Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 65/2021-18
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Gabrielou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 9 863,74 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 863,74 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení kapitalizovaného úroku 2 095,50 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 500 Kč a zákonného úroku z prodlení z pohledávky 9 863,74 Kč od 28. 5. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 870 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 863,74 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení kapitalizovaného úroku 2 095,50 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 500 Kč a zákonného úroku z prodlení z pohledávky 9 863,74 Kč od 28. 5. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 870 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 22. 12. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru. V žalobě uvedla následující: Smlouvu o úvěru uzavřela se žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, dne 27. 12. 2017. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 27. 12. 2017 úvěr ve výši 10 000 Kč a dne 12. 2. 2018 úvěr ve výši 600 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně webová adresa, odesláním žádosti o úvěr žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smlouvy došlo dle smluvních podmínek okamžikem poskytnutí úvěru žalovanému. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný úvěr splatil pouze částečně a dluží tak žalobkyni na jistině částku 9 863,74 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným dne 18. 12. 2019 na společnost právnická osoba právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným dne 19. 12. 2019 na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 11. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 7. 11. 2020.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v platném znění, dále jen„ o. s. ř. “, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný požádal dne 27. 12. 2017 právní předchůdkyni žalobkyně, společnost právnická osoba, o úvěr ve výši 35 000 Kč, v žádosti se identifikoval rodným číslem, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, adresou a číslem bankovního účtu, právní předchůdkyně žalobkyně žádost žalovaného schválila téhož dne. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč převodem na bankovní účet č. bankovní účet dne 27. 12. 2017 a částku 600 Kč dne 12. 2. 2018. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit úvěr spolu s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru nebo ve výši 1 000 Kč dle toho, která z těchto částek je vyšší. Žalovaný částku zaplatil pouze částečně ve výši 736,26 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na společnost právnická osoba dne 18. 12. 2019 a následně společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni dne 19. 12. 2019, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 7. 11. 2020. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 7. 11. 2020, odeslané dle podacího lístku téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil.
5. Ohledně otázky, zda původní věřitelka před uzavřením smlouvy posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla zhodnocena, a to kladně. K výzvě soudu, nechť doplní svá tvrzení o tom, na základě jakých informací od žalovaného posuzovala věřitelka schopnost žalovaného úvěr splácet, případně jakým konkrétním způsobem byly informace od žalovaného o jeho úvěruschopnosti ověřovány, žalobkyně uvedla, že se bohužel nedochovaly žádné další podklady k ověřování úvěruschopnosti žalovaného.
6. Za této situace, kdy žalobkyně sama uvedla, že žádné důkazy o posuzování úvěruschopnosti nemá, nepovažoval soud za nutné nařizovat jednání k tomu, aby žalobkyni při jednání znovu vyzval, podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. , k doplnění jejích tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti a k označení důkazů k prokázání těchto tvrzení.
7. Soud tedy vzhledem k výše uvedenému nemá za prokázané, že by původní věřitelka před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, když tvrzení žalobkyně v tomto ohledu zůstala jen v té nejobecnější rovině a žalobkyně uvedla, že se nedochovaly žádné doklady k ověřování úvěruschopnosti žalovaného.
8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.) prostřednictvím elektronických prostředků (§ 561 odst. 1 o. z., § 7 zákona č. 297/2016 Sb. a § 562 odst. 1 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda věřitelka před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 ). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy (srov. rozsudek soudního dvora Evropské unie – druhého senátu, ze dne 5. 3. 2020 ve věci anonymizováno právnická osoba proti anonymizováno, C -679/18).
10. Věřitelka se schopností žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy nezabývala. Soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , žalovaný je proto povinen uhradit pouze částku 9 863,74 Kč, která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy, ponížená o částečnou úhradu ve výši 736,26 Kč (tj. 10 600 Kč – 736,26 Kč).
11. Žalovanému bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky (1882 odst. 1 o. z.), žalovaný je tedy povinen plnit svůj dluh žalobkyni (§ 1879 o. z.)
12. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru ve výši 9 863,74 Kč. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
13. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 9 863,74 Kč, tedy ze 79,20 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky 2 595,50 Kč, tedy z 20,80 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 58,40 % (79, 20-20) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínku) náleží odměna ve výši 200 Kč, a náhrada hotových výdajů v celkové výši 300 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 58,40 % z částky 1 489 Kč, tj. po zaokrouhlení na částku 870 Kč.
15. Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na nařízení exekuce.