Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
41 C 133/2020-49
Okresní soud Brno - venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 30. 8. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II.) Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, Ph. D., advokátky
se sídlem v obec.
Odůvodnění:
<b>I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 30. 8. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II.) Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph. D., advokátky se sídlem v [obec].</b>
1.) Žalobním návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 16. 12. 2019, ve znění jeho doplnění ze dne 8. 1. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 30. 8. 2016 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 15. 8. 2016 uzavřela její právní předchůdkyně (právnická osoba, IČ: číslo)) s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému při uzavření smlouvy částku 2 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčku vrátit společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky dne 29. 8. 2016. příjmení 2 000 Kč byla žalovanému zaslána dne 15. 8. 2016 na účet vedený u anonymizováno. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka za žalovaným byla právnická osoba postoupena na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2018 právnická osoba, obec, ulice a číslo a následně tato korporace uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek s žalobkyní. Žalobkyně se tak stala věřitelem předmětné pohledávky. Uvedla, že předmětem vymáhání je neuhrazená jistina zápůjčky a zákonný úrok z prodlení. Současně tvrdila, že žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy.
2.) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3.) Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobkyně v prvé řadě soudu předložila k důkazu sjetinu formulářové smlouvy bez jakéhokoliv podpisu či ověření, která však neprokazuje uzavření smlouvy s žalovaným či zda byl žalovaný s touto listino u vůbec seznámen. Pokud žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena prostředky elektronických komunikací, z předložených listinných důkazů tato tvrzení nevyplývá. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 15. 8. 2016 žalovanému na účet č. bankovní účet částku 2 000 Kč. Dle sdělení anonymizováno je tento účet vedený na jméno žalovaného a z výpisu tohoto účtu bylo zjištěno, že dne 16. 8. 2016 byla
na účet připsána částka 2 000 Kč pod variabilní symbol od právní předchůdkyní žalobkyně x právnická osoba
4.) Z předložených důkazů soud nemohl vzít za prokázané tvrzení žalobkyně, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Soud je toho názoru, že skutečnost, že si žalobkyně (její právní předchůdkyně) sama v jí vyhotovených listinách uvede údaje žalované, neprokazuje skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovaným byla skutečně prostředky elektronických komunikací uzavřena smlouva uvedeného znění, žalovaný byl s textem smlouvy seznámen a vyslovil s ním svůj souhlas a došlo tedy ke kontraktačnímu procesu.
Za této situace by si žalobkyně mohla vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalované s jejich textem. Uvedené listin y tak nemají žádnou důkazní hodnotu, není z nich patrné, kdy a za jakým účelem byly vytvořeny, zda se vůbec vztahují k osobě žalované a na základě čeho byly jednotlivé údaje v listinách uvedeny. Za této situace by žalobkyně mohla předkládat
jí vyhotovené výpisy z informačních systémů s prakticky jakýmikoliv daty a částkami. Z předloženého výpisu z bankovního účtu žalované však soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne 15. 8. 2016 částku ve výši 2 000 Kč.
5.) Písemná forma právního jednání předpokládá existenci dvou základních náležitostí,
a to písemnosti a podpisu. Písemný projev musí být proto podepsán a teprve od podpisu jednající osoby je písemný projev platný. Nepodepsané právní jednání nemůže vyvolat zamýšlené právní následky. Pakliže elektronická podoba právního jednání není právní úpravou vyloučena, nesmí být činěn žádný rozdíl při právním posuzování písemností – datových zpráv na straně jedné a písemnosti v listinné podobě na straně druhé. Právní jednání učiněné elektronickými prostředky, které má být písemné, tak musí splňovat i druhou náležitost písemného právního jednání, a sice musí být podepsáno elektronicky podle zákona č. 227/2000 Sb. , o elektronickém podpisu, platného v době, kdy měla být předmětná rozhodčí smlouva sjednána. Bez takového podpisu jde o stejný úkon, jako u listin y, ke které
je připojeno vytištěné nebo na stroji napsané jméno a příjmení.
6.) právnická osoba pohledávku za žalovaným postoupila smlouvou ze dne 14. 5. 2018 právnická osoba, která smlouvou o postoupení pohledávek
ze dne 13. 8. 2018 s žalobkyní postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným žalobkyni.
7.) S ohledem na výše uvedené dospěl soud k právnímu závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní ohledně tvrzení, že platně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované částku ve výši 2 000 Kč.
8.) Podle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)
se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9.) Za situace, kdy žalobkyně neprokázala, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva a žalovaný převzal částku 2 000 Kč na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z.
10.) Vzhledem k výše uvedenému soud zavázal žalovanou k zaplacení poskytnuté částky 2 000 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení (výrok I.).
11.) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , v tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 400 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 1 089 Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupkyni žalobkyně byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč, když odměna byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (§ 11 advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby pak byl zástupkyni žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu). Jelikož zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 900 Kč navýšeny o 21% DPH (tzn. částku 189 Kč) na částku 1 089 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10.000 Kč; k výši příslušenství a nákladů řízení se nepřihlíží (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Jelikož proti rozsudku není odvolání přípustné, obsahuje pouze zkrácené odůvodnění.
Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozsudkem splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.