Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 116/2020-72
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr Lucií Vítkovou v právní věci
Žalobce: osobní údaje žalobce
bytem: adresa žalobkyně
Zastoupeného: titul. jméno příjmení, advokátkou,
sídlem: adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
IČO, sídlem: Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2
o zaplacení 167 706 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do zaplacení částky 45 938 zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 45.938 Kč za období od 5.6.2020 do 21.10.2020, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 121.768 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 5.6.2020 do zaplacení.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15.600 Kč k rukám zástupkyně žalobce titul. jméno příjmení, advokátky, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do zaplacení částky 45 938 zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 45.938 Kč za období od 5.6.2020 do 21.10.2020, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 121.768 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 5.6.2020 do zaplacení. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15.600 Kč k rukám zástupkyně žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 167 706 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu (nepřiměřené délky) v řízení vedeném před Okresním soudem v Semilech pod sp. zn. 3 C 150/2011 . Popisovala průběh namítaného řízení, které se týkalo žaloby na vypořádání společného jmění manželů, ve kterém žalobkyně vystupovala v procesním postavení žalované. Řízení dle žalobkyně trvalo po nepřiměřenou dobu, od 31.8.2011, kdy byla podána žaloba, do nabytí právní moci konečného rozhodnutí 8.10.2019, tedy po dobu 8 let a 2 měsíců, ačkoliv dle žalobkyně šlo v řízení pouze o vypořádání rodinného domu, automobilu a běžného penza movitých věcí. Žalobkyně popisovala jednotlivé neodůvodněné průtahy v průběhu řízení s tím, že řízení by bývalo trvalo mnohem déle, pokud by žalobkyně na posledním jednání ve věci konaném 29.8.2019 neustoupila od svých odvolacích námitek. Žalobkyně v žalobě odůvodnila finanční zadostiučinění, které žádá, svůj nárok předběžně u žalované uplatnila dne 4.12.2019, v době podání žaloby na nárok nebylo nikterak hrazeno.
2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila uplatnění nároku žalobkyní u žalované předběžně dle zákona č. 82/98 Sb. dne 4.12.2019, jakožto nároku na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 167 706 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného před Okresním soudem v Semilech pod sp. zn. spisová značka. Uvedla, že následně žádost žalobkyně shledala částečné důvodnou a žalobkyni bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 45 938 Kč stanoviskem žalované z 2.10.2020. Žalovaná popsala průběh namítaného řízení s tím, že uvedla, že odlišně shledala celkovou délku řízení ve vztahu k žadatelce, které se nedařilo doručovat v průběhu prvních téměř 3 let řízení a žaloba byla doručena až 15.8.2014, tedy až od tohoto dne jí mohla vznikat nemajetková újma. Celkovou délku řízení vůči žadatelce proto vymezila na dobu 5 let a 1 měsíce. Žalovaná uvedla, že v průběhu řízení se vyskytl průtah u znalce v roce 2016 v délce 8 měsíců, k tíži je nutno přičíst i zrušený rozsudek soudu prvního stupně, který byl zrušen pro nepřezkoumatelnost. Řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy, soud prvního stupně ve věci rozhodoval 2x a soud druhého stupně taktéž 2x. Z tohoto důvodu shledávala řízení do určité míry po skutkové a právní stránce složitým, taktéž poukazovala na vydání řady procesních rozhodnutí v průběhu vedení řízení. Žalobce pak byl opakovaně vyzýván k doplnění důkazů a tvrzení, soud musel v průběhu řízení rozhodovat i o stížnosti žalobce proti usnesení o uložení pořádkové pokuty. Význam řízení pro žalobkyni pak hodnotila jako standardní, neboť šlo o řízení o vypořádání společného jmění manželů, které nepatří mezi řízení prioritní. Na závěr shledala délku řízení nepřiměřenou a při shledání existence odpovědnostního titulu ve smyslu § 13 z. č. 82/98 Sb. vysvětlila, z jakých důvodů dospěla k finanční formě zadostiučinění, a jakými kritérii se při určení jeho výše řídila. Co do zbytku nároků žádaných žalobou žádala žalobu v plném rozsahu zamítnout.
3. Žalobkyně svým procesním podáním z 29.10.2020 vzala žalobu částečně zpět co do částky žalovanou proplacené 45 938 Kč s tím, že nadále trvala na přiznání zákonných úroků z prodlení z této částky za období prodlení žalované od 5.6.2020 do 21.10.2020, tedy do doby zaplacení částky, a taktéž částky, která žalovanou přiznána nebyla.
4. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku žalobkyně u žalované podle zákona č. 82/98 Sb. dne 4.12.2019, jako nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném před Okresním soudem v Semilech pod sp. zn. spisová značka a dále bylo učiněno nesporným částečné plnění žalovanou a poskytnutí finanční částky ve výši 45 938 Kč.
5. Mezi účastníky zůstala sporná existence předpokladů pro další finanční plnění podle zákona č. 82/98 Sb., tedy kumulativního splnění odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku a výše nemajetkové újmy. Ke sporným skutečnostem soud prováděl dokazováním podstatným obsahem spisu Okresního soudu v Semilech sp. zn. spisová značka, ze kterého má za prokázány následující průběh řízení: 2.9.2011 došla žaloba na vypořádání SJM k soudu, žalobkyně vystupovala v procesním postavení žalované. 27.9.2011 soud vyzýval k zaplacení soudního poplatku, který byl následně 22.11.2011 složen. Referátem soudce z 29.3.2012 byla žalované zasílána žaloba a dále žádáno připojení přílohových spisů, součinnost Komerční banky a GE Money Bank a dále výzva na doplnění skutkových tvrzení pro žalobce. 3.4.2012 soud obdržel dopis Komerční banky a následně taktéž dopis GE Money Bank téhož dne jakožto odpovědi na součinnost. Následovala závada v doručování od žalované a další závada v doručování na adresu z centrální evidence obyvatel od žalované. Tyto závady byly následně vyvěšeny na úřední desce soudu s fikcí doručení 28.5.2012. Následovalo vyjádření žalobce 3.6.2012, 27.7.2012 a 31.7.2012. Referátem z 21.8.2012 byl vyzýván žalobce k doplnění skutkových tvrzení a listinných důkazů. Následovalo vyjádření GE Money Auto z 20.9.2012 a dále 26.9.2012 oznámení o převzetí právního zastoupení žalobce. 8.3.2013 došla výzva na žalovanou a taktéž výzva na žalobce, na kterou bylo následně reagováno 2.4.2013. Ve spise jsou založeny opětovné závady v doručování od žalované, opětovně tyto závady byly vyvěšeny na úřední desce soudu. Následovalo sdělení žalobce k současnému bydlišti žalované 14.6.2013 a byly činěny dotazy na VZP a Finanční úřad Praha 5 v bydlišti žalované, a to 21.8.2013. Následoval dopis z 5.9.2013 od VZP, následovala žádost o nařízení ústního jednání od žalobce z 15.11.2013. Ústní jednání bylo nařízeno na 21.1.2014 referátem z 25.11.2013 a následovala reakce GE Money Bank z 29.11.2013. Opětovně je ve spise založena závada v doručování od žalované, která byla následně opětovně vyvěšována na úřední desce soudu. Soud obdržel zprávy Komerční banky k žádosti o poskytnutí údajů k hypotečnímu úvěru, dále bylo konáno ústní jednání v termínu 21.1.2014 v nepřítomnosti žalované, provedeny listinné důkazy a následně jednání odročeno na neurčito za účelem doplnění tvrzení a důkazů. 21.1.2014 došla žádost od žalobce k prodloužení lhůty ke splnění procesních povinností, které ovšem nebylo vyhověno ze strany soudu referátem z 24.2. Následovalo nařízení ústního jednání referátem soudce z 28.3.2014 na termín 20.5.2014. Ve spise je opětovně založena závada ohledně doručování žalované, která byla následně vyvěšována. Následovalo vyjádření žalobce 16.4.2014 a konání ústního jednání 20.5.2014 v nepřítomnosti žalované. Toto jednání následně bylo odročováno na 30.9.2014 za účelem výslechu žalobce a doplňujících zpráv z Komerční banky. Opětovně byla žádána součinnost Komerční banky, a to 4.6.2014 a následovala reakce z 10.6.2014 14.8.2014 soud obdržel emailem sdělení právního zástupce žalobce s tím, že tento zjistil, že Policie České republiky v Praze má kontakt na žalovanou, Policie byla následně kontaktována soudcem a soudci bylo sděleno, že evidují adresu žalované na Praze 5, ulice a číslo a taktéž mobilní telefon, a to dne 15.8. Referátem z 15.8. bylo nařízeno jednání na 30.9.2014, 29.9.2014 byla založena plná moc k zastupování žalované. Ústního jednání konaného 30.9.2014 byla přítomna mimo jiné právní zástupkyně žalované, která převzala žalobu, a dále byl proveden účastnický výslech žalobce. Jednání bylo odročováno na číslo. Následovalo vyjádření žalované z 20.10.2014, toto bylo následně přeposíláno žalobci 3.11.2014. Dále následovalo vyjádření žalované ke sdělení čísla účtu 7.11.2014 a konání ústního jednání 10.11.2014. V rámci tohoto ústního jednání byl proveden doplňující účastnický výslech žalobce, výslech žalované a jednání odročeno na 15.1.2015. Následovala výzva na žalobce usnesením z 20.11.2014 a vyjádření žalované 21.11.2014. Ústní jednání bylo konáno 15.1.2015, provedeny listinné důkazy a následně odročeno na neurčito za účelem doplnění znaleckého posudku, výslechu svědka a složení zálohy na důkaz. Usnesením z 21.1.2015 byl ustanoven znalecký ústav, právnická osoba, k vypracování znaleckého posudku k obecné tržní ceně nemovitosti. Následovala záloha na znalecký posudek, která byla složena 26.1.2015 a 3.2.2015 byl spis odeslán. Následovala žádost o prodloužení termínu k vypracování znaleckého posudku 7.4.2015. Následně toto bylo prodlouženo o jeden měsíc, 7.5.2015 byly obdrženy informace znaleckého ústav u, že znalecký posudek mají před doručením, avšak znalecký ústav avizoval nesoučinnost žalované a žádal o posečkání. 1.6.2015 došla fakturace s dodáním znaleckého posudku, který byl následně 2.6. rozesílán. Následovalo vyjádření žalované ke znaleckému posudku z 21.6.2015. Usnesením ze 14.7.2015 bylo přiznáno znalečné, následovalo odvolání do usnesení od žalované 30.7.2015 a následně vyjádření znaleckého ústav u 16.8.2015 31.8.2015 došlo vyjádření žalované k dopracovanému znaleckému posudku a následoval úřední záznam z 30.9, kdy došla výzva k vyjádření se k vyúčtování znaleckého posudku. Následovalo vyjádření žalobce z 11.10 a vyjádření žalované ze 14.10.2015, následně referátem z 30.10 bylo nařízeno ústní jednání na 3.12.2015 a v tomto termínu konáno, čteny listinné důkazy, proveden znalecký posudek a výslech znalce a následně jednání odročeno na 12.1.2016 za účelem výslechu svědka příjmení. Následně byly vyžadovány součinnosti Komerční banky z 3.12 a 14.12. 2015 zaslána na výzvu soudu opravená fakturace vyúčtování znalečného. Usnesením z 16.12.2015 bylo přiznáno znalečné, dále 11.1.2016 reagovala Komerční banka a poskytovala součinnost. Ústní jednání bylo konáno dále 12.1.2016, kdy byl proveden výslech svědka a následně odročeno na neurčito. Následně usnesením ze 14.1.2016 soud ustanovil znalce, titul. příjmení, znalce z oboru ekonomika, odhady movitých věcí k ocenění movitých věcí. Následovala výzva k zaplacení zálohy na důkaz, a to pro oba účastníky z číslo a následovalo složení finančních prostředků číslo resp. 1.2.2016. Spis byl následně zasílán znalci 23.2.2016, následně byl opakovaně znalec urgován o dodání znaleckého posudku, a to 27.5, 13.6 a dále 16.5.2016. Taktéž následovala upomínka o úhradu faktury od znaleckého ústav u, na kterou bylo reagováno 18.7.2016. Znalec následně žádal o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku, které bylo vyhověno a lhůta prodloužena do 25.8.2016. Následovala výzva na znalce k vrácení spisu z 9.9. a následně byl telefonicky kontaktován znalec 19.9, který následně uváděl problémy s účastníky a uvedl zaslání spisu do 1 týdne. 4.10.2016 byl zaslán zpět znalecký posudek a vyúčtování, taktéž byla přeposílána korespondence znalce s účastníky, ze které vyplývá dovolená žalované, a tím pádem nemožnost poskytnutí součinnosti, totéž pak u žalobce. Usnesením z 26.10.2016 bylo přiznáno znalečné, následovalo urážlivé podání žalobce, na které bylo následně reagováno soudem uložením pořádkové pokuty ve výši 4 000 Kč 31.10 došlo vyjádření žalované ke znaleckému posudku, a dále odvolání žalobce proti usnesení ze dne 4.11.2016. Následovalo vyjádření žalované z 15.11.2016, předkládací zprávou ze dne 7.12.2016 byla věc předložena odvolacímu soudu, Krajskému soudu v Hradci Králové. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové z 16.1.2017 bylo rozhodnuto o změně výše znalečného titul. příjmení, a dále potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o uložení pořádkové pokuty. Následoval návrh na určení lhůty k provedené procesního úkonu od zástupce žalobce a nařízení ústního jednání na termín 3.3.2017. V rámci konaného ústního jednání 3.3.2017 byl proveden výslech znalce titul. příjmení, následně zasláno vyúčtování znalečného, poté 10.3 přeposíláno zástupcům účastníků. Vyjádření žalované soud obdržel 17.3.2017 a následně byly zasílány závěrečné návrhy, usnesením z 23.3.2017 bylo přiznáno znalečné. Rozsudek ve věci byl vyhlášen 24.3.2017, následně soud žádal o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku. Do rozsudku bylo podáno včasné odvolání žalobcem 25.5.2017, následně bylo usnesením přiznáno znalečné 16.6.2017. Ve spise je dále založeno rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález, o odmítnutí ústavní stížnosti a návrhů s ní spojených, kterou podal žalobce. Usnesením z 19.7.2017 bylo dále rozhodováno doplňujícím usnesením a opravným usnesením do rozhodnutí ve věci samé, následovala výzva na zaplacení soudního poplatku s odvoláním pro žalobce z 24.8.2017 a následně 1.9. byl soudní poplatek zaplacen. Následně toto bylo přeposíláno žalované 17.10 a vyjádření žalované k odvolání soud obdržel 17.11.2017. Předkládací zprávou ke Krajskému soudu v Hradci Králové byla věc předložena 28.11, a ten následně usnesením z 8.1.2018 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil zpět k dalšímu řízení. Referátem z 25.1 bylo přeposíláno rozhodnutí a žádána součinnost Komerční banky a dále žádán znalecký ústav o doplnění svého znaleckého posudku. 23.3 byl zaslán doplněk znaleckého posudku, který byl následně 29.3 přeposílán. Následovala reakce žalobce ze 17.4.2018 a 7.5.2018 byl vyzván zástupce žalovaného k zaslání výhrad proti znaleckému posudku. Usnesením z 9.5.2018 bylo přiznáno znalečné, následně zaslány výhrady proti znaleckému posudku 25.5. Následovalo vyjádření žalobce 21.9.2018, které bylo přeposíláno žalované 24.9. Následně byla žádána opětovná součinnost Komerční banky 2.10.2018, na což Komerční banka obratem reagovala. V rámci ústního jednání konaného 3.10.2018 byly provedeny listinné důkazy, proveden výslech znalce a jednání odročeno na 19. 10. 4.10 bylo zasláno vyúčtování znalečného a usnesením z 10.10.2018 znalečné přiznáno. Následovalo zaslání závěrečných návrhů a v rámci ústního jednání konaného 19.10.2018 byly provedeny listinné důkazy a jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 29.10.2018. V tomto termínu ústní jednání nebylo konáno, bylo odročeno na 12.11.2018 za účelem vyžádání doplňující zprávy Komerční banky. 1.11.2018 soud obdržel reakci Komerční banky a další zprávu pak 5.11.2018. V rámci vyhlášení rozsudku 12.11.2018 došlo k vyhlášení rozhodnutí ve věci samé, proti kterému bylo následně podáno žalovanou odvolání 26.11.2018 1.12.2018 je ve spise založena změna v obsazení senátu a následovala žádost o sdělení stavu řízení z 30.1.2019, na kterou bylo soudem reagováno 30.1.2019. Soud následně odstraňoval usnesením z 31.1.2019 vady odvolání, následovalo doplnění odvolání 20.2.2019 a výzva k zaplacení soudního poplatku ze 14.3. 17 byl soudní poplatek zaplacen, následně bylo odvolání přeposíláno protistraně 25.4.2019. Vyjádření k odvolání bylo podáno 7.5.2019 a předkládací zprávou z 13.5.2019 věc byla předložena soudu odvolacímu. Odvolací jednání bylo nařízeno na 29.8.2019, zároveň byla dávána referátem soudce z 5.6. výzva zástupci žalobce. Následovala změna právního zastoupení žalované 22.8.2019 a následovalo vyjádření žalobce založené z 20.8.2019. V rámci ústního jednání konaného u Krajského soudu v Hradci Králové 29.8.2019 bylo jednání konáno a následně odročováno na vyhlášení rozhodnutí na 3.9.2019. V rámci tohoto jednání byl vyhlášen ve věci rozsudek, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, s právní mocí vyznačenou 8.10.2019. Následovalo vyzývání zástupkyně žalované k předložení vyúčtování nákladů řízení 4.9. a následně zasíláno doplněné vyúčtování od zástupkyně žalované 10.9. Ve spise jsou dále založeny úkony, a to 11.10.2019 návrh na vydání doplňujícího usnesení od zástupce žalované. Spis byl přeposílán zpět odvolacímu soudu 12.5.2020 a usnesením následně byl tento návrh zamítnut s právní mocí 4.6.2020.
6. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady číslo Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 citovaného zákona odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.
7. Podle § 5 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.
8. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
9. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním způsobem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) k složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánu veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
10. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zákona č. 82/98 Sb., když se žalobce po žalované domáhal zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 167 706 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 3 C 150/2011 , v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).
11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda Okresní soud v Semilech vydal rozhodnutí v namítaném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, když pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánu veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z 31.8.2012 sp. zn. 30 Cdo 35/2012 ).
12. Při stanovení celkové doby řízení vyšel soud z toho, že občanské soudní řízení začíná doručením žaloby k soudu a jeho konec pak spadá v jedno s okamžikem nabytí právní moci konečného rozhodnutí (jak uzavřel Nejvyšší soud ve svém stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia, ze dne 13.4.2011, Cpjn 206/2010, část III. 1, 2). Ve vztahu k žalobkyni však předmětné řízení trvalo od 15.8.2014, kdy došlo k doručení samotné žaloby a kdy se žalobkyně o řízení dozvěděla, (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.1.2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010 ) do 8.10.2019, tedy do právní moci konečného rozhodnutí, to je po dobu 5 let a 1 měsíce. Tuto dobu řízení soud hodnotí jako nepřiměřeně dlouhou i s ohledem na specifika projednávaného řízení a jednotlivé dílčí průtahy. Soud totiž v průběhu řízení shledal průtahy, a to na straně soudu, v období od zaslání spisu znalci k vypracování znaleckého posudku 23.2.2016 do 4.10.2016, kdy byl znalecký posudek zaslán, nutno však uvést, že v průběhu této doby byl znalec opakovaně urgován o zaslání znaleckého posudku, byla mu prodloužena lhůta k vypracování znaleckého posudku na základě jeho žádosti, a taktéž po telefonickém kontaktu z číslo znalec uváděl problémy s účastníky a uvedl následně zaslání spisu do 1 týdne. Soud taktéž poukazuje na skutečnost, že první rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé ze dne 24.3.2017 bylo následně k podanému odvolání soudem odvolacím dne 8.1.2018 zrušeno pro nepřezkoumatelnost a věc vrácena zpět k dalšímu řízení. Tyto skutečnosti pak negativně poznamenaly celkovou délku řízení.
13. V důsledku porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jí vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutné odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2012 sp. zn. 30 Cdo 2828/2011 ), žalovaná netvrdila ani je soud neshledal.
14. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.10.2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009 ). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění.
15. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky z 12.1.2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009 , ze dne 26.1.2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13.7.2011 sp. zn. 28 Cdo 4540/2009 ) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí 15 000 až 20 000 Kč za první 2 roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v délce trvání 5 let a 1 měsíce vůči žalobkyni soud vyšel ze základní částky 15 000 Kč za daný rok řízení, když každé řízení musí trvat po určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná, a to z důvodu, že délka řízení nebyla nikterak extrémní.
16. Tuto částku pak soud upravil v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písm. b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, když z důvodu složitosti ponižoval částku o 20 %. Dospěl k závěru, že po skutkové i právní stránce, i stránce procesní, bylo řízení do určité míry složitějším, když soud poukázal na rozhodování soudu prvního stupně ve věci samé 2x, na rozhodování soudu druhého stupně ve věci samé 2x a taktéž na rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti sp. zn. ústavní nález. V průběhu řízení bylo provedeno mnoho ústních jednání, v rámci nichž byly prováděny listinné důkazy, vyslechnuti svědci, znalci i účastníci. Ve věci byl ustanoven znalecký ústav právnická osoba, který byl následně žádán i o dopracování znaleckého posudku, dále soud ustanovoval znalce titul. příjmení z oboru ekonomika a odhady movitých věcí k ocenění movitých věcí. Řízení si vyžádalo součinnosti finančních ústavů, a to opakované, jednak Komerční banky, jednak GE Money Bank, dále součinnosti GE Money auto, VZP a Finančního úřadu pro Prahu 5. Pokud jde o zjišťování pobytu žalobkyně, která v předmětném řízení vystupovala v procesním postavení žalované, vyžádala si tato součinnost i Policie České republiky.
17. Pokud jde o kritérium podílu žalobkyně na řízení, soud uvádí, že i z tohoto důvodu ponižoval finanční částku zadostiučinění o 5 %. V průběhu řízení se soud v prvních 3 letech potýkal s nemožností žalobkyni v procesním postavení žalované doručovat a řádně ji obesílat, neboť žalobkyně si nepřebírala poštu na uvedené adrese z centrální evidence obyvatel a toto si následně vyžádalo součinnost s Policií České republiky, která následně evidovala adresu žalované, na kterou se jí následně až po 3 letech podařilo řádně doručit předvolání a následně tato se již řízení v dalších 5 letech účastnila osobně. Soud dále uvádí, že v průběhu řízení zaevidoval nesoučinnost žalované v průběhu zpracování znaleckých posudků, a to obou z nich, když nesoučinnost avizoval znalec 7.5.2015, nesoučinnost potom obou účastníků řízení, tedy žalobce i žalované, avizoval i další znalec v průběhu zpracovávání znaleckého posudku na movité věci v průběhu roku 2016, když 4.10.2016 zasílal i korespondenci znalce s účastníky, ze které vyplývá nemožnost poskytnutí součinnosti s ohledem i na absenci účastníků v České republice a taktéž výběr dovolené. Lze tedy z tohoto důvodu dospět k závěru, že žalobkyně se v předmětném posuzovaném řízení částečně na délce řízení podílela. S ohledem na skutečnost, že tento podíl nebyl nikterak zásadní, soud ponížil částku pouze o 5 %.
18. Pokud jde o kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení, soud uvádí, že se na celkové délce řízení negativně promítl postup soudu prvního stupně, jak bylo uvedeno již výše, když rozsudek soudu prvního stupně byl pro nepřezkoumatelnost zrušen, taktéž skutečnost ohledně nutnosti urgence zpracovávání znaleckého posudku u znalce. Tuto skutečnost však soud spatřuje již dostatečně zohledněnou stanovením peněžité formy zadostiučinění v uvedené výši. Hodnocení uvedeného kritéria tedy nezakládá ani navýšení ani snížení hodnoty odškodnění.
19. Pokud jde o význam předmětu řízení pro žalobce, tento soud neshledal nikterak zvýšeným. Evropský soud pro lidská práva předmětný typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Předmětem posuzovaného řízení bylo vypořádání společného jmění manželů. Žalobkyně pak zvýšený význam řízení nikterak netvrdila ani neprokazovala.
20. Ze všech shora uvedených důvodů soud uvádí, že základní částku ve výši 61 250 Kč ponižoval o 25 % s ohledem na kritéria uvedená shora a dospěl k adekvátní částce finančního zadostiučinění rovnající se plnění ve výši již žalovanou poskytnuté, tedy 45 938 Kč. Tato částka pak zohledňuje kritéria vedeného řízení a jeho specifika. Pokud jde o požadavek na další finanční plnění, soud s ohledem na argumentaci uvedenou shora pak tento nepovažuje za důvodný.
21. S ohledem na shora uvedené proto soud pod výrokem I. ve smyslu procesního návrhu žalobkyně dle ustanovení § 96 odst. 1 , 2, 4 o.s.ř. řízení co do již proplaceného nároku ve výši 45 938 Kč zastavil, pod výrokem II. pak rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně dle ustanovení § 1970 o.z., tedy ve výši zákonné, z částky žalovanou proplacené, ke které soud dospěl taktéž jako k částce adekvátní za období prodlení žalované, tedy za období od uplynutí 6 měsíců od uplatnění nároku žalobkyně u žalované do skutečného zaplacení této částky (od 5.6.2020 do 21.10.2020).
22. Pod výrokem III. soud rozhodoval o zamítnutí žaloby na poskytnutí dalšího finančního plnění, které soud s ohledem na uvedenou argumentaci uvedenou shora neseznal důvodným.
23. Pod výrokem IV. následně soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, když žalobkyně byla co do merita věci úspěšná, dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu a žaloba byla podána ke zdejšímu soudu důvodně, když žalovaná plnila na nárok částečně až po uplynutí 6 měsíční lhůty od uplatnění nároku žalobkyně u žalované, tedy se dostala do prodlení. Žalobkyně má proto nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, které jí vznikly proti neúspěšné žalované. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč, nákladech právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za úkony právní pomoci á 3 100. Kč za přípravu a převzetí věci, podání žaloby, částečné zpětvzetí z 29.10.2020 a účast na ústním jednání dne 23.2.2021, 4x režijní paušál á 300 Kč za tytéž úkony právní služby, tedy v celkové výši 15 600 Kč.
24. Lhůta k plnění ve výroku II. a IV. byla stanovena ve lhůtě 15 dnů dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty za středníkem o.s.ř. , s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, ve třech vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).