Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 310/2020-60

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr Vlastou Peškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 11. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka, do částky zákonného úroku z prodlení z částky částka od 11. 11. 2020 ve výši 8,25 % ročně do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 11. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky [částka], do částky zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od 11. 11. 2020 ve výši 8,25 % ročně do zaplacení, zamítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne 16. 11. 2020 u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní Smlouvu o zápůjčce číslo dne 14. 5. 2019. Dle této smlouvy byla žalované dne 21. 5. 2019 vyplacena částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku ve výši částka, která sestává ze zapůjčené jistiny částka a celkových nákladů zápůjčky, tj. obchodního úroku ve výši částka a administrativního poplatku ve výši částka Částku částka se žalovaná zavázala zaplatit v 59ti měsíčních splátkách po částka a v 60té (závěrečné splátce) ve výši částka, přičemž splatnost první splátky byla stanovena na den 24. 6. 2019. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, dostala se do prodlení. Neuhrazenou část jistiny žalobkyně zesplatnila dne 6. 8. 2020, když žalovaná své prodlení nenapravila ani do 30 dní od písemné výzvy. Žalobkyně eviduje za žalovanou pohledávku v celkové výši částka sestávající se z dosud neuhrazené jistiny ve výši částka, obchodní úroky ve výši částka, neuhrazeného měsíčního poplatku za správu půjčky (administrativní poplatky) ve výši částka, za dobu do zesplatnění žalobkyně požaduje zákonný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky za dobu od zesplatnění do data 10. 11. 2020 v celkové výši částka (tj. za dobu od 10. 11. 2020 žalobkyně požaduje úrok z prodlení v celkové výši částka), pokutu za dobu do zesplatnění smlouvy ve výši částka, smluvní pokutu za dobu do 10. 11. 2020 v celkové výši částka a úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost uhradit svůj dluh z nesplacených částí zápůjčky ani ke dni 10. 11. 2020, požaduje žalobkyně úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky, tedy z částky částka i za dobu od 11. 11. 2020 do zaplacení. Na nákladech řízení je účtováno částka.

2. Soud jednal a rozhodl dne 27. 1. 2021 bez přítomnosti žalované, jak umožňuje ust. , 3 , když u žalované bylo vykázáno doručení fikcí dnem 7. 12. 2020 a soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé.

3. Žalobkyně soudu předložila Smlouvu o zápůjčce číslo uzavřenou dne 14. 5. 2019 se žalobkyní, výpis z účtu žalobkyně o poukázání částky částka žalované dnem 21. 5. 2019, Obchodní podmínky žalobkyně, splátkový kalendář, sazebník společnosti žalobkyně, standardní informace o spotřebitelském úvěru, výzvu k plnění ze dne 11. 6. 2020, Oznámení o zesplatnění ze dne 7. 8. 2020, předžalobní upomínku ze dne 14. 9. 2020. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne 14. 5. 2019 byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou Smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se dále žalovaná zavázala zaplatit věřiteli„ administrativní poplatky“ za uzavření smlouvy ve výši částka, celkově měla tedy žalovaná vrátit věřiteli částka. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/ a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy, její podmínky, nemohla ovlivnit. Soudu žalobce poskytuje pouze Smlouvu o zápůjčce, o okolnostech jejího sjednání nemá soud žádné informace. Je zřejmé, že je to žalovaná, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobkyně si zjišťovala ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, jak je zřejmé z formuláře příjmů a výdajů žalované (zjišťováno z telefonu), kopie jejího občanského průkazu, mzdového listu, výpisu z běžného účtu žalované. Žalobkyně požaduje po žalované„ poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, které u půjčky na částka činí celkem částku částka, což je o 232,76 % navíc z částky, než která byla žalované půjčena. Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Věřitel tak neúměrně navyšuje dluh žalované, čímž se podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí. Toto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, která nemůže být bezbřehá. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva o zápůjčce je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním jako celek.

4. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaná bezdůvodně obohatila a získala majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za ní bylo plněno, co měla po právu plnit sama. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o zápůjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobkyně domáhala plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobkyně posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka a dle potvrzení žalobkyně uhradila žalobci celkem částku částka (částka anonymizováno + částka anonymizováno + částka anonymizováno). K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka částka (částka – částka anonymizováno). V této části bylo proto žalobě vyhověno s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobkyni i úrok z prodlení, který byl přiznán od data požadovaného žalobkyní od 11. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Žalovaná soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že by dluh rozporovala či uhradila. Soud proto uložil žalované dluh žalobkyni uhradit do 3 dnů od právní moci rozsudku, dle , a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle , když povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovanou vyplývá z občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta. Tj. co do částky částka (částka anonymizováno – částka anonymizováno), dále byl zamítnut zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka (částka anonymizováno – částka anonymizováno). Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobkyně domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků, než faktického plnění a úroků zákonných.

5. Soud uložil žalobkyni doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. b) přílohy k z. č. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobkyní, a protože činí částka, pak doměřená částka činí částka, kterou zaplatí v převážné míře neúspěšná žalobkyně ve lhůtě dle , tedy 3 dnů od právní moci rozsudku.

6. Podle , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě měla sice ve větší míře úspěch žalovaná, ale protože jí žádné náklady s tímto řízením nevznikly, proto soud vyslovil, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.