Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 340/2020-46
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem titul Jiřím Fikarem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 6 347 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 347 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč jdoucím od 1. 9. 2020 do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 244,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 347 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč jdoucím od 1. 9. 2020 do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 244,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 31. 8. 2020 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit jí částku ve výši 6 347 Kč sestávající z dlužné jistiny v částce 4 000 Kč, dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 451 Kč a smluvní pokuty ve výši 896 Kč (vypočtenou jako 0,1 % denně z jistiny 4 000 Kč za období od 21. 1. 2020 do 31. 8. 2020) a příslušenství jistiny (zčásti kapitalizované ke dni podání žaloby). Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela se žalovaným elektronickými prostředky prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru číslo jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 4 000 Kč. K uzavření úvěrové smlouvy došlo následujícím způsobem: žalovaný se nejprve registroval na webových stránkách žalobkyně, kde uvedl všechny relevantní osobní údaje včetně emailové adresy, telefonního kontaktu a čísla bankovního účtu a rovněž zaslal žalobkyni kopii občanského průkazu, výpis ze svého účtu a výplatní pásky. Na základě úspěšné registrace byl žalovanému založen zákaznický účet a dne datum pak žalovaný požádal prostřednictvím své klientské sekce o úvěr ve výši 4 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 451 Kč s datem splatnosti nejpozději dne 20. 1. 2020 v souladu s obsahem úvěrové smlouvy uvedené shora. Téhož dne pak byla žádost o úvěr schválena, o čemž byl žalovaný informován e-mailovou a SMS zprávou, a žalovanému byla zároveň zaslána na jím specifikovaný účet částka 4 000 Kč. Žalovaný jistinu úvěru ani poplatek za jeho poskytnutí ve lhůtě splatnosti nezaplatil, a to ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. V daném případě soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně již v podané žalobě projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalovaného, tak se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listin y, které předložila žalobkyně. Smlouvou ze dne datum označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 4 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 451 Kč do 28 dnů od poskytnutí úvěru. Roční úroková sazba měla činit 0 % a RPSN pak taktéž 0 % tak, jak uvedeno v čl. 2 smlouvy, neboť žalovaný uplatnil slevový kupón ve výši 100 % na poplatek za poskytnutí úvěru, když tento mu byl odpuštěn, byť následně podle jinému ujednání smlouvy při nesplnění podmínek uvedených v této mu byl zpětně opětovně naúčtován. V čl. IX odst. 1 písm. a. smlouvy o úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení, a to za každý den prodlení. Z výpisu z účtu žalobkyně a sdělení banky, která vede pro žalovaného účet, bylo prokázáno, že žalobkyně částku 4 000 Kč žalovanému vyplatila dne datum a úvěr byl tedy splatný do 20. 1. 2020. Totožnost žalovaného byla ověřena kopií jeho občanského průkazu, výpisy z účtu a platebními páskami žalovaného. Z výpisu z Registru platebních informací vyplývá, že zde žalobkyně ověřovala úvěryschopnost žalovaného. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky opakovaně upomínán prostřednictvím e-mailové i SMS komunikace (výpisy těchto). Protože žalovaný dlužnou částku žalobkyni ve lhůtě splatnosti neuhradil, vyzvala ho prostřednictvím svého právního zástupce výzvou ze dne 17. 8. 2020 k úhradě dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení.
5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.
9. Po provedeném dokazování dospěl soud vycházeje z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 3. 2020, č. j. 25 Co 37/2020 -59 k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr. Smlouva o úvěru byla shledána platnou, neboť splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník i zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, když je přesně sjednána úroková sazba, roční procentní sazba nákladů i doba splatnosti (v tomto případě byl dokonce žalovanému poplatek za úvěr původně odpuštěn, kdy za takových podmínek by se v podstatě jednalo o bezúročnou půjčku – byť to takto žalobkyně neoznačila). Při porovnání výše poskytnuté jistiny a smluvního poplatku s ohledem na dobu poskytnutí úvěru (pouze 7 dní) dospěl soud k závěru, že je poplatek za poskytnutí úvěru přiměřený, kdy výši RPSN pak soud považuje za výrazně zkreslenou právě s ohledem na krátkou dobu poskytnutí úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal. Za důvodný považuje soud i požadavek na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s vrácením úvěru, když tato je přímo uvedena v uzavřené smlouvě, je srozumitelná a přiměřená a její výše 0,1 % denně (kdy smluvní pokuta byla jediným zajišťovacím institutem) je v souladu s ust. § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že žalovaný je v prodlení s úhradou dluhu, soud shledal všechny požadované částky včetně úroků za důvodné a žalobě vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni prodlení žalované. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 347 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena taktéž dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. obec plnění pak dle §149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.