Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
19 C 101/2020-36
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Terezou Pirklovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od 4. 4. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od 4. 4. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se obrátila dne 19. 5. 2020 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 1 500 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela prostředky komunikace na dálku dne 28. 2. 2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla téhož dne žalované částku ve výši 1 500 Kč na číslo účtu bankovní účet, kterou se žalovaná zavázala vrátit nejpozději do 3. 4. 2017 bez jakéhokoliv poplatku. Žalovaná však svou povinnost nesplnila, když úvěr ve stanovené době, ale ani později nevrátila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 22. 1. 2020, avšak dlužná částka nebyla žalobkyni stále uhrazena.
Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.
Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), vyzval soud žalovanou podle § 115a o.s.ř. o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště ulice a číslo, PSČ obec, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
Žalovaná uzavřela dne 3. 3. 2017 s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 1 500 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku bez jakýkoliv úroků či poplatků vrátit do dne 1. 4. 2017 /viz smlouvu o úvěru na č.l. 11 Žalované byla částka vyplacena na číslo účtu bankovní účet, jehož byla majitelkou, dne 3. 3. 2017 /viz potvrzení o provedené platbě na č.l. 15 a zpráva od právnická osoba na č.l. 33 Žalovaná však poskytnutou částku nevrátila /zjištěno z nesporovaného tvrzení žalobkyně/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na právnická osoba anonymizována dvě slova, která dne 16. 12. 2019 postoupila pohledávku na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek v soudním systému ISAS/. O novém věřiteli byla žalovaná informována dopisem ze dne 22. 1. 2020, přičemž byla rovněž vyzvána k uhrazení dluhu před podáním žaloby /viz oznámení o postoupení na č.l. 13 a předžalobní upomínka na č.l. 13 p.v. včetně podacího lístku na č.l. 16 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 3. 3. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobkyně sice uvedla, že smlouva byla uzavřena dne 28. 2. 2017, ze smlouvy však vyplývá, že žalovaná sice smlouvu podepsala dne 28. 2. 2017, avšak právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu podepsala právě až dne 3. 3. 2017. Soud rovněž uzavřel, že po právní stránce byla uzavřena smlouva o zápůjčce a nikoliv o úvěru, neboť smlouva neobsahovala ujednání o žádných úrocích či jiných poplatcích, přičemž obligatorní náležitostí úvěrové smlouvy jsou právě úroky. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 1 500 Kč, kterou měla žalovaná vrátit do dne 1. 4. 2017 (a nikoliv do dne 3. 4. 2017, jak tvrdila žalobkyně). Jelikož žalovaná uvedenou částku nevrátila, soud uložil žalované povinnost tuto částku zaplatit žalobkyni, které byl dluh žalované řádně postoupen.
Nezaplacením dluhu do dne splatnosti (do dne 1. 4. 2017) se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost dle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Je pak věcí uvážení žalobkyně, od jakého dne bude úrok z prodlení uplatňovat v soudním řízení, nesměřuje-li její požadavek do doby před vznikem prodlení žalované. Soud proto uložil žalované zaplatit i zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od 4. 4. 2017 do zaplacení.
Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odměna ve výši 200 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z částky 900 Kč). Jejich zaplacení soud uložil v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.