Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 48/2021-70
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 17 480 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 640 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 640 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky 10 840 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 054,17 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 817,60 Kč od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši
9,75 % ročně z částky 3 177,60 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 6 640 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem 10,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 640 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 640 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 10 840 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 054,17 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 817,60 Kč od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 177,60 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 6 640 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem 10,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 1. 2021 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 17 480 Kč s úroky a se zákonnými úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou dne 28. 2. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s částkou 5 840 Kč představující poplatky a úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celková částka 13 840 Kč měla být uhrazena v hotovosti ve 13 měsíčních splátkách po
1 040 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 28. 3. 2019 zesplatnila, čímž jí vzniklo právo na úhradu dlužné jistiny úvěru 8 000 Kč, na úhradu úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 817,60 Kč, poplatku za uzavření ve výši 1 233,60 Kč a na administrativním poplatku 1 428,80 Kč. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl řádně uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru od 29. 3. 2019 úrokem ve výši 10,75 % ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let. Pohledávku za žalovanou z výše uvedené smlouvy postoupila žalobkyni společnost právnická osoba, které byla ke dni 28. 9. 2018 část závodu původního věřitele převedena, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 a tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové částky 17 480 Kč, z toho nesplacená jistina činí 8 000 Kč, úrok za dobu trvání smlouvy 1861,03 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru činí 1 233,60 Kč, úhrada za administrativní činnost činí 1 428,80 Kč, smluvní pokuta činí 5 000 Kč a zákonný úrok z prodlení vyčíslený do 20. 5. 2020 činí 1 054,71 Kč. Kromě tohoto požaduje úroky z úvěru ve výši 10,75 % ročně a zákonné úroky z prodlení z částky 9 817,60 Kč (z dlužné jistiny s úroky) od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvu.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno, se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 28. 2. 2018 má soud za prokázáno, že tato byla sjednána mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem a věřitel se v ní zavázal poskytnout žalované při podpisu smlouvy bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaná jej měla vrátit spolu s úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut (což činí 25,85 % ročně), a současně uhradit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 320 Kč, poplatek za správu úvěru 1 760 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 520 Kč Celkem mělo být uhrazeno na nákladech spotřebitelského úvěru 5 840 Kč a žalovaná měla vrátit 13 840 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1 040 Kč. Jako důsledek prodlení dlužníka splácet úvěr byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila převzetí poskytnutého úvěru. Spolu se smlouvou byl žalované předán předpis splátek k této smlouvě. Z transakční historie smlouvy má soud za prokázáno, že žalovaná na úvěr uhradila dne 28. 2. 2018 částku 320 Kč a téhož dne 1 040 Kč. Jiné platby žalované evidovány nejsou.
4. Z notářského zápisu č. NZ číslo ze dne 27. 9. 2018 má soud za prokázáno, že společnosti právnická osoba jako prodávající a právnická osoba jako kupující prohlásily, že mezi sebou uzavřely dne 6. 9. 2018 smlouvu o prodeji části závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů, přičemž z přílohy obsahující seznam úvěrových smluv převáděných smlouvou o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018 soud zjistil, že mezi těmito pohledávkami je také pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 má soud za prokázáno, že společnost právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky za svými dlužníky uvedené v příloze číslo v této smlouvě, přičemž z přílohy číslo vyplývá, že mezi postoupenými pohledávkami byla i pohledávka za žalovanou z předmětné úvěrové smlouvy.
6. právnická osoba dne 24. 7. 2020 vyhotovila oznámení o postoupení pohledávky pro žalovanou, avšak nebylo prokázáno její odeslání žalované.
7. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 18. 12. 2020 má soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě nesplaceného úvěru ze smlouvy o úvěru číslo ze dne
28. 2. 2018, a to do 2. 1. 2021. Výzva byla žalované zaslána doporučeně dne 18. 12. 2020 (prokázáno podacím lístkem).
8. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Dle této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala částku 8 000 Kč vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky tak, že celkem měla zaplatit částku 13 840 Kč ve 13 měsíčních splátkách, přičemž dle listinných důkazů uhradila pouze 1 360 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že zaplatila něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona číslo Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v žalobě netvrdila, jakým způsobem prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalované, ani nenavrhla k této skutečnosti žádné důkazy. Proto ji soud ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. u jednání poučil o nutnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit a předložit důkazy o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované, avšak žalobkyně žádná skutková tvrzení nedoplnila a nepředložila žádné důkazy. Soud proto učinil závěr, že původní věřitel nedostál své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované při sjednávání úvěrové smlouvy a tato je podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 8 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, které žalovaná podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni již poskytla. Žalovaná před podáním žaloby uhradila 1 360 Kč a toto plnění je třeba odpočítat od částky poskytnuté žalované dle neplatné smlouvy. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 6 640 Kč (rozdíl mezi poskytnutými peněžními prostředky a úhradou). Jelikož je žalovaná se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z částky 6 640 Kč, a to ode dne 3. 1. 2021 do zaplacení, neboť žalovaná byla prokazatelně k zaplacení dluhu vyzvána až předžalobní výzvou žalobkyně s termínem splnění do 2. 1. 2021. Nebylo prokázáno, že by žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána dříve, neboť oznámení o postoupení pohledávky adresované žalované jí nebylo odesláno. Úroky z prodlení byly přiznány ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , tj. 8,25 % ročně a v rozsahu přesahujícím tuto výši byla žaloba zamítnuta, stejně tak jako požadavek žalobkyně na úroky z prodlení z částky 6 640 Kč za dobu předcházející datu 3. 1. 2021, neboť v tomto období nebyla žalovaná v prodlení. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně ve výši 10 840 Kč (úroky a poplatky za úvěr a hotovostní inkaso splátek, smluvní pokuta), včetně požadovaného úroku a úroku z prodlení z těchto částek byla také zamítnuta, neboť nárok na tyto částky má původ v absolutně neplatné smlouvě.
9. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která měla ve věci převážný procesní úspěch, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.