Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 319/2020-35
Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 4.577 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.577 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 23. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.577 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 23. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
Žalobou soudu podanou dne 18. 8. 2020 se žalobce domáhal zaplacení částky 4.577 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad číslo cm3 do číslo cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla číslo, vedené v registru vozidel jako provozované, jehož provozovatelem je žalovaný, nemělo v období od 28. 3. 2019 do 26. 6. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Vozidlo tak bylo nepojištěno 91 dní. Žalobci vznikl dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na příspěvek a dle § 4 odst. 4 téhož zákona na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce žalovanému zaslal výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 2. 9. 2019.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování.
Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:
Z výzvy žalobce ze dne 8. 8. 2019 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od 28. 3. 2019 do 26. 6. 2019, tj. za 91 dní. Znovu vyzval žalobce žalovaného k úhradě písemnými upomínkami.
Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku ") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 ; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. , osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobce na dlužnou částku vyplývá z ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud má prokázáno, že žalovaný jakožto vlastník (provozovatel) vozidla neuhradil příspěvek za nepojištěné vozidlo. Žalovaný pak nárok žalobce žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 4.577 Kč spolu s úrokem z prodlení. Nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů, za které považuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále paušální náhradu hotových výdajů dle § 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , za dva úkony (sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) po 100 Kč za každý úkon, celkem 600 Kč. Žalobce dále požadoval náhradu nákladů právního zastoupení, které však soud s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Ústavního soudu posoudil jako náklady, které nejsou účelně vynaložené, viz např. nález sp. zn. IV. ÚS 1447/18 ze dne 2. 1. 2019. Judikatura vychází z teze, podle které je-li stát k hájení svých zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt - advokáta, a pokud tak přesto učiní, není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ); Tyto závěry pak Ústavní soud vztáhl rovněž na jiné subjekty (viz nález ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. I. ÚS 3344/12 ). V projednávaném případě má soud za to, že nejde o výjimečnou situaci, nejsou zde žádné specifické okolnosti případu, proto náklady za zastoupení advokátem nepovažuje za účelně vynaložené.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.