Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 10/2021-44
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr Petrou Pipkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 125 433 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 77 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení a částku ve výši 48 433 Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 28 395,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 77 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení a částku ve výši 48 433 Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 28 395,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 125 433 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba, IČO (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 50 000 Kč, kterou žalovaný převzal při podpisu smlouvy. Poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 34 500 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal splatit prostřednictvím 13 měsíčních splátek ve výši 6 500 Kč. Poplatek se skládá z poplatku za správu úvěru ve výši 17 000 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 9 500 Kč a úrok ve výši 25,85 % ročně. Žalovaný se dále v článku V. smlouvy zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, a to do jejího zaplacení. Žalobkyně tak požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 77 000 Kč od datum do datum v celkové výši 48 433 Kč. Žalovaný svou povinnost nesplnil. Dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na společnost právnická osoba, která ji následně postoupila dne datum na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet půjčku vyhodnocením lustrací v bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku a na základě žalovaným předložených dokumentů.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 o.s.ř. na adresu trvalého pobytu. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.).
3. Z předložených listin soud zjistil, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 4 2017 ze dne datum. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu náklady spotřebitelského úvěru ve výši 34 500 Kč prostřednictvím 13 měsíčních splátek ve výši 6 500 Kč Náklady spotřebitelského úvěru představuje poplatek za správu úvěru ve výši 17 000 Kč, poplatek za hotovostní výběr ve výši 9 500 Kč a úrok ve výši 25,85 % ročně. Žalovaný se dále zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to do zaplacení. Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru 13 M soud zjistil přehled splátek, úroků a jistiny. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný byl informován o podmínkách úvěru.
4. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 50 000 Kč s dobou splácení 13 měsíců. V žádosti uvedl, že je zaměstnán u právnická osoba – právnická osoba a jeho průměrný měsíční příjem činí 14 279 Kč. Výdaje žalovaného činí 1 000 Kč na bydlení, 5 000 Kč na stravování, výdaje na telefon 200 Kč a 2 080 Kč na splátky úvěru. Z dokumentu finanční analýza ze dne datum soud zjistil, že podle údajů o příjmech a výdajích lze žalovanému poskytnou úvěr s měsíční splátkou ve výši 6 585 Kč. Z dokumentu anonymizována dvě slova ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl zařazen do kategorie, které lze poskytnout úvěr do 70 000 Kč. Z čestného prohlášení žalovaného ze dne datum soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že bydlí ve společné domácnosti s přítelkyní a její rodinou. Dále, že přispívá měsíčně na domácnost 1 000 Kč. Z nájemní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že jméno příjmení si pronajala byt od jméno příjmení, přičemž výše nájmu činí 6 300 Kč měsíčně. Z pracovní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán u právnická osoba – právnická osoba jako pracovník kontroly a montáže. Z výplatní pásky soud zjistil, že příjem žalovaného ze zaměstnání v měsíci červnu 2017 činil 10 136 Kč, v červenci 2017 11 057 Kč a v srpnu 2017 11 091 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že byla uzavřena dne datum a na společnost právnická osoba byla z její právní předchůdkyně postoupena žalovaná pohledávka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobkyní soud zjistil, že na žalobkyni byla postoupena žalovaná pohledávka. Z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 136 299,80 Kč.
6. Na základě předložených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřely smlouvu ze dne datum, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky zaplatit prostřednictvím 13 splátek po 6 500 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 25,85 % ročně. Žalovaný se rovněž zavázal k úhradě smluvní pokuty v případě prodlení se splátkou. Žalovaný závazky splnil pouze částečně. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne datum.
7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Podle § 2395 o.z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
11. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Na základě předložených listinných důkazů a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčka měla souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud dále učinil závěr o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného rešerší v bankovních i nebankovních databázích, insolvenčním rejstříku, nájemní smlouvou pracovní smlouvou a dokladem o příjmu.
13. Žalobkyně soudu prokázala, že její právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku 50 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit včetně poplatku ve výši 34 500 Kč. Žalovaný se zavázal finanční prostředky prostřednictvím 13 měsíčních splátek. Žalobkyně dále prokázala, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Žalovaný do dne podání žaloby dlužil částku 77 000 Kč na jistině a 48 433 Kč na smluvní pokutě. Žalobkyně dále prokázala, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně ověřena, kdy si od žalovaného vyžádala pracovní smlouvou, výplatní pásky, nájemní smlouvu. Jelikož žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil, pak soud vyhověl žalobě ohledně této částky. Soud dále rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 50 000 Kč dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku od datum do zaplacení. Žalobkyně dále prokázala, že se žalovaný v předmětné smlouvě zavázal k úhradě smluvní pokuty v případě prodlení se zaplacením dlužné částky. Smluvní pokuta činí částku 48 433 Kč, přičemž žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by žalobkyni nárok na tuto částku nevznikl nebo že by ji uhradil. Soud tak uložil žalovanému i zaplacení částky 48 433 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 395,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 018 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 125 433 Kč sestávající z částky 6 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 24 338 Kč ve výši 4 057,20 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.