Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 14/2021-18

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr Lenkou Engelovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10 614 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč,

s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím od 31. 10. 2020 do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do

částky 4 614 Kč,

kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 428,88 Kč,

kapitalizovaného úroku z půjčky ve výši 4 237,97 Kč,

zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 7. 12. 2019

do zaplacení s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 294,11 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím od 31. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá, co do částky 4 614 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 428,88 Kč, kapitalizovaného úroku z půjčky ve výši 4 237,97 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 294,11 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o půjčce číslo uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne 19. 11. 2015.

2. Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná smlouva, jejímž podpisem žalovaný potvrzuje, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet půjčku a že informace získané od žalovaného jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právní předchůdkyně žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka.

3. Právní předchůdkyně žalobkyně následně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou půjčku zavázal vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 840 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. Žalovaný se současně zavázal zaplatit poplatek ve výši 174 Kč za doplňkovou službu životní pojištění. Poslední splátka měla být uhrazena dne 29. 12. 2016. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, na půjčku žalovaný ničeho neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila s účinností ke dni 6. 12. 2019 svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byl žalovaný písemně informován. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně přiznat též kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 237,97 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 6 000 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 30. 12. 2016, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do 6. 12. 2019, kdy došlo k postoupení pohledávky), kapitalizovaný úrok ve výši 1 428,88 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 6 000 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 6. 1. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do 6. 12. 2019, kdy došlo k postoupení pohledávky), úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 6 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 6 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , (dále jen „ “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Ze smlouvy o půjčce, karty zákazníka, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzvy, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, podepsala se žalovaným dne 19. 11. 2015 smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ smlouva), na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 4 440 Kč (poplatek sestával z úroku ve výši 840 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč), a to v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, splatných vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Celkově se zavázal vrátit právní předchůdkyni částku ve výši 10 614 Kč, přičemž tato částka obsahuje i poplatek za sjednané doplňkové životní pojištění ve výši 174 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč převzal v hotovosti. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, když právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil ničeho. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo v souladu s čl. 8 smlouvy právo na úhradu celého neuhrazeného dluhu (prokázáno smlouvou o půjčce číslo ze dne 19. 11. 2015). Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem z téhož dne odeslaným dne 7. 1. 2020 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, podacím lístkem ze dne 7. 1. 2020). K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 3. 9. 2020 odeslaným dne 4. 9. 2020 (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 3. 9. 2020, podacím lístkem ze dne 4. 9. 2020). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil.

6. Soud naopak nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně, dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Ze zákaznické karty žalovaného vedené právní předchůdkyní žalobkyně ze dne 19. 11. 2015 soud zjistil, že žalovaný požádal o půjčku ve výši 5 000 Kč. K osobním poměrům žalovaného bylo v této kartě zaznamenáno, že žalovaný nemá žádné nezaopatřené děti, žije v nájmu, je zaměstnán jako dělník s měsíčním příjmem 15 130 Kč. Celkové běžné výdaje byly zaznamenány částkou 7 100 Kč měsíčně (3 000 Kč výdaje na bydlení, 3 500 Kč výdaje na domácnost, 600 Kč výdaje na telefon). Právní předchůdkyně žalobkyně následně uzavřela, že použitelný příjem žalovaného činí 8 030 Kč měsíčně. Tyto informace získané od žalovaného měly být ověřeny občanským průkazem, výplatní páskou a nájemní smlouvou. Doklady, kterými by žalobkyně ověřila údaje sdělené žalovanou, soudu předloženy nebyly. Soud tedy neměl z a prokázané tvrzení žalované o ověření údajů o příjmech a výdajích žalovaného. Zároveň soud nemohl z uvedeného důvodu přezkoumat, zda žalobkyně příjmy a výdaje žalovaného analyzovala řádě a její závěr o dostatečných finančních prostředcích žalovaného na splácení úvěru je odůvodněný.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

8. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí půjčky došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s  , , v platném znění (dále jen „o. z.“), na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen„ ZoSÚ“), neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu až 3 uvedeného zákona a a a násl. o. z.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání návrhu ve věci samé.

14. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. ZoSÚ jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v  . Jeho ustanovení pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. -53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o půjčce, resp. spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť právní předchůdkyně žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného řádně nedoložila. Žalovanému jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány jeho příjmy a výdaje. Žalobkyně resp. právní předchůdkyně žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalovaného, zda je schopen spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

19. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl (výrok I.) toliko co do částky 6 000 Kč, když z doložených listin vyplynulo, že žalovanému byla poskytnuta částka právě ve výši 6 000 Kč, přičemž uhradil 0 Kč. Soud rovněž uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně od 31. 10. 2020, tedy ode dne podání žaloby. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 4 614 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 428,88 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 237,97 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení soud žalobu výrokem II. zamítl, a to s ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy.

20. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 294,11 Kč, přičemž tato částka představuje 13,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 56,53 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43,47 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle . , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 614 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

21. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle , třídenní lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.