Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 341/2020-16
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr Gabrielou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 15 750 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 7 500 Kč a zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od 20. 8. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 4 500 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 500 Kč od 20. 8. 2018 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a částky 3 750 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 7 500 Kč a zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od 20. 8. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 4 500 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 500 Kč od 20. 8. 2018 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a částky 3 750 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhá na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce, která měla být uzavřená dne 21. 5. 2018 mezi žalovanou a žalobkyní.
2. Žalobkyně tvrdí následující: Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované dne 21. 5. 2018 jistinu zápůjčky 7 500 Kč na účet žalované. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 4 500 Kč ve třech měsíčních splátkách podle smlouvy. Žalovaná měsíční splátky nehradila řádně a včas. Žalobkyně poté zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dne 12. 9. 2019. Žalobkyně požaduje uhradit rovněž smluvní pokutu ve výši 3 750 Kč.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o. s. ř. “, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo.
5. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:
6. Žalovaná a žalobkyně podepsaly dne 21. 5. 2018 prostředky elektronické komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, podle smlouvy měla žalovaná uhradit žalobkyni tři splátky po 4 000 Kč po třiceti, šedesáti a devadesáti dnech od poskytnutí zápůjčky (prokázáno smlouvou o zápůjčce). Žalobkyně uhradila převodem na účet žalované částku 7 500 Kč (prokázáno částí výpisu z účtu). Žalovaná však uvedené částky žalobkyni neuhradila (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by částky žalobkyni uhradila).
7. Žalobkyně netvrdila (a neprokázala), že by před uzavřením smlouvy zkoumala, zda je žalovaná schopna úvěr splácet. Na písemnou výzvu soudu k doplnění tvrzení o této skutečnosti žalovaná nereagovala, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.
8. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení:
9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen „o. z.“, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, dále jen „zákon č. 257/2016 “, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 ods.t 1 zákona č. 257/2016 , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
15. Mezi žalovanou a původní věřitelkou byla uzavřena smlouva o zápůjčce (§ 2390 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda původní věřitelka před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 ). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.
16. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci anonymizováno právnická osoba proti anonymizována dvě slova -679/18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
17. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudní dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).
18. Žalobkyně se úvěruschopností žalované před poskytnutím zápůjčky (spotřebitelského úvěru) nezabývala (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 ), soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou.
19. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu (§ 87 zákona č. 257/2016 ).
20. Lhůtu k plnění soud určil podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. Žalovaná v řízení netvrdila nic ohledně toho, jaké jsou její možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný (při zohlednění příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, proto nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně to, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně po právní moci rozhodnutí domáhat splnění povinností exekučním návrhem.