Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 162/2020-146
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr Josefem Pelcnerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 33 706,92 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 969 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 4. 10. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 28 737,92 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 4. 10. 2020 do zaplacení z částky 10 101,70 Kč a 0,1 % úrok denně od 4. 10. 2020 do zaplacení z částky 11 440 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 969 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 4. 10. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 28 737,92 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 4. 10. 2020 do zaplacení z částky 10 101,70 Kč a 0,1 % úrok denně od 4. 10. 2020 do zaplacení z částky 11 440 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala dne 4. 10. 2020 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu mimo jiné s tím, že se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které mu poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč za dohodnutých podmínek, v důsledku nesplácení splátek řádně a včas pak došlo k zesplatnění úvěru ke dni 3. 10. 2020, žalovaný jí dosud neuhradil částku 33 706,92 Kč s příslušenstvím, a to včetně smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z částky 11 440 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení, i když byl o zaplacení upomenut.
2. Ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal soud v nepřítomnosti nedostavších se účastníků, kteří byli včas a řádně předvoláni, žalobkyně včetně právního zástupce se omluvili, o odročení jednání nepožádali, žalovaný se neomluvil, přičemž s ohledem na obsah spisu a předmět sporu nepovažoval soud jejich osobní účast u jednání za nezbytnou.
3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne datum elektronickou formou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč (žalovaný se zavázal uhradit 18 521 Kč – 10 000 Kč jistina a 8 521 Kč sjednané úroky) na dobu 72 měsíců ve splátkách 433 Kč měsíčně (257 Kč jistina, 42 Kč inkasní služba a 134 Kč služba anonymizováno) splatný vždy k 15. dni kalendářního měsíce počínaje prosincem 2019, fakticky bylo žalovanému vyplaceno na účet 8 000 Kč, 2 000 Kč pak činil poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru, žalovaný uhradil pouze 7 splátek po 433 Kč, do prodlení se dostal s platbou splatnou 15. 7. 2020, na základě čehož mu byla zaslána žalobkyní první písemná upomínka dne 20. 7. 2020 a dne 5. 8. 2020 pak druhá s upozorněním, že pokud nevyrovná splatné závazky vůči ní, dojde k zesplatnění celého úvěru a uplatnění dohodnuté smluvní pokuty (návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum s přílohami č. 1 až č. 6, potvrzení o vyplacení úvěru, potvrzení o provedené platbě, upomínky č. 1 a č. 2 s podacími archy, vyjádření žalobkyně). Žalovaný dosud žalobkyni neuhradil 4 969 Kč, přestože byl o zaplacení upomenut zároveň s vyrozuměním o zesplatnění úvěru (dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 8. 2020).
4. Podle § 2395 občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016, poskytovatel před uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle § 87 odst. 1 věta první citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
7. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, byť z části, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, neboť žalobkyně je ve sporu aktivně věcně legitimována, protože jí žalovaný dosud dlužnou částku ve výši 4 969 Kč s úrokem z prodlení neuhradil, ten je pak jako její dlužník pasivně věcně legitimován. V daném případě soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni„ pouze“ rozdíl prokazatelně poskytnutých finančních prostředků a uhrazených (8 000 Kč mínus 3 031 Kč). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla mu zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1968 věty první a § 1970 občanského zákoníku , jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném ke dni prodlení). Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. V rozdílu pak soud podanou žalobu zamítl z následujících důvodů: Dle názoru prvostupňového soudu žalobkyně s odbornou péčí nezkoumala především schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, kdy z údajů poskytnutých žalovaným mimo jiné vyplynulo, že tento je sice zaměstnán s příjmem 21 634 Kč měsíčně čistého (výplatní listin listina ), na osobním účtu však měl k 1. 10. 2019 počáteční zůstatek záporný (- 4 554,50 Kč), ke dni 31. 10. 2019 pak rovněž záporný (- 4 558,72 Kč), náklady na bydlení měly činit 1 000 Kč měsíčně, přičemž žalovaný uváděl závazek spočívající ve splácení auta po 4 323 Kč měsíčně, na druhou stranu životní náklady spotřebitele (žalovaného) byly obecně vyčísleny částkou 6 800 Kč, byť bylo uvedeno, že náklady na děti či manželku nemá, náklady na bydlení pak považoval soud za podhodnocené. Dle názoru soudu nedošlo k uzavření úvěrové smlouvy platně, protože postup žalobkyně nelze považovat za dostatečný a naplňující kritérium vynaložení odborné péče, kdy zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá získání informací i z jiných zdrojů, než pouze od dlužníka, tudíž je na předmětnou smlouvu hledět jako na absolutně neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 občanského zákoníku , tudíž žalobkyni nad rámec nezaplacené jistiny úvěru s příslušenstvím poskytnuté žalovanému nic nepřísluší (srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2020, č. j. 22 Co 295/2019 -86).
8. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl soud o nákladech řízení, neboť částečně úspěšná žalobkyně měla záporný poměr úspěchu a částečně úspěšnému žalovanému náklady dosud s vedením tohoto řízení nevznikly, takže každý z účastníků si hradí náklady, které mu případně s vedením tohoto řízení vznikly, sám.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně ve dvojím vyhotovení.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb. ).