Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
35 C 57/2021-19
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr Martinou Kocábovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 842,81 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 655,81 Kč spolu
-) s úrokem ve výši 0,03 % denně z částky 807,03 Kč od 16. 8. 2020 do zaplacení,
-) s úrokem ve výši 0,03 % denně z částky 832,05 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení,
-) s úrokem ve výši 0,03 % denně z částky 860,92 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení,
-) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 807,03 Kč od 16. 8. 2020
do zaplacení,
-) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 832,05 Kč od 16. 9. 2020
do zaplacení a
-) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 860,92 Kč od 16. 10. 2020
do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 187 Kč spolu
-) s úrokem ve výši 0,07 % denně z částky 807,03 Kč od 16. 8. 2020 do zaplacení,
-) s úrokem ve výši 0,07 % denně z částky 832,05 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení a
-) s úrokem ve výši 0,07 % denně z částky 860,92 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 655,81 Kč spolu</b> <b>-) s úrokem ve výši 0,03 % denně z částky 807,03 Kč od 16. 8. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) s úrokem ve výši 0,03 % denně z částky 832,05 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) s úrokem ve výši 0,03 % denně z částky 860,92 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 807,03 Kč od 16. 8. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 832,05 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení a</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 860,92 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 187 Kč spolu</b> <b>-) s úrokem ve výši 0,07 % denně z částky 807,03 Kč od 16. 8. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) s úrokem ve výši 0,07 % denně z částky 832,05 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení a</b> <b>-) s úrokem ve výši 0,07 % denně z částky 860,92 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení</b>
1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobou podanou dne 23. 11. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 756 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným po přezkoumání jeho úvěruschopnosti uzavřela dne 15. 7. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě žalovanému zapůjčila částku 2 500 Kč, kterou byl žalovaný povinen uhradit společně se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a s poplatkem za správu úvěru ve výši 2 100 Kč, a to ve třech měsíčních splátkách ve výši 1 584,53 Kč (poslední ve výši 1 586,75 Kč), splatných 15. 8, 15. 9. a 15. 10. 2020. Žalovaný ničeho neuhradil i přes zaslanou předžalobní upomínku. Žalovaná částka je složena z neuhrazených splátek úvěru a ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % za každý započatý dne prodlení z neuhrazené jistiny od 16. 8. 2020 do 20. 10. 2020 na příslušenství žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 0,1 % denně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých splátek.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.
Závěr o skutkovém stavu
4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.
5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím elektronických prostředků dne 15. 7. 2020 Smlouvu, na jejímž základě se Společnost zavázala poskytnout žalovanému částku 2 500 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a s poplatkem za správu úvěru ve výši 700 Kč měsíčně ve 3 měsíčních splátkách, a to tak, že 1. splátka, splatná dne 15. 8. 2020, ve výši 1 584,53 Kč je složena ze splátky jistiny ve výši 807,03 Kč, ze splátky úroku ve výši 77,50 Kč a ze splátky poplatku ve výši 700 Kč, 2. splátka, splatná dne 15. 9. 2020, ve výši 1 584,53 Kč je složena ze splátky jistiny ve výši 832,05 Kč, ze splátky úroku ve výši 52,48 Kč a ze splátky poplatku ve výši 700 Kč, a 3. splátka, splatná dne 15. 10. 2020, ve výši 1 586,75 Kč je složena ze splátky jistiny ve výši 860,92 Kč, ze splátky úroku ve výši 25,83 Kč a ze splátky poplatku ve výši 700 Kč (RPSN 5 510,56 %); pro případ opoždění se s platbami byla žalobkyně nadále oprávněna požadovat smluvní úrok. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení (viz Smlouva, splátkový kalendář, protokol o podpisu smluvních dokumentů a přehled akcí v portálu žalobkyně). Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím jeho občanského průkazu, rodného listu a ověřila jeho úvěruschopnost prostřednictvím jím sdělených údajů s příjmy ve výši 19 000 Kč, povinnými výdaji ve výši 10 900 Kč a ostatními výdaji ve výši 3 860 Kč (viz žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru), prostřednictvím potvrzení o výši příjmu ve výši 24 076 Kč, výpisu z účtu za měsíce 4–6/ 2020 a vyhledáním žalovaného v centrální evidenci exekucí (viz dokumenty ke smlouvě).
6. Dne 15. 7. 2020 zaslal žalovaný na účet žalobkyně částku 1 Kč se zprávou pro příjemce„ celé jméno žalovaného“ a s variabilním symbolem odpovídajícím jeho rodnému číslu. Téhož dne zaslala žalobkyně na účet č. bankovní účet, vedený na žalovaného částku 2 500 Kč, zpráva pro příjemce„ Smlouva o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno“ a s variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalovaného (viz přehled plateb, sdělení právnická osoba). Žalobkyně vyzývala neúspěšně žalovaného k úhradě dlužných částek dopisem ze dne 31. 8. 2020, zaslaným téhož dne, dopisem ze dne 14. 9. 2020, zaslaným téhož dne, a e-mailem ze dne 5. 10. 2020 (viz dopis ze dne 31. 8. 2020 vč. podacího archu, dopis ze dne 14. 9. 2020 vč. podacího archu a e-mail ze dne 5. 10. 2020). Žalovaný ničeho neuhradil ani na výzvu zástupce žalobkyně ze dne 29. 10. 2020 (viz dopis ze dne 29. 10. 2020 vč. podacího archu).
7. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v červenci 2020, činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby do 1 roku včetně 10,84 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 8,53 % (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a přehled ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupný na www.cnb.cz).
Právní posouzení věci
8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím elektronických komunikací dne 15. 7. 2020 smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Na základě Smlouvy se žalobkyně coby úvěrující zavázala poskytnout žalovanému coby úvěrovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 2 500 Kč, který se žalovaný zavázal splatit společně se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a s poplatkem za správu úvěru ve výši 700 Kč měsíčně ve 3 měsíčních splátkách, a to tak, že 1. splátka, splatná dne 15. 8. 2020, ve výši 1 584,53 Kč je složena ze splátky jistiny ve výši 807,03 Kč, ze splátky úroku ve výši 77,50 Kč a ze splátky poplatku ve výši 700 Kč, 2. splátka, splatná dne 15. 9. 2020, ve výši 1 584,53 Kč je složena ze splátky jistiny ve výši 832,05 Kč, ze splátky úroku ve výši 52,48 Kč a ze splátky poplatku ve výši 700 Kč, a 3. splátka, splatná dne 15. 10. 2020, ve výši 1 586,75 Kč je složena ze splátky jistiny ve výši 860,92 Kč, ze splátky úroku ve výši 25,83 Kč a ze splátky poplatku ve výši 700 Kč (RPSN 5 510,56 %).
13. Soud má za to, že je v tomto konkrétním případě nezbytné posuzovat přiměřenost plateb, kterých se má žalobkyni dostat v souvislosti s poskytnutým úvěrem nikoliv separátně zvláště pro deklarovaný smluvní úrok a pro poplatek za správu, nýbrž společně, neboť tento poplatek – jak je soudu známo z úřední činnosti (viz např. spor vedený u zdejšího soudu pod sp. zn. 38 C 35/2021 ) – není stanoven nezávisle na výši poskytované jistiny za účelem krytí obvyklých nákladů, které má žalobkyně s úvěrovým vztahem, nýbrž je od ní odvislý. Soud má tedy za to, že poplatek je ve své podstatě skrytým ujednáním o úroku. Smluvní úrok ve výši 0,1 % denně odpovídá ročnímu úroku ve výši 36,5 % ročně, poplatek ve výši 2 100 Kč za poskytnutí úvěru ve výši 2 500 Kč na dobu 92 dní potom odpovídá úroku ve výši 333,26 % p. a. (2 100 Kč/92) × (365/ 2 500 Kč) × 100), celkově tak úrok po dobu řádného plnění úroku činí 369,76 % ročně a po řádné úhradě 36,5 % ročně, RPSN uváděné Společností činí dokonce 5 510,56 %. Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při úvěru či zápůjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy. I dohoda o úrocích z poskytnutého úvěru či zápůjčky podléhá korektivu dobrých mravů (§ 2 odst. 3 o. z.), na který jsou smluvní strany povinny dbát. Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či zápůjček (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ) I s přihlédnutím k tomu, že úvěr byl poskytnut na krátký časový interval (92 dní), takže je u něj třeba zvláště zvažovat, zdali procentuální poměřování výše úroku není v daném případě zkreslující, a s přihlédnutím k tomu, že smluvní úrok je stanoven pevnou částkou, dospěl soud k závěru, že takto sjednaná výše požadovaných poplatků coby smluvních úroků je neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 o. z., kdy procentuálně více jak 34krát vyšší než průměrná výše úrokové míry korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu v době uzavření Smlouvy (červenec 2020) a rovněž nominálně je nepřijatelná, kdy za poskytnutí částky 2 500 Kč byl žalovaný po 92 dnech povinen uhradit Společnosti částku 4 755,81 Kč, tj. více jak 190 % původní částky. Za dané situace přistoupil soud v souladu s § 1802 o. z. k moderaci výše úroků, které stanovil ve výši 0,03 % denně (ze sazby 10,84 % p. a.), vycházeje z průměrné hodnoty úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu – floating a fixace sazby do 1 roku včetně v době uzavření Smlouvy, kdy uvedená výše úroku odpovídá dle přesvědčení soudu spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky.
14. Žalovaný byl tedy povinen žalobkyni uhradit do 15. 10. 2020 uhradit celkem částku 2 569 Kč, a to tak, že ve splátce splatné dne 15. 8. 2020 měl uhradit jistinu ve výši 807,03 Kč s úrokem ve výši 23 Kč, ve splátce splatné dne 15. 9. 2020 měl uhradit jistinu ve výši 832,05 Kč s úrokem ve výši 23 Kč a ve splátce splatné dne 15. 10. 2020 měl uhradit jistinu ve výši 860,92 Kč s úrokem ve výši 23 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku 2 569 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím (výrok I.), naopak co do částky 2 187 Kč soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).
15. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení od 16. 8. 2020 do 20. 10. 2020 v kapitalizované výši 86,81 Kč Smluvní strany si sjednaly ve Smlouvě nárok na uvedenou smluvní pokutu, kterou považoval soud za řádně a platně sjednanou, kdy ji nelze označit za nepřiměřeně vysokou. Vzhledem k tomu, že nárok na smluvní pokutu je důvodný co do základu i výše, zavázal soud žalovaného k její úhradě svým rozhodnutím (výrok I.).
16. Na příslušenství požadovala žalobkyně zaprvé zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do zaplacení; tento nárok shledal soud zcela důvodným. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost zaplatit žalobkyni jednotlivé splátky řádně a včas, dostal se vždy dnem následujícím po splatnosti té které splátky do prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ), tedy v daném případě 8,25 % ročně, který žalobkyně řádně uplatnila a soud jí jej k jejímu návrhu přiznal (výrok I.).
17. Dále žalobkyně požadoval smluvní úrok z dlužné jistiny vždy ode dne následujícího po splatnosti té které splátky do zaplacení; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Strany si ve Smlouvě výslovně sjednaly, že má žalobkyně v případě nezaplacení dlužné jistiny v okamžiku její splatnosti dále nárok na smluvní úrok. Tento ovšem soud pro jeho celkovou nepřiměřenost moderoval na výši 0,03 % denně. S ohledem na uvedené soud vyhověl žalobě v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku ve výši 0,03 % denně z částky 807,03 Kč od 16. 8. 2020 do zaplacení, z částky 832,05 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení a z částky 860,92 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení (výrok I.); ve zbylém rozsahu soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).
Náklady řízení a lhůta k plnění
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně se ke dni vydání rozhodnutí domáhala zaplacení částky 5 427,25 Kč (jistina + poplatky + úrok ve splátkách ve výši 4 756 Kč, smluvní pokuta ve výši 86,81 Kč, jdoucí smluvní úrok ve výši 476,69 Kč a jdoucí zákonný úrok z prodlení ve výši 107,75 Kč). Žalobkyni byla přiznána částka 2 906,57 Kč (jistina + úrok ve splátkách ve výši 2 569 Kč, smluvní pokuta ve výši 86,81 Kč, jdoucí smluvní úrok ve výši 143,01 Kč a jdoucí zákonný úrok z prodlení ve výši 107,75 Kč). Uvedené znamená, že žalobkyně měla ve věci 53,55% úspěch a neúspěšná byla z 46,45 %, což lze charakterizovat jako shodný úspěch, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
19. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněná strana (žalobkyně) podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.