Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 192/2020-61
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr Alicí Kořínkovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupené advokátem titul titul. jméno příjmení, titul za jménem
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 32 720 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci
a) částku 4 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 12. 12. 2017 do zaplacení,
b) částku 11 700 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně od 16. 3. 2018 do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byla žalovaná uznána povinnou zaplatit žalobci
a) částku 7 400 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 4 779,40 Kč od 12. 12. 2017 do zaplacení a s 23,72 % smluvním úrokem ročně z částky 8 779,40 Kč od 5. 12. 2017 do zaplacení,
b) částku 9 620 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 300 Kč od 16. 3. 2018 do zaplacení a s 23,72 % smluvním úrokem ročně z částky 13 000 Kč od 9. 3. 2018 do zaplacení,
se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci a) částku 4 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 12. 12. 2017 do zaplacení, b) částku 11 700 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně od 16. 3. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byla žalovaná uznána povinnou zaplatit žalobci a) částku 7 400 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 4 779,40 Kč od 12. 12. 2017 do zaplacení a s 23,72 % smluvním úrokem ročně z částky 8 779,40 Kč od 5. 12. 2017 do zaplacení, b) částku 9 620 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 300 Kč od 16. 3. 2018 do zaplacení a s 23,72 % smluvním úrokem ročně z částky 13 000 Kč od 9. 3. 2018 do zaplacení, <b>se zamítá.</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 32 720 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi jeho právním předchůdcem společností právnická osoba a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce a smlouva o úvěru, z nichž si žalovaná neplnila sjednané povinnosti a žalobci, na něhož byla pohledávka smluvně postoupena, dluží předmětnou částku.
2. V dané věci soud po zjištění stanoviska účastníků řízení k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a) o.s.ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek, když vyšel z listinných důkazů předložených žalobcem.
3. Ze smluv o zápůjčkách z datum a datum včetně zákaznických karet, smlouvy o postoupení pohledávek z datum včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávek z téhož data včetně podacího lístku, předžalobní výzvy z 3. 9. 2020 včetně podacího lístku a výpisu z centrální evidence obyvatel soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce na částku 10 000 Kč, z níž se žalovaná zavázala uhradit ještě další poplatky v celkové výši 7 400 Kč, které tvořily jednak smluvené úroky ve výši 1 400 Kč (23,72 %), poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku ve výši 17 400 Kč měla žalovaná uhradit v 58 týdnech po 300 Kč, fakticky na tento dluh zaplatila 6 000 Kč. Podle zákaznické karty byla v době žádosti o zápůjčku na mateřské dovolené a pobírala 11 200 Kč měsíčně, měla další dluhy v celkové výši 70 000 Kč, které splácela po 3 410 Kč měsíčně, bydlela v nájmu za 7 000 Kč měsíčně a měla být vdaná za pana příjmení, jehož příjmy ve výši 18 300 Kč byly započítány do majetkových poměrů žalované. Z výpisu z centrální evidence obyvatel však vyplývá, že žalovaná nebyla nikdy vdaná a je svobodná. Dne datum s ní byla uzavřena smlouva o úvěru na 13 000 Kč se smluveným úrokem ve výši 1 820 Kč (23,72 %), poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Celkovou částku ve výši 22 620 Kč měla uhradit v 58 týdnech po 390 Kč, fakticky zaplatila toliko 1 300 Kč. V tu dobu vedla samostatnou domácnost na stejné adrese jako v době uzavírání smlouvy o zápůjčce, byla stále na mateřské dovolené, u dluhů byl uveden pouze dluh vůči právnická osoba jméno ve výši 30 000 Kč, který měla splácet po 2 500 Kč měsíčně, nebyla u ní uvedena žádná další osoba, s níž by vedla rodinnou domácnost, nájemné činilo 8 000 Kč a příjmy žalované 18 000 Kč.
4. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle § 2395 téhož zákona, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované, která již v době uzavírání smlouvy o zápůjčce byla velmi zadlužená, tehdy výše jejích dluhů dosahovala částky 70 000 Kč a přestože byla v tu dobu na mateřské dovolené, jí bylo poskytnuto dalších 10 000 Kč. Tvrzení o tom, že byla provdána, bylo vyvráceno výpisem z centrální evidence obyvatel, takže započítávat příjem další, snad spolužijící, osoby by bylo možné pouze v případě, že by byla spoludlužníkem nebo ručitelem žalované. Navíc vyplněná zákaznická karta je rozporuplná, neboť u rodinného stavu žalované je uvedeno, že je svobodná, kdežto u společné domácnosti je uvedeno, že jí vede s manželem. Kromě toho není vůbec zohledněno, že pokud byla na mateřské dovolené, musela mít vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti, což muselo ovlivňovat její majetkové poměry. Pokud právní předchůdce žalobce nezkoumal, zda žalovaná řádně splácela dosavadní dluhy a započítal příjem další osoby bez prokázání souvislosti s žalovanou do jejích majetkových poměrů, tak tím uměle navyšoval její bonitu. Obdobně tomu bylo i při uzavírání smlouvy o úvěru, kde je však uvedeno, že žalovaná v tu dobu již žila sama jako svobodná, byla stále na rodičovské dovolené, výše jejích dluhů byla o více než polovinu nižší. I v tuto dobu byla žalovaná odkázána na dávky státní sociální podpory, a pokud měla dluhy minimálně ve výši 30 000 Kč, měl právní předchůdce žalobce podrobně zkoumat její majetkové poměry a zohledňovat také to, že v tu dobu měla vykázanou jednu vyživovací povinnost. Z čeho pak vyplynul její čistý příjem ve výši 18 000 Kč nelze ze zákaznické karty zjistit, když v tu dobu byla na mateřské dovolené a pobírala sociální dávky v celkové výši 11 200 Kč. To, že by byla ještě zaměstnána, z vyplněných údajů nevyplývá a je tedy otázkou, zda vůbec příjmu ve výši 18 000 Kč dosahovala, což měl právní předchůdce žalobce řádně ověřit. Pokud tak neučinil, nenaplnil tak podmínky stanovené § 9 odst. 1, res. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platných v době uzavírání jednotlivých smluv, v důsledku čehož způsobil neplatnost těchto smluv a soud mu přiznal toliko právo na vrácení nezaplacené jistiny. V tomto směru soud okazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 18. 2. 2020, č.j. 22 Co 295/2019-86, případně rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Soud navíc považuje ujednání o dalších platbách spojených s poskytnutím zápůjčky i úvěru za nepřiměřená, neboť jistinu navyšují o dalších 74 % v průběhu 58 týdnů, po něž měla žalovaná dluhy splácet. I když jsou jednotlivé platby ve smlouvách specifikovány odděleně, fakticky plnily funkci úroků a v případě, že jejich výše přesáhne 60 %, jde o ujednání v rozporu s dobrými mravy, jak judikoval Nejvyšší soud ve věci 21 Cdo 1484/2004 za situace, kdy žalobce neprokázal, že by k hotovostnímu inkasu splátek docházelo. Lze tak mít za to, že vedlejší poplatky měly sloužit k navýšení zisku na straně věřitele. S ohledem na shora uvedené tak soud přiznal žalobci ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum částku 4 000 Kč, neboť z jistiny ve výši 10 000 Kč žalovaná 6 000 Kč uhradila, spolu se zákonnými úroky z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a ze smlouvy o úvěru částku 11 700 Kč včetně zákonných úroků z prodlení, neboť z jistiny ve výši 13 000 Kč bylo zaplaceno 1 300 Kč. Ve všech ostatních nárocích byla žaloba z důvodů shora uvedených zamítnuta.
7. O nákladech řízení rozhodl soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků řízení, neboť každý z nich byl poměrně úspěšný i neúspěšný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně do 15 dnů ode dne jeho doručení.
Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).