Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 78/2021-120
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 25 679,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 204 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 204 Kč od 28. 6. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky 3 475,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 240,41 Kč od 28. 6. 2019 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 787 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 204 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 204 Kč od 28. 6. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 3 475,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 240,41 Kč od 28. 6. 2019 do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 787 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 10. 2020 domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 25 679,60 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 23 444,41 Kč od 28. 6. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne 22. 10. 2018 uzavřena smlouva o půjčce, dle které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit ve sjednaných měsíčních splátkách po 1 949 Kč. Při sjednávání smlouvy původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného, které si ověřil nahlédnutím do příslušných databází a v případě žalovaného v rámci posouzení příjmových a výdajových poměrů úvěrovaného zjistil, že je schopen požadovaný úvěr splácet. Žalovaný porušil svou povinnost úvěr splácet a původní věřitel prohlásil úvěr za splatný ke dni 27. 6. 2019. Nesplacená výše úvěru činí 25 679,60 Kč a sestává z neuhrazené jistiny 23 444,41 Kč, úroku ve výši 1 098, 964 Kč, úroku z prodlení výši 88,23 Kč, poplatků ve výši 998 Kč a nákladů vymáhání ve výši 50 Kč. Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena původním věřitelem žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný však na dlužnou částku neuhradil ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne 8. 4. 2021 se bez omluvy nedostavil. Soud ve věci jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne 16. 10. 2015 má soud za prokázáno, že tato byla sjednána mezi právnická osoba a žalovaným a banka se zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby, zejména běžný účet, spořící účet, debetní kartu či další produkty. V čl. 5 smlouvy se smluvní strany dohodly, že banka bude žalovanému zasílat informace týkající se smluvního vztahu formou SMS zpráv či e-mailu.
4. Mezi bankou a žalovaným byla na základě návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 22. 10. 2018 včetně jeho akceptace z téhož dne sjednána smlouva o půjčce číslo dle které se banka zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 30 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 13,5 % ročně, kterou měl žalovaný splácet v 17 měsíčních splátkách po 1 949 Kč, celkem mělo být uhrazeno 33 127,59 Kč, přičemž první splátka měla být uhrazena 22. 11. 2018 a další vždy k 22. dni následujícího měsíce až do 22. 3. 2020, a splátky měly být hrazeny inkasem z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet, jak má soud za prokázáno z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce a akceptace návrhu, přičemž tyto listin y byly žalovaným podepsány v internetovém bankovnictví unikátním potvrzovacím SMS kódem.
5. Základní parametry spotřebitelského úvěru na částku 30 000 Kč byly specifikovány ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, jak má soud za prokázáno z obsahu této listin y. Ceníkem banky pak byly stanoveny poplatky a ceny za jednotlivé úkony.
6. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet má soud za prokázáno, že částka 30 000 Kč byla žalovanému poskytnuta na tento účet dne 22. 10. 2018 a dále, že žalovaný uhradil předepsané splátky půjčky 1 949 Kč dne 22. 11. 2018, 22. 12. 2018, 22. 1. 2019 a 22. 2. 2019.
7. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 6. 4. 2019 má soud za prokázáno, že tuto vyhotovila banka pro žalovaného a vyzývala jej k úhradě částky 2 458,96 Kč představující nesplacenou splátku půjčky včetně úroků z prodlení a nákladů vzniklých bance v souvislosti s prodlením, tj. poplatkem za upomínku ve výši 499 Kč. Dne 2. 5. 2019 vyhotovila banka pro žalovaného opakovanou výzvu k úhradě dlužné částky půjčky, ve které vyčíslila poplatek za upomínku ve výši 499 Kč. Soudu nebyly předloženy žádné doklady o odeslání těchto upomínek.
8. Z oznámení o zesplatnění ze dne 28. 6. 2019 má soud za prokázáno, že banka prohlásila půjčku číslo za okamžitě splatnou a vyzvala žalovaného k okamžitému jednorázovému splácení celého závazku vůči ní ve výši 23 444,41 Kč na jistině včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků do 10 dnů od vyhotovení výzvy a toto oznámení bylo žalovanému odesláno poštou dne 28. 6. 2019, jak má soud za prokázáno z poštovního podacího archu.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 3. 2020 mezi právnická osoba a žalobkyní má soud za prokázáno, že dle této smlouvy byly postoupeny pohledávky banky ze smluv o půjčkách, úvěrů a kontokorentních úvěrů specifikované v příloze této smlouvy, přičemž z předávacího protokolu k této smlouvě má soud za prokázáno, že smlouvou byla postoupena i pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo. Skutečnost, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, byla žalovanému oznámena dopisem právnická osoba ze dne 31. 3. 2020, jak má soud za prokázáno z obsahu této výzvy.
10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 23. 4. 2020 má soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nesplacené pohledávky ze smlouvy číslo ve výši 25 629,60 Kč představující nesplacenou jistinu, úrok, sankční úrok a poplatky s tím, že žalovaný byl vyzván k úhradě této částky do 5 dnů od doručení oznámení, přičemž tato výzva byla žalovanému zaslána doporučeně téhož dne, jak má soud za prokázáno z poštovního podacího archu.
11. Z transakční historie smlouvy má soud za prokázáno, že žalovaný uhradil na předepsanou smlouvu toliko 4 splátky po 1 949 Kč, které byly bankou započteny na čerpanou jistinu, úroky, popř. poplatky.
12. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), dle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč na jeho bankovní účet jako zápůjčku a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úroky sjednanými dle § 2392 o. z., a to v 17 měsíčních splátkách po 1 949 Kč. Z provedeného dokazování a dle tvrzení žalobkyně je zřejmé, že žalovaný uhradil toliko 4 splátky v předepsané výši, tedy částku 7 796 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěry schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost splnila, avšak k těmto tvrzením neposkytla soudu jediný důkaz. Nebylo prokázáno, s jakými údaji o příjmech a výdajích původní věřitel pracoval při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, jaký byl výstup z přístupných databází týkajících se žalovaného a jeho dalších závazků či platební morálky. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. poučena o potřebě předložit důkazy k prokázání výše tvrzených skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Plnila-li proto předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 30 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně jako právní nástupce původního věřitele tak má nárok na vrácení jistiny zápůjčky, ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni již poskytl. Žalovaný před podáním žaloby uhradil 7 796 Kč a je tedy povinen vrátit rozdíl mezi poskytnutými peněžními prostředky z neplatné smlouvy a jeho úhradou. Žalobě tak bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 22 204 Kč včetně úroků z prodlení z této částky, na které má žalobkyně nárok podle ust. § 1970 o. z.. a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Původní věřitel prokazatelně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v zesplatňujícím dopise odeslaným žalovanému doporučeně. Ve zbývající části, tj. co do částky 3 475,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 240,41 Kč představující neuhrazené poplatky, úroky a náklady na vymáhání, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nárok na ně má původ v absolutně neplatné smlouvě.
13. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zavázal soud žalovaného, zaplatil žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 72 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 14 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 86 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 482 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 1 030 Kč, odměny za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis tzv. formulářové žaloby, včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 tarifu s 20 % DPH ve výši 252 Kč. Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 1 787 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve třech vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.