Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
16 C 1/2021-54
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr Alicí Kořínkovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul titul. jméno příjmení, titul za jménem
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 17 012 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby byl žalovaný uznán povinným uhradit žalobci částku 18 845,57 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 733,93 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a s 15 % smluvním úrokem ročně z částky 5 487,33 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby byl žalovaný uznán povinným uhradit žalobci částku 18 845,57 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 733,93 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a s 15 % smluvním úrokem ročně z částky 5 487,33 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 17 012 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi jeho právním předchůdcem, společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, z níž si žalovaný neplnil sjednané povinnosti a žalobci, na něhož pohledávka smluvně přešla, dluží předmětnou částku.
2. V daném případě soud po zjištění stanoviska účastníků k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a ) o. s. ř. o. s. ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek, když vyšel z listinných důkazů předložených žalobcem.
3. Ze smlouvy o úvěru z datum včetně předpisu splátek, platební historie, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku, předžalobní výzvy včetně podacího lístku, pracovní smlouvy žalovaného a mzdového výměru, jeho výplatních lístků za listopad 2017, leden a únor 2018 a žádosti o úvěr soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum byla mezi společností právnická osoba a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru na 12 000 Kč, a to na základě žádosti žalovaného, v níž vyplnil, že dosahuje příjmů ve výši 16 749 Kč čistého měsíčně, za bydlení včetně energií platí 2 000 Kč měsíčně a jeho ostatní náklady včetně dopravy a stravného činí 5 590 Kč měsíčně. V tu dobu měl žalovaný jednu vyživovací povinnost, výplatními lístky za listopad 2017, leden a únor 2018 prokázal průměrný čistý příjem 16 750 Kč měsíčně a pracovní smlouvou prokázal, že má uzavřen pracovní poměr od 25. 10. 2017 do 31. 8. 2018. Žádné půjčky či jiné závazky žalovaného v žádosti vyplněny nebyly. Podle lustra věcí vedených proti žalovanému u zdejšího soudu uzavřel tento dne datum smlouvu o zápůjčce se společností právnická osoba na 14 000 Kč, kterou řádně nesplácel, a proto se dluh z této smlouvy stal předmětem řízení vedeného pod sp. zn. 8 C 55/2020 , další spor byl proti němu veden pod sp. zn. 5 C 191/2020 , kdy se právnická osoba anonymizována dvě slova uzavřel dne datum smlouvu o půjčce a datum smlouvu o úvěru, jež rovněž řádně nehradil. Na úvěr doposud zaplatil 12 300 Kč. Dne datum byla pohledávka, jež je předmětem tohoto sporu, postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn a před podáním žaloby byl vyzván k úhradě dluhu.
4. Podle § 2395 občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru tak, jak mu to stanoví § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a v důsledku toho je uzavřená úvěrová smlouva absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 téhož zákona. Absolutní neplatnost přitom dovodil Krajský soud v Praze ve svém rozhodnutí z 18. 2. 2020, č. j. 22 Co 295/2019 -86. Soud má přitom za to, že k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedošlo právě proto, že v době, kdy byl žalovanému poskytnut úvěr, měl tento další dluhy, které v žádosti o poskytnutí úvěru vyplněny nebyly, nebyly vůbec ověřeny jeho náklady na domácnost, tedy jak na nájemné, tak i na platby spojené s užíváním bytu, kdy sice v žádosti je uvedeno, že tyto platby činily 2 000 Kč, což je však částka, která neodpovídá skutečnosti, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že na okrese obec se náklady spojené s nájemním bydlením pohybují v rozmezí 8 000 Kč až 15 000 Kč měsíčně, ve vlastním bytě (domě) jde o minimálně o 5 000 Kč měsíčně. Žalovaný měl navíc v době poskytnutí úvěru vyživovací povinnost, ani zde nebylo ověřováno v jakém rozsahu. Dle názoru soudu jeho majetkové poměry nebyly řádně zkoumány, což způsobuje neplatnost uzavřené smlouvy. V tomto směru soud odkazuje i na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III ÚS 4129/2018 . Za situace, kdy žalovaný v plném rozsahu žalobci, respektive jeho právnímu předchůdci zaplatil zcela poskytnutou jistinu, soud z důvodů shora uvedených žalobu zcela zamítl.
6. Ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. nepřiznal soud úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, neboť tento zůstal ve věci nečinný a vznik ani výši nákladů řízení neprokázal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně do 15 dnů ode dne jeho doručení.