Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 13/2021-20

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr Denisou Hamerskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 6 094,51 Kč

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 594,51 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 5 500 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 594,51 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 5 500 Kč zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byla pohledávka žalobkyně ve výši 5 000 Kč z titulu smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou dne datum. Konkrétně byly předmětem řízení nezaplacená smluvní pokuta vyúčtovaná žalované z důvodu, že nevrátila zapůjčené zařízení anonymizováno 5 slov: číslo anonymizována dvě slova) původnímu věřiteli, ač tak učinit v souladu se smlouvou do sedmi dnů od ukončení předmětné smlouvy měla.

2. Předmětem řízení byl rovněž nárok žalobkyně na zaplacení částky 594,51 Kč za pronájem uvedeného zařízení v období od datum do datum za částku 189,99 Kč měsíčně. Dále byl předmětem řízení nárok žalobkyně na zaplacení částky 500 Kč jako poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku stanoveného v ceníku původního věřitele.

3. Z listinných důkazů soud zjistil, že společnost právnická osoba uzavřela se žalovanou předmětnou smlouvu, v níž se zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací. Za tím účelem pronajala žalované uvedené zařízení anonymizována dvě slova. Žalovaná řádně nehradila poplatky za služby na základě předmětné smlouvy poskytované, proto společnost právnická osoba od předmětné smlouvy písemně odstoupila, a to dne datum. V předmětné smlouvě v části pod písm. f) se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí přijímací zařízení včas a v pořádku (7.4 a 7.5 smluvních podmínek). V souladu s čl. 7 Všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti právnická osoba (dále jen Všeobecné podmínky) byla žalovaná povinna vrátit předmětné zařízení, která jí bylo pronajato, do distribučního skladu na adresu adresa. Nevrátí-li žalovaná takové zařízení v uvedené lhůtě, je společnost právnická osoba oprávněna vyúčtovat žalované smluvní pokutu dle ceníku. Dle aktuálního ceníku činila smluvní pokuta za nevrácení pronajatých zařízení částku vždy 5 000 Kč Smluvní podmínky učinily smluvní strany součástí smlouvy samotné, avšak jejich text nebyl stranami podepsán.

4. Z předmětné smlouvy soud rovněž zjistil, že i ceník společnosti právnická osoba smluvní strany součástí smlouvy samotné, avšak jeho text nebyl stranami podepsán. V tomto ceníku byl dále sjednán mj. poplatek za odpojení ve výši 500 Kč.

5. Z listinných důkazů soud rovněž zjistil, že předmětnou smlouvou bylo žalované uvedené zařízení název název pronajato za částku 189,99 Kč. Nájem zařízení byl žalované vyúčtován za období od datum do datum částkou 594,51 Kč.

6. Dále soud zjistil, že žalobkyně je právním nástupcem společnosti právnická osoba, která zanikla v důsledku fúze sloučením se žalobkyní.

7. Právní posouzení nároku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč a poplatku za odpojení ve výši 500 Kč se opírá o z. č. , o elektronických komunikacích (zejména a násl. zákona), , , a násl. z. č. , (dále jen o. z.).

8. Soud shledal, že předmětná smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu §1810 o. z.

9. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. , a to v jeho právní větě uvádí, že:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“

10. Ústavní soud mj. vyšel z toho, že:„ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ (viz b. 30 uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR).

11. Soud při výkladu předmětné smlouvy ve spojení se smluvními podmínkami a ceníkem původního věřitele stanovujícím konkrétní výši smluvní pokuty za nevrácení zapůjčeného zařízení, pokud se týká ujednání o žalované smluvní pokutě, dospěl k závěru, že původní věřitel v rozporu s citovaným nálezem ÚS ČR učinil ujednání o smluvní pokutě součástí všeobecných obchodních podmínek (ceníku služeb), resp. v samotné smlouvě odkázal v otázce výpočtu výše smluvní pokuty na svůj ceník. Tento ceník nebyl smluvními stranami podepsán.

12. Stejné právní zdůvodnění se týká i poplatku za odpojení ve výši 500 Kč, jehož výše byla stanovena pouze v ceníku původního věřitele. Tento poplatek lze jen stěží posoudit jako náklady na odpojení (není tak žalobkyní či původním věřitelem nazýván, ani není tvrzeno, že se jedná o náklady na odpojení), a proto jej soud posoudil jako smluvní pokutu.

13. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v rozsahu nároku na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč a poplatku za odpojení ve výši 500 Kč zamítl, neboť ujednání o jejich výši nebylo součástí smlouvy samotné, nýbrž bylo součástí ceníku původního věřitele, na který v hlavním textu smlouvy strany pouze poukázaly.

14. O nároku žalobkyně na zaplacení nájemného za pronájem výše uvedeného zařízení soud rozhodl v souladu s §2201 a násl. o. z.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s  , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

16. Předmětem řízení byla částka 6 094,51 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu částky 594,51 Kč, tj. ve 10 % předmětu řízení, žalovaná proto v rozsahu 90 % předmětu řízení. Po odečtení úspěchu od neúspěchu by tak žalované náležel nárok na náhradu nákladů v rozsahu 80 % vynaložených nákladů řízení, avšak ze spisu bylo zjištěno, že žalované náklady řízení nevznikly.

17. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.