Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 299/2019-22
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr Adamem Haasem ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
; zastoupený advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 29 740,83 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 29 740,83 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 246 Kč od 5. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 29 740,83 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 246 Kč od 5. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou soudu dne 7. 11. 2019 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 29 740,83 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jako věřitel uzavřel s žalovaným (dále jen dlužník) dne 3. 7. 2017 Smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které mu vyplatil dne 10. 7. 2017, a dlužník se zavázal tuto částku vrátit spolu s dohodnutými úroky ve výši 28 232 Kč a administrativním poplatkem ve výši 14 400 Kč, celkem ve 35 měsíčních splátkách po 1 879 Kč a poslední splátku ve výši 1 867 Kč počínaje 8. 8. 2017. Dlužník úvěr řádně nesplácel a věřitel přistoupil k zesplatnění, a to ke dni 19. 5. 2019. K tomuto dni dlužník dluží na jistině částku 15 047 Kč (uhradil před zesplatněním 8 785 Kč a při zesplatnění bylo na jistinu započítáno 1 168 Kč), na úrocích 2 249 Kč (uhradil před zesplatněním 20 795 Kč a měl uhradit 23 044 Kč) a na administrativním poplatku 1 200 Kč (do zesplatnění uhradil 8 000 Kč a měl uhradit 9 200 Kč). Dále žalobce požadoval kapitalizované úroky z prodlení do 4. 11. 2019 ve výši 1 174,50 Kč, smluvní pokutu za neplacení sjednaných splátek do zesplatnění ve výši 6 087 Kč za nespecifikované období a v nespecifikované sazbě, a dále smluvní pokutu za neplacení dlužných plateb po zesplatnění za období do 4. 11. 2019 ve výši 3 233,33 Kč, a to v sazbě 0,1 % denně z dlužné částky, kterou rovněž žalobce blíže nespecifikoval. Konečně žalobce dále požadoval úhradu 750 Kč za odeslání poslední upomínky. K výzvě soud žalobce doplnil a uvedl, že před uzavřením smlouvy posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to konkrétně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a nahlédnutím do centrální evidence exekucí, prokazující, že žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí, a dále především z informací získaných od žalovaného, a to předložením výpisu z účtu žalovaného aktuálního před uzavřením smlouvy a výplatní pásky žalovaného, prokazující pravidelný měsíční příjem žalovaného až ve výši 34 839 Kč čistého.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru, výpisem z bankovního účtu žalobce formulářem příjmů a výdajů, výplatními páskami březen a květen 2017, výpisem z účtu duben, květen 2017. Ze smlouvy o úvěru má soud za prokázáno, že dne 3. 7. 2017 podepsal listin u nadepsanou jako Smlouva číslo žalovaný jako dlužník a osoba pověřená jednat za žalobce jako za věřitele, jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 25 000 Kč. Z výpisu z bankovního účtu žalobce má soud za prokázáno, že dne 10. 7. 2017 žalobce zaslal na bankovní účet žalovaného jako výplatu půjčky dle smlouvy pod variabilní symbol částku 25 000 Kč. Z výplatní pásky za březen 2017 má soud za prokázáno, že v tomto měsíci měl žalovaný mzdu ve výši 1 774 Kč, měsíční prémie 2 870 Kč, provize ve výši 5 918 Kč a 1 413 Kč, přeplatek na dani 13 494 Kč; jeho čistý příjem za tento měsíc činil 34 839 Kč. Z výplatní pásky za květen 2017 má soud za prokázáno, že v tomto měsíci měl žalovaný mzdu ve výši 14 609 Kč, měsíční prémie 4 566 Kč, provize ve výši 3 006 Kč a 4 509 Kč, exekuce ve výši 1 500 Kč a 1 000 Kč a čistou mzdu 22 873 Kč; jeho čistý příjem k výplatě za tento měsíc činil 20 373 Kč. Z formuláře příjmů a výdajů má soud za prokázáno, že žalovaný – dlužník dne 23. 6. 2017 v tomto formuláři uvedl výši své čisté mzdy 21 000 Kč s tím, že u stávajícího zaměstnavatele je od roku 2015, dále uvedl, že bydlí u rodičů, za což jim platí částku 1 500 Kč měsíčně nájemné, dále má jiné trvalé platby ve výši 7 942 Kč (nespecifikoval, o jaké platby jde), a dále uvedl, že vyživuje jednu osobu (rovněž neuvedl, o jakou osobu jde). Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet za měsíc duben 2017 má soud za prokázáno, že počáteční zůstatek na tomto účtu byl 13 440,09 Kč a konečný zůstatek činil 350,54 Kč, příjmy v tomto období představovaly souhrnnou částku 42 489,06 Kč, z čehož příjem ze zaměstnání za měsíc březen představoval částku 34 839 Kč a dále žalovaný obdržel od věřitele právnická osoba dodatečné půjčky ve výši 3 000 Kč a 3 500 Kč; k 13. 4. 2017 byly odečteny platby 5 574 Kč a 2 368 Kč ve prospěch právnická osoba právnická osoba právnická osoba (součet těchto plateb odpovídá žalovaným vykázaným jiným trvalým platbám ve formuláři příjmů a výdajů). Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet za měsíc květen 2017 má soud za prokázáno, že počáteční zůstatek na tomto účtu byl 350,54 Kč a konečný zůstatek činil 16,26 Kč, příjmy v tomto období představovaly souhrnnou částku 24 099,15 Kč, z čehož příjem ze zaměstnání za měsíc duben představoval částku 17 044 Kč; k 13. 5. 2017 byly odečteny platby 5 574 Kč a 2 368 Kč ve prospěch právnická osoba právnická osoba právnická osoba.
4. Shora uvedená skutková zjištění soud zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel, aniž prováděl další dokazování pro jeho nadbytečnost.
5. Podle zák. č. 257/2016 Sb. , ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru,
§ 86
(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
§ 87
(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
6. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce totiž prokázal pouze tu skutečnost, že poskytl žalovanému částku ve výši 25 000 Kč, kterou žalovaný již zcela uhradil, jak vyplývá ze samotných tvrzení žalobce, a to v souhrnné výši 38 748 Kč. Požadované částky nepředstavující jistinu úvěru, tedy kapitalizovaný obchodní úrok, administrativní poplatek, jakož i smluvní pokuty a jiné sankční položky, rovněž také úrok z prodlení, vyplývající ze smluvních ujednání soud nepřiznal, neboť tato smluvní ujednání a vůbec Smlouvu o úvěru jako celek soud vyhodnotil jako neplatnou, neboť žalobce neprokázal, že byla splněna povinnost dle § 86 zák. č. 257/2016 Sb. Žalobce sice v řízení tvrdil, že vyhověl požadavku zákona a prozkoumal poměry žalovaného tak, aby dospěl k závěru, že tento je schopen poskytnutý úvěr splácet, ovšem tato jeho tvrzení nebyla v řízení prokázána, ba co víc, bylo prokázáno, že žalobce toto zkoumání a zejména následné samotné posouzení zjištěných informací neprovedl dostatečně řádně. Předně je nutno uvést, že již ze samotných výpisů z účtů žalovaného je zřejmé, že ten hospodařil způsobem poměrně hazardérským, když jeho konečný zůstatek na účtu byl vždy nižší a zcela nedostatečný ke krytí nenadálých finančních výdajů. Přitom příjmová stránka na tomto účtu je tvořena převážně příjmem ze zaměstnání, v dubnu dokonce žalovaný čerpal u právnická osoba dvě dodatečné půjčky a pouze díky nim se nedostal do záporného zůstatku; nadto šlo o půjčky dodatečné, což vypovídá o tom, že žalovaný měl i dříve u tohoto věřitele jiné závazky. V měsíci dubnu žalovaný prohospodařil i přes vysoký počáteční zůstatek na účtu, poměrně vysoký příjem ze zaměstnání způsobený vyrovnáním daně a zmiňovanými dvěma půjčkami zhruba 13 000 Kč. Nadto z obou výpisů je patrné, že žalovaný byl zavázán i u další společnosti, a to právnická osoba právnická osoba právnická osoba, a to s poměrně vysokou měsíční splátkou 7 942 Kč (tuto nicméně ve formuláři přiznal). Tolik k výpisům z účtů. Dále rizikovost žalovaného co by dlužníka vyplývá i z předložených výplatních pásek. Z nich sice vyplývá poměrně vysoký čistý měsíční příjem, ovšem nutno vzít v úvahu, že příjem za březen 2017 je ovlivněn poměrně vysokou vratkou daně, a dále, že žalovaný je závislý na prémiích a provizích. Zejména potom, a zde je liknavost žalobce při vyhodnocování informací získaných od žalovaného zcela zřejmá a fatální, bylo prokázáno, že žalovanému bylo v měsíci květnu 2017, tedy měsíc před uzavřením úvěru strháváno celkem 2 500 Kč z příjmu v rámci exekucí. Přitom žalobce uvedl, že výsledek lustrace v tomto směru byl negativní. Z uvedeného vyplývá, že buď žalobce posuzoval úvěruschopnost nedostatečně anebo žádné posuzování formou lustrací dokonce ani neprováděl. Konečně také je pro věřitele v rámci zkoumání úvěruschopnosti dlužníka významné zjištění, že má dlužník nějakou vyživovací povinnosti. V projednávané věci dlužník uvedl, že má jednu vyživovací povinnost, již ovšem neuvedl, o jakou vyživovací povinnost a ke komu se jedná; věřitel tak nebyl schopen posoudit rozsah této vyživovací povinnosti a její finanční odraz do celkových poměrů dlužníka. Na základě shora uvedeného má soud za to, že věřitel nesplnil podmínky ve shora citovaném zákonném ustanovení a z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru vyhodnotit jako neplatnou. Ze zjištěného skutkového stavu tak je zřejmé, že dlužník obdržel od žalobce bez právního důvodu částku ve výši 25 000 Kč, kterou zcela vrátil, a proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku.
7. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy žalující strana byla procesně neúspěšná a žalované straně dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve trojím vyhotovení.