Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 C 204/2019-57

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr Danou Daňkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená anonymizováno údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 75 809,46 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 75 809,46 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 49 404 Kč od 25. 9. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 75 809,46 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 49 404 Kč od 25. 9. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši

75 809, 46 s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému částku 48 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal uhradit tuto částku společně úrokem ve výši 54 206 Kč a poplatkem ve výši 19 800 Kč formou 35 měsíčních splátek po 3 390 Kč a 36. splátkou ve výši 3 356 Kč. Žalovaný zápůjčku řádně nesplácel a žalobce zápůjčku ke dni datum zesplatnil. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 34 508 Kč, úroku ve výši 10 496 Kč, poplatků ve výši 3 850 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného do datum ve výši 5 097,17 Kč, smluvních pokuty dle bodu II.1.A až II.1.D. sazebníku ve výši 21 308,29 Kč a nákladů na upomínky ve výši 550 Kč. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ust. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. souhlasili.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný s žalobcem uzavřeli dne datum smlouvy o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 48 000 Kč, které se zavázal vrátit formou splátek společně s úrokem ve výši 54 206 Kč a poplatkem ve výši 19 800 Kč a dalšími poplatky v 36 měsíčních splátkách. Žalovaný byl povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % až 0,5 % denně ze splátky, se kterou je v prodlení, a dále smluvní pokutu 65 % jistiny, pokud nesplní povinnost uhradit dluh po zesplatnění. Uvedené je zřejmé ze smlouvy a rámcové smlouvy. Částka byla žalovanému poskytnuta dne datum, jak vyplynulo z výpisu z účtu. Oznámením ze dne datum žalobce dluh zesplatnil k datu datum pro prodlení se splácením, jak patrno z oznámení o zesplatnění ze dne datum. Dle vyčíslení pohledávky se dluh k datum skládal z jistiny ve výši 34 508 Kč, úroku ve výši 10 496 Kč, poplatků ve výši 3 850 Kč, úroku z prodlení ve výši 5 097,17 Kč a smluvní pokuty ve výši 21 308,29 Kč a upomínečného 550 Kč. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek. Obvyklý úrok spotřebitelských úvěrů v době uzavření zápůjčky činil 10,68 % ročně dle časové řady ČNB. Žalobce doložil přehled plateb a z těchto vyplývá, že žalovaný uhradil celkem částku 57 630 Kč.

4. Pokud se jedná o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením, zde žalobce sdělil, že žalovaný neprocházel evidencemi dlužníků (insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí) Dále předložil náhled plateb za výpisy z katastru nemovitostí, z něhož však žádným způsobem nevyplývá, že by se týkal žalovaného. Dále doložil výpis z evidence neplatných dokladů, výpisu Pokud se jedná o doložené výpisy z účtu žalovaného z května, června a srpna 2016 a faktury vystavené žalovaným právnická osoba anonymizována čtyři slova, zde je patrno, že od uvedené společnosti v měsíci květnu obdržel od uvedené společnosti částku 2 650 Eur, a to dne 24. 5 2016, ještě téhož dne hotově vybrána částka 2 600 Eur, příští měsíc se pak jednalo o částku 2 950 Eur k datu datum a ještě téhož dne hotově vybrána částka 2 900 Eur, pokud se jedná o srpem, zde proběhly 2 takovéto platby, a to dne datum ve výši 2 950 Eur a dne datum 2 650 Eur, obě ještě téhož dne vybrány v hotovosti, poníženo vždy o 10 Eur (což je dle výpisu téměř shodná částka jako činí poplatek, když to je 9,25 Eur). Jiné pohyby na daném účtu nejsou (vyjma jedné platby za nákup potravin v částce 7,46 Eur). Předložené faktury pak dokládají, že žalovaný vystavoval v rozhodném období právnická osoba anonymizována čtyři slova faktury na částky v součtu se kryjící s těmi, které obdržel na účet, jako účel platby je odměna ze smlouvy z datum, vždy pro období daného měsíce, avšak fakturováno více vždy více částkami (rozděleno následovně pro ten který měsíc1 850 Eur, 800 Eur a případně ještě 300 Eur). Kopie občanského průkazu žalovaného dokládá jeho totožnost.

5. Po právním posouzením věci dospěl soud k těmto závěrům: Soud se nejprve z úřední povinnosti (námitky žalovaného nebylo dle právní úpravy platné ke dni uzavření úvěrové smlouvy třeba) zabýval tím, zda žalobce jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem ( , ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů ( , o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. -39). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Při výkladu a aplikaci právních předpisů, tj. i zákona o spotřebitelském úvěru, nelze pomíjet jejich účel a smysl, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. ). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Nelze tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný smlouvu uzavřel, a pokud jí podmínky smlouvy nevyhovovaly, nemusel ji s žalobcem uzavírat. Nelze současně tolerovat systematické porušování či obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil (rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. ).

6. Žalobce v rámci zkoumání solventnosti žalovaného vycházela z údajů předložených žalovaným za pouhé tři měsíce, kdy dokládá, že na jím vedený účet v eurech v květnu až srpnu 2016 dorazily částky za měsíc mezi 2 650 až 2 950 Eur (odhlédnuto, že místo července byly dvě platby v srpnu). Ještě téhož dne byly celé zaslané částky vybrány v hotovosti. Ani ve spojení s předloženými fakturami nelze posoudit, o jaký smluvní titul se jedná, když na fakturách je uvedeno, že se jedná o odměnu ze smlouvy z datum, avšak není uvedeno, zda se jedná o pracovní kontrakt či jakoukoli jinou smlouvu (kupní, smlouvu o dílo apod.). Žalobce tak vycházel z naprosto neúplných údajů, když je zjevné, že žalovaný z daného účtu ničeho fakticky nehradil, peníze byly vybrány v hotovosti ještě týž den a není tak vůbec zřejmé, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žalovaného. Soud má za to, že žalobce příjmy žalovaného neprověřil dostatečně, neboť údaje ve výpise žádným způsobem nevypovídají o poměrech žalovaného. Není zde ničeho o výdajích, a de facto ani není zřejmé, zda inkasované částky jsou příjmem žalovaného či se jedná např. o úhradu kupní ceny apod., kde se nejedná fakticky o čistá příjem, kdy je nutno odečíst pořizovací cenu zboží. Ohledně výdajových poměrů žalovaného žalobce nesdělil vůbec žádné údaje a při absenci údajů ve výpisu z účtu, na nějž žalobce odkazoval, se pak o ověření zkoumání schopnosti žalovaného splácet nedá hovořit vůbec. Žalobce zcela pominul zjištění a ověření jakýchkoli výdajů žalovaného, aby mohl po srovnání příjmů (kdy ani ty nejsou bez dalšího zřejmé) a výdajů řádně posoudit, jaký je převis příjmů nad skutečnými výdaji dlužníka a tedy jaká je jeho schopnost uvažovaný úvěr řádně splácet. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce dostatečně neprověřil příjmy ani výdaje žalovaného a pokud tedy byla následně mezi žalobcem jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva je tato smlouva neplatná jednak pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele ( ve spojení s  č. , o spotřebitelském úvěru, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ) a dále pro rozpor s dobrými mravy ( , nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ). Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, jde o neplatnost absolutní, tzn. že úvěrová smlouva je neplatná, aniž by žalovaný neplatnost namítal ( občanského zákona). Pro absolutní neplatnost uvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku ( ), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování. Koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura Ústavního soudu, kdy v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , bylo uvedeno, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásady autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele).

7. Vzhledem k tomu, že právní důvod plnění žalobce odpadl (úvěrová smlouva je neplatná) je třeba na plnění, které žalobce poskytl žalovanému (úvěr ve výši 48 000 Kč), hledět nikoli jako na plnění žalobce ze smlouvy ale jako na bezdůvodné obohacení žalovaného ( ). Žalovaný však uhradil žalobci celkem částku 57 630 Kč, tedy více, než mu bylo poskytnuto a žaloba tak není v celém rozsahu důvodná.

8. Nad rámec soud uvádí, že vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva byla absolutně neplatná z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nepřiznal soud žalobci ani úroky z úvěru, neboť podklad pro jejich přiznání – úvěrová smlouva – také odpadl. Při neplatnosti celé úvěrové smlouvy není důvod zkoumat případnou výši obvyklého úroku, jako bývá činěno v případech pouhé částečné neplatnosti úvěrových smluv co do sjednaného vysokého úroku z úvěru. Soud tak žalobci nepřiznal Jak žalovaný úrok tak ani zákonný obvyklý úrok. Z obdobných důvodů soud žalobci nepřiznal ani smluvní pokutu, neboť podklad pro její přiznání – úvěrová smlouva – odpadl. Pro úplnost soud uvádí, že podklad pro přiznání jiných smluvních nároků (úrok, smluvní pokuty, různé poplatky apod.) nedává ani zákon o spotřebitelském úvěru.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , kdy plně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly a soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.