Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 73/2020-31
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem titul Jiřím Glocem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným ročním úrokem z prodlení od datum do zaplacení ve výši 9%, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným ročním úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 9%, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v částce částka. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit včetně úroků sjednaných celkem ve výši částka Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit částku částka v týdenních splátkách po částka. Žalovaný však porušil své povinnosti a úvěr řádně nesplácel, kdy se dostal do prodlení dne datum. Žalovaný zaplatil toliko částku částka. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum, tedy pouze od data předepsané splatnosti poslední splátky dle smlouvy.
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení
§ 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo dne datum, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v částce částka. Dle ustanovení smlouvy o úvěru měl žalovaný povinnost zajistit vrácení poskytnutého úvěru včetně úroků ve výši anonymizováno ročně. Žalovaný se tedy zavázal vrátit celkem částku částka formou anonymizováno týdenních splátek ve výši částka. Žalovaný však zaplatil žalobkyni pouze částku ve výši částka a dostal se do prodlení s platbou splátek dne datum. Předžalobní upomínkou ze dne datum, která byla odeslána na adresu žalovaného téhož dne, upomenula žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.
Soud věc po právní stránce posoudil takto:
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení číslo Sb.
Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru ve věci samé:
Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr žalovanému poskytla, avšak žalovaný svou smluvní povinnost porušil tím, že řádně a včas nehradil jednotlivé týdenní splátky úvěru. Žalovaný se tedy ocitl v prodlení se zaplacením svých peněžitých dluhů a žalobkyni proto náleží i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanoveném nařízením vlády. Žalobkyně požaduje po žalovaném zákonný úrok z prodlení od datum, tedy pouze od data předepsané splatnosti poslední splátky dle smlouvy.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu
s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka za jeden úkon právní služby dle uvedené vyhlášky.
O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.