Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

117 C 68/2021-51

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní titul Silvií Morongovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 4 470 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky ve výši 4 470 Kč spolu s úrokem ve výši 2 424,61 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z částky 3 442,32 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 817,46 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 3 442,36 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky ve výši 4 470 Kč spolu s úrokem ve výši 2 424,61 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z částky 3 442,32 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 817,46 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 3 442,36 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 470 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba s.r.o. ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 22. 11. 2015 s žalovaným, na jejímž základě byla žalovanému, po předešlém prověření jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet, předána zápůjčka ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření zápůjčky. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaný zavázal uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i kapitalizovaný úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smluvních podmínek), odměny za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky, úroku a veškerých poplatků v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 1. 1. 2017. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalovaného a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalovaného uvedenými v části„ dokumenty k ověření“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 28. 11. 2019, přičemž uhradil pouze částku 9 450 Kč celkem, která byla původním věřitelem započtena částečně na jistinu ve výši 4 557,68 Kč, na úrok ve výši 1 120 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 172,32 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke dni postoupení činil dluh 4 470 Kč, kdy se jednalo o jistinu zápůjčky ve výši 3 442,32 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 027,68 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném úrok sjednaný ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 3 442,36 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni 6. 12. 2019, ve výši 2 424,61 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 3 442,36 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni 6. 12. 2019, ve výši 817,46 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 23. 3. 2021, se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ).

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřeli dne 22. 11. 2015 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce zapůjčil žalovanému částku 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 5 920 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 1 120 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku ve výši 13 920 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 240 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že výše uvedenou částku půjčky převzal v místě svého bydliště v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky (dále jen“ Smluvní podmínky“). Dle čl. 1 Smluvních podmínek v případě, že byla sjednána úhrada celkové částky v 58 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 23,72 % ročně. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 Smluvních podmínek k prodloužení trvání této smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Strany si v článku 9.7 Smluvních podmínek současně dohodly, že v případě, že bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku z celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Před uzavřením smlouvy dne 22. 11. 2015 byla vyplněna a žalovaným podepsána karta zákazníka, ve které je uvedeno, že žalovaný byl nezaměstnaný, jeho příjmem byl sirotčí důchod ve výši 7 710 Kč, dále pobíral státní podporu ve výši 7 710 Kč a přivydělával si u stavební firmy v dělnické profesi s příjmem 5 910 Kč, celkový příjem žalovaného tedy činil 21 330 Kč. Žalovaný bydlel v nájemním bytě, za nájem hradil 7 200 Kč, za inkaso 650 Kč, výdaje domácnosti činily 7 000 Kč, výdaje za telefon 300 Kč měsíčně. Měl další 3 dluhy, celková splátka činila 2 000 Kč měsíčně. K ověření těchto údajů měla být žalovaným předložena pracovní smlouva, výměr státní podpory, nájemní smlouva a doklad SIPO (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 22. 11. 2015, Smluvními podmínkami a kartou zákazníka). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 původní věřitel společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 6. 12. 2019. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 7. 1. 2020 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 včetně podacího lístku ze dne 7. 1. 2020). K úhradě dlužné částky ve výši 8 538,35 Kč byl žalovaný vyzván rovněž právním zástupcem žalobkyně, a to nejpozději do 18. 9. 2020 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Výzva byla žalovanému odeslána dne 4. 9. 2020 (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 3. 9. 2020 a podacího lístku ze dne 4. 9. 2020).

4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 22. 11. 2015 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „ “), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč a ten se jí zavázal spolu s poplatkem ve výši 5 920 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 1 120 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč vrátit ve sjednaných 58 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), ve znění účinném od 25. 2. 2013, podle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalovaného. Z karty zákazníka předložené žalobkyní je pouze zřejmé, že žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl, že je nezaměstnaný, pouze si přivydělává jako dělník u stavební firmy, celkový příjem žalovaného včetně sirotčího důchodu a sociálních dávek činil 21 330 Kč, výdaje na bydlení a domácnost činily 14 850 Kč a poplatky za telefon ve výši 300 Kč. Žalovaný měl další tři závazky, které splácel ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně celkem. Touto u však nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly tyty příjmy a výdaje žalovaného ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku ověřoval jiným způsobem. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu a 3 poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu , neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením smlouvy řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 8 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu . Z žalobních tvrzení však vyplývá, že žalovaný žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již uhradil částku 9 450 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Jelikož žalovaný již žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci uhradil více, než činila výše poskytnutých peněžních prostředků, byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

5. O povinnosti k úhradě nákladů řízení rozhodl soud podle negativním výrokem, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.