Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 318/2020-44
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Marií Švecovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí
částku ve výši 10 000 Kč
spolu se zákonným úrokem z prodlení
ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí
na nákladech řízení částku ve výši 6 626,50 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí částku ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na nákladech řízení částku ve výši 6 626,50 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.
1.Žalobkyně se žalobou, podanou dne datum, domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 10 000 Kč, kterou specifikovala tak, že představuje souhrn svou smluvních pokut ve výši
5 000 Kč, které byly žalované vyúčtovány k zaplacení z důvodu, že tato po ukončení smlouvy
o poskytování služeb elektronických komunikací č.: číslo, což bylo dne datum, nevrátila dvě zapůjčená technická zařízení označená jako anonymizována dvě slova sériové číslo anonymizováno a dále jako anonymizována dvě slova sériové číslo anonymizováno (dále jen„ technická zařízení“), ač se k tomu ve smlouvě zavázala a byla k tomu žalobkyní i písemně vyzvána. Jako příslušenství pohledávky žádala žalobkyně zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši, jak je stanovena ve výroku sub. I tohoto rozhodnutí.
2.Žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez udání důvodu nedostavila. O odročení jednání nepožádala. Ve věci samé zůstala nadále bez vyjádření. Žádné důkazy neoznačila a soudu nepředložila. V případě žalované, která zůstala zcela nečinným účastníkem řízení, proto soud postupoval podle ust. § 101 odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb. , tj. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. “), a ve věci jednal a rozhodl i v nepřítomnosti žalované. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne datum převzetím zásilky (viz doklad o doručení připojený na č.l.: 38).
3.Žalobkyně prokazovala tvrzení uvedená v žalobě listinnými důkazy. Takto soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní stávající žalobkyně, to je právnická osoba s.r.o., IČO, a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací č.: číslo – kombinovaná televize, že na základě ujednání v této smlouvě byla žalované pronajata dvě technická zařízení specifikovaná v detailu pod bodem číslo odůvodnění tohoto rozhodnutí. Součástí této smlouvy byly také Všeobecné podmínky pro poskytování služeb veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a dále Podmínky pro službu anonymizována dvě slova označené také jako Zvláštní podmínky a dále Ceník, s jejichž obsahem se žalovaná před uzavřením smlouvy seznámila a které pak tato podpisem smlouvy schválila. Obě pronajatá
technická zařízení byla na žádost žalované instalována v bytě na adrese: adresa žalované. V článku 4 – odstavci 4.4 Zvláštních podmínek se žalovaná zavázala v případě ukončení smlouvy pronajatá technická zařízení žalobkyni vrátit nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy, a to ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení. Smluvní vztah byl v daném případě ukončen ke dni datum, takže do datum měla žalovaná obě technická zařízení žalobkyni vrátit. Ve smlouvě bylo mezi smluvními stranami ujednáno, že v případě nevrácení zapůjčeného technického zařízení žalovaná zaplatí smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za jedno nevrácené technické zařízení. V návaznosti na tuto smluvní ujednání pak žalobkyně vyzvala žalovanou dne datum písemně k vrácení obou zapůjčených technických zařízení a současně ji vyzvala k zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené technické zařízení s poukazem na ujednání ve smlouvě. Na výzvu, která byla žalované doručena na adresu: adresa žalované, což je adresa shodná s adresou, na které si také žalovaná fyzicky převzala předvolání k soudnímu jednání, však žalovaná neodpověděla. Zapůjčená technická zařízení tato žalobkyni nevrátila a bez úhrady zůstala též smluvní pokuta v celkové výši
10 000 Kč. Tato skutková zjištění žalovaná nezpochybnila a žádným důkazem je ani nevyvrátila.
Soud je proto vzal za základ pro rozhodnutí ve věci, protože jsou v souladu s obsahem provedených listinných důkazů.
4. V rámci právního posouzení věci vzal soud v úvahu, že žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně – tj. právnická osoba s.r.o., a žalovaná spolu uzavřely dne datum smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo – kombinovaná televize, kdy součástí této smlouvy tyto učinily s poukazem na ust. § číslo odst. 1 ve spojení s ust. § 2201 a násl. zák.č. 89/2012 Sb. , tj. občanský zákoník (dále jen„ zák.č. 89/2012 Sb. “), také ujednání o pronájmu dvou technických zařízení specifikovaných pod bodem číslo odůvodnění tohoto rozhodnutí, za která se žalovaná zavázala platit smluvené nájemné a která se tato zavázala v případě ukončení smlouvy žalobkyni vrátit nejpozději do deseti dnů od ukončení smlouvy. Smlouvu a ujednání v ní obsažená soud hodnotil jako platná a pro účastníky závazná. Žalobkyně prokázala, že smluvní vztah byl ukončen ke dni datum, že důsledně tomu jí měla žalovaná obě zapůjčená technická zařízení vrátit do 10 dnů, tzn. do datum. Žalovaná však svou povinnost k vrácení zapůjčených technických zařízení nesplnila vůbec., protože zařízení nevrátila, ani na základě písemné výzvy žalobkyně ze dne datum. Žalobkyně proto v souladu s ujednáním o smluvní pokutě, které respektuje ust. § 2048 zák.č. 89/2012 Sb. , vyúčtovala žalované k úhradě za porušení povinnosti k vrácení zapůjčených dvou technických zařízení smluvní pokutu v celkové výši 10 000 Kč, kterou jí však žalovaná dosud nezaplatila. Soud proto shledal žalobu důvodnou v celém rozsahu a uložil žalované, aby tato s poukazem na ust. § 2048 zák.č. 89/2012 Sb. v duchu ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě ze dne datum zaplatila žalobkyni smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. Vyhověl žalobě i v případě nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to s poukazem na ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb. a dále ve spojení s ust.
§ 2 vl.nař.č. 351/2013 Sb. , neboť se zaplacením smluvní pokuty je žalovaná v prodlení od datum doposud. (viz výrok sub. I).
5.Jedná se o rozhodnutí, jímž se řízení končí. Bylo proto podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu rozhodnuto též o náhradě nákladů řízení. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel z ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , tzn. z principu úspěchu ve věci. V daném případě měla plný úspěch ve věci žalobkyně, která žádala zaplatit na nákladech řízení na soudním poplatku částku ve výši 1 000 Kč. Dále žádala zaplatit odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Při stanovení výše odměny právního zástupce žalobkyně za její zastoupení před soudem prvního stupně soud vycházel z vyhl.č. 177/1996 Sb. , tj. vyhláška o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“). Podle ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhl.č. 177/96 Sb. náleží právnímu zástupci žalobkyně za jeden úkon právní služby odměna ve výši 1 500 Kč. Z obsahu spisu vyplývá, že právní zástupce vykonal pro žalobkyni celkem 2,5 úkonu právní služby, za což mu náleží odměna ve výši 3 750 Kč (tj. příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby), která byla podle ust. § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. zvýšena o 3 paušální náhrady po 300 Kč na částku 4 650 Kč. Právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Podle ust. § 137 odst. 3 písm.a) občanského soudního řádu mu proto náleží k náhradě ještě náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty, která činí z částky 4 650 Kč sumu ve výši
976,50 Kč Celkem tedy činí dle tohoto propočtu odměna za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně částku ve výši 5 626,50 Kč. Po připočtení náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč pak činí náklady řízení na straně žalobkyně celkem částku 6 626,50 Kč. Žalované, která v řízení zcela podlehla, bylo proto s poukazem na ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a ) odst. 1 občanského soudního řádu uloženo, aby tato zaplatila žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 6 626,50 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu (viz výrok sub. II).
6. Lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a byla stanovena v délce 15-ti dnů, aby si žalovaná mohla opatřit finanční prostředky potřebné ke splnění uložené platební povinnosti. Tolik odůvodnění rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné podle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , tj. občanského soudního řádu .
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se plnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí, respektive exekutorskou exekucí.