dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.
14. Soud nevzal za prokázáno, že věřitel při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, neboť se vůbec nepozastavil nad skutečností, že uvedené průměrné celkové výdaje domácnosti (11 790 Kč) přesahují její průměrné celkové příjmy (8 100 Kč). Žalované byl původním věřitelem poskytnut úvěr za situace, kdy věřitel bezpečně znal nízkopříjmovou situaci žalované. Na základě provedených zjištění nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru číslo pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).
15. Provedenými důkazy vzal soud za prokázáno, že původní věřitel poskytnul žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná uhradila částku 2 900 Kč. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena žalované, byla dne datum předžalobní výzva.
16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalované byla poskytnuta bez prokázaného právního důvodu částka 8 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná uhradila žalobkyni částku v celkové výši 2 900 Kč a zbytek neuhradila, a to ani po doručení výzvy. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 5 100 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také právo na úroky z prodlení za požadovanou dobu od datum. Ohledně zbývajících dílčích nároků ve výši 10 840 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 006 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 972,80 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 872,80 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 10,64 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu zamítl. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaná byla podle § 1958 odst. 2 o. z. povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzvána. V okamžiku zesplatnění, tj. dni následujícím po doručení předžalobní výzvy žalované, činil zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně, a proto soud žalovanou zavázal uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky v této výši.
17. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
18. Lhůtu k plnění soud stanovil ve splátkách ve výši 500 Kč, a to s ohledem na stávající sociální a finanční situaci žalované. Vzhledem k celkové výši dluhu v poměru k výši splátky má soud zato, že stanovená výše splátek je přijatelná i pro žalobkyni, která bude uspokojena v období jednoho roku a jejíž právo na úhradu pohledávky je současně chráněno i uložením plnění pod ztrátou výhody splátek a případně vzniklá úroková škoda i úrokovým příslušenstvím.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání, a to do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.