Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 28/2021-54
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní titul Sylvou Teličkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 200 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % p. a. od 29. 1. 2018 do zaplacení, jakož i smluvní pokutu v kapitalizované výši 500 Kč za období od 29. 1. 2018 do 28. 1. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 700 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 249,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % p. a. od 29. 1. 2018 do zaplacení, jakož i smluvní pokutu v kapitalizované výši 500 Kč za období od 29. 1. 2018 do 28. 1. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 700 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 249,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 28. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 1 200 Kč s příslušenstvím a 700 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky s odůvodněním, že na základě registrace žalovaného na portálu žalobkyně byla dne
8. 1. 2018 mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena rámcová smlouva o úvěru a následná smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. V souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací o jeho příjmech a lustrací žalovaného ve veřejných rejstřících. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 1 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni úvěr včetně úroků ve výši 200 Kč nejpozději do 28. 1. 2018. Žalobkyně požadovala v souladu s anonymizováno číslo smlouvy o úvěru také úhradu smluvní pokuty ve výši 500 Kč, v souladu s anonymizována dvě slova nákladů za mimosoudní vymáhání pohledávky inkasní právnická osoba ve výši 700 Kč, a dále zákonného úroku z prodlení z žalované částky.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.
3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
4. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. pak bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas.
5. Soud učinil po provedeném dokazování následující závěr o skutkovém stavu:
Dne 8. 1. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 1 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úroky ve výši 200 Kč nejpozději do 28. 1. 2018. Žalobkyně úvěr žalovanému poskytla dne 8. 1. 2018 převodem na bankovní účet žalovaného. V anonymizováno bod číslo smlouvy o úvěru si strany smlouvy ujednaly povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny úvěru za každý den prodlení, maximálně do výše součinu 0,5 a celkové výše úvěru. V anonymizováno smlouvy o úvěru si strany ujednaly, že žalovaný souhlasí s mimosoudním vymáháním pohledávky prostřednictvím třetí osoby, v případě že se dostane do prodlení, a dále že výše nákladů za prvních 14 dní mimosoudního vymáhání bude činit 700 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas do data splatnosti žalobkyni nevrátil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 28. 12. 2020 podaným na poštu dne 29. 12. 2020.
6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník “), smlouvou
o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
8. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku , úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.
9. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.
10. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
11. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku , ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
15. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 1 000 Kč, které byl žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem ve výši 200 Kč do 28. 1. 2018. Žalovaný nevrátil žalobkyni úvěr řádně a včas. Žalobkyni tak v souladu se smlouvou o úvěru vznikl rovněž nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 500 Kč (součin čísla 0,5 a výše poskytnutého úvěru). Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala uzavření platné smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že předmětný dluh žalobkyni uhradil, resp. že dluh zanikl jinak. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění povinnosti, a to pro jeho procesní pasivitu, soud mu žalobní pohledávku, tj. jistinu úvěru a smluvní pokutu, specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a to včetně příslušenství (zákonného úroku z prodlení), jehož vyčíslení a splatnost taktéž shledává správnou.
16. Pokud pak jde o náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 700 Kč, jejichž úhrady se žalobkyně v žalobě rovněž domáhala, dospěl soud k závěru, že žaloba v této části není důvodná. Žalobkyně v řízení tvrdila, že ode dne 28. 8. 2018 do dne 24. 11. 2020 předala pohledávku k vymáhání inkasní právnická osoba Žalobkyně v řízení nicméně mimosoudní vymáhání pohledávky třetí osobou a s tím související konkrétní náklady nijak neprokázala. Soud proto žalobu ohledně nároku žalobkyně na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 700 Kč ze shora uvedených důvodů zamítl.
17. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch, a to tak, že náhradu nákladů poměrně rozdělil podle úspěchu účastníků řízení ve věci. Žalobkyně byla ve věci úspěšná celkem v částce 1 700 Kč (70,83 %) a neúspěšná v částce 700 Kč (29,17 %). Soud proto žalobkyni přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 41,66 % z celkových nákladů řízení žalobkyně, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náhradou za dva úkony žalobkyně v řízení (podání žaloby, předžalobní upomínka) po 100 Kč podle § 1 , § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkové náklady řízení žalobkyně tak činí částku 600 Kč, z toho 41,66 % odpovídá částce
249,96 Kč Lhůtu k plnění určil soud dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. věta prvá jako obecnou třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.