Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

140 C 66/2020-79

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr Barborou Kovářovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 47 137 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 063 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy k 28. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabylo právní moci až do úplného zaplacení, to vše pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se, co do částky 21 571 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 51 734 Kč od datum do datum ve výši 6 777,15 Kč,

z částky 48 434 Kč od datum do datum ve výši 217,95 Kč,

z částky 45 134 Kč od datum do datum ve výši 417,49 Kč,

z částky 41 834 Kč od datum do datum ve výši 230,09 Kč,

z částky 38 534 Kč od datum do datum ve výši 308,27 Kč,

z částky 35 234 Kč od datum do datum ve výši 299,49 Kč,

z částky 31 934 Kč od datum do datum ve výši 191,60 Kč,

z částky 28 634 Kč od datum do datum a

z částky 21 571 Kč od datum do zaplacení,

pohledávky ve výši 18 503 Kč a úroku ve výši 95,92 % ročně z částky, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od datum do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,92 % p.a. z částky 39 734,46 Kč od datum do datum ve výši 58 330,60 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,92 % p.a. z částky 39 337,03 Kč od datum do datum ve výši 2 190,32 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,92 % p.a. z částky 36 037,03 Kč od datum do datum ve výši 2 918,72 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,92 % p.a. z částky 32 737,03 Kč od datum do datum ve výši 2 817,24 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,92 % p.a. z částky 29 437,03 Kč od datum do datum ve výši 1 788,24 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,92 % p.a. z částky 26 137,03 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 188 870 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 063 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy k 28. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabylo právní moci až do úplného zaplacení, to vše pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se, co do částky 21 571 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 51 734 Kč od [datum] do [datum] ve výši 6 777,15 Kč, z částky 48 434 Kč od [datum] do [datum] ve výši 217,95 Kč, z částky 45 134 Kč od [datum] do [datum] ve výši 417,49 Kč, z částky 41 834 Kč od [datum] do [datum] ve výši 230,09 Kč, z částky 38 534 Kč od [datum] do [datum] ve výši 308,27 Kč, z částky 35 234 Kč od [datum] do [datum] ve výši 299,49 Kč, z částky 31 934 Kč od [datum] do [datum] ve výši 191,60 Kč, z částky 28 634 Kč od [datum] do [datum] a z částky 21 571 Kč od [datum] do zaplacení, pohledávky ve výši 18 503 Kč a úroku ve výši 95,92 % ročně z částky, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,92 % p.a. z částky 39 734,46 Kč od [datum] do [datum] ve výši 58 330,60 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,92 % p.a. z částky 39 337,03 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 190,32 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,92 % p.a. z částky 36 037,03 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 918,72 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,92 % p.a. z částky 32 737,03 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 817,24 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,92 % p.a. z částky 29 437,03 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 788,24 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,92 % p.a. z částky 26 137,03 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 188 870 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum ve znění pozdějšího doplnění domáhala po žalované zaplacení částky 28 634 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 95,92 % ročně, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 188 870 Kč a zaplacení smluvní pokuty ve výši 18 503 Kč. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná podepsala dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3 279 Kč spolu s úrokem ve výši 151,62 % ročně, počínaje od ledna 2018. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka a bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaná uhradila do zesplatnění úvěru částku v celkové výši 9 837 Kč. Jelikož žalovaná úvěr řádně nesplácela, došlo k automatickému zesplatnění úvěru ke dni datum a dosud nesplacená jistina a nezaplacené úroky z úvěru se staly součástí nové jistiny ve výši 49 237,03 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila žalobkyni částku v celkové výši 23 100 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni podle bodu 6.1. smlouvy právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 1 497 Kč a dále dle bodu 6.2. smlouvy právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 1 000 Kč. Dále byla v bodě 6.5. smlouvy sjednána v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, a proto žalobkyně požaduje po žalované i zaplacení smluvní pokuty ve výši 49 237,03 Kč za dobu od datum do data vyhotovení žaloby. Dle bodu 2.2. smlouvy žalobkyně požaduje i zaplacení úroku ve výši 95,92 % ročně ze zbývající dlužné jistiny úvěru od datum do zaplacení, která byla postupně snižována o provedené úhrady žalovanou, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 188 870 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne datum žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvaného bydliště, adresou pro doručování shodnou s adresou trvalého bydliště, dále zde bylo uvedeno její telefonní číslo, email email) a číslo účtu. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky běžícími od poskytnutí peněžních prostředků v 48 splátkách ve výši 3 279 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 151,62 % ročně. Žalovaná smlouvu podepsala dne datum (zjištěno ze Smlouvy o úvěru číslo). Žalobkyně oznámila žalované akceptaci úvěrové smlouvy dopisem ze dne datum, který byl doručen žalované na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě (zjištěno z Oznámení o schválení úvěru včetně dodejky). Současně s podpisem smlouvy byly žalované poskytnuty základní informace týkající se předmětného spotřebitelského úvěru (zjištěno z Předsmluvního formuláře). Z y Hodnocení klienta soud zjistil, že se jedná o nový úvěr bonus. Pravidelný čistý měsíční příjem klienta – ze zaměstnání – činil 12 000 Kč. Na výdaje byla započtena částka životní minima ve výši 3 410 Kč, částka 1 680 Kč na bydlení, tj. celkové výdaje 5 090 Kč. Dále byla připočtena rezerva 1 000 Kč. Volné zdroje představovala částka 5 910 Kč. V doplňujících údajích byly uvedeny informace o rodinném stavu žalované, dosaženém vzdělání a formě bydlení (vlastní). Z y Prohlášení klientů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečná. Z Dodatku k pracovní smlouvě ze dne datum soud zjistil, že pracovní poměr žalované byl tímto dodatkem změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou. Mzda žalované při 20 hodinové pracovní době týdně činila 72 Kč/hod, což soud zjistil z Dodatku k pracovní smlouvě ze dne datum obec mzda žalované za srpen 2017 činila 14 848 Kč a září 2017 pak 12 137 Kč a tyto obě byly vyplacena na účet žalované (zjištěno z Výplatní pásky žalované za 8/ 2017 a 9/ 2017 ve spojení s Historií transakcí z datum a datum). K datu datum 15:17:00 byly uvedeny k výsledku hledání podle rodného čísla žalované v registru SOLUS informace o datu vzniku příznaku datum, datu posledního nahrání datum, příznak B, produkt – telekomunikační poplatky, služba elektronických komunikací a poznámka D (zjištěno z Výpisu záznamů z registru SOLUS). Z předložené y Ověření v registru NRKI bylo zjištěno, že skóre žalované je 285, tj. smlouva spadá do kategorie I. (nízké body do interního Score Card, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán). Dne datum odeslala žalobkyně žalované na číslo účtu uvedené ve smlouvě částku 40 000 Kč (zjištěno z Dokladu o vyplacení úvěru). Žalovaná žalobkyni uhradila částku v celkové výši 32 937 Kč (zjištěno z Karty klienta ze dne datum). Dne datum žalovaná požádala žalobkyni o odklad splátek na tři měsíce z důvodu ukončení pracovního poměru (zjištěno z Žádosti o úpravu splátkového kalendáře). Žalobkyně vyhověla žádosti žalované a povolila jí odklad splátek číslo (zjištěno z Oznámení žalobkyně ze dne datum včetně upraveného splátkového kalendáře). Z výzev k zaplacení před zesplatněním úvěru soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečná. Dne datum žalobkyně odeslala žalované na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu, jíž žalovanou vyzvala k úhradě žalobou uplatněných částek (zjištěno z Předžalobní výzvy ve spojení s Podacím archem). Dne datum byla zásilka dodána (zjištěno ze Sledování zásilky číslo). Z výpisu ze seznamu subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně od datum má povolení ČNB k činnosti podle , o spotřebitelském úvěru k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Rovněž tak soud z důvodu nadbytečnosti nečinil žádná skutková zjištění z kopie OP žalované a vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne datum.

4. Po právní stránce soud zhodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení a násl. č. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“).

5. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

6. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008 /48/“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

9. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

10. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 /48/ dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

11. Soud nevzal za prokázáno, že žalobkyně při uzavření smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, neboť žalobkyně vůbec nezkoumala výdajovou stránku žalované, když v této oblasti se omezila na uvedení ničím nepodložených částek. Žalované byl žalobkyní poskytnut úvěr za situace, kdy žalobkyně bezpečně znala nízkopříjmovou situaci žalované. Dle hodnocení klienta v registru NRKI je smlouva klienta hodnocena jako smlouva s vyšším rizikem s limitací výše poskytnutého úvěru, popř. jeho zamítnutím. V registru SOLUS měla žalovaná negativní záznam. Zjištěná výše příjmu žalované ze zaměstnání byla sice prokázána předloženým potvrzením zaměstnavatele, ale současně z této y vyplývá, že pracovní poměr byl sjednán pouze v rozsahu 20 hod. týdně za 72 Kč/hod. Žalobkyně pak vůbec neprováděla zjištění a ověření výdajové stránky žalované. Skutečnost, že žalobkyně použila státem publikované údaje o životním minimu, jí nezbavuje povinnosti řádně zkoumat skutečnou výdajovou stránku. Zákonem stanovená výše životního minima je pouze minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Tato částka následně slouží jako podklad pro výpočet případných dalších nároků. Rozhodně se nejedná o částku, za kterou průměrný člověk dlouhodobě žije a z níž uspokojí všechny své dlouhodobější potřeby. Tato částka nic nevypovídá o skutečných výdajích žadatele o úvěr. Rovněž tak žalobkyně nijak neověřovala ani údaje žalované o způsobu bydlení (vlastní) a nákladech vynakládaných na bydlení ve výši 1 680 Kč. Uvedená částka nákladů na bydlení se s ohledem na náklady bydlení v místě a čase obvyklé jeví jako naprosto podhodnocená, což musí být žalobkyni jako profesionální poskytovatelce úvěrů naprosto zřejmé. Co se týče ověření bonity klienta prostřednictvím údajů z bankovního účtu, si žalobkyně nechala předložit žalovanou pouze výpis prokazující připsání výplaty od zaměstnavatele na její účet. Ze všech žalobkyní předložených důkazů jednoznačně vyplývá, že prověření úvěruschopnosti klienta prováděla pouze za účelem formálního zajištění dostatku podkladů pro poskytnutí úvěru. Žalobkyni nemůže zavit povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost klienta ani žádné žalovanou podepsané„ Prohlášení klienta“. Na základě provedených zjištění nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru číslo pro rozpor se zákonem (shora citované ust. a ZoSÚ, o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu ( o. z.).

12. Provedenými důkazy vzal soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná uhradila žalobkyni částku 32 937 Kč. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena žalované, byla dne datum předžalobní výzva.

13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalované bez prokázaného právního důvodu částku 40 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná uhradila žalobkyni částku v celkové výši 32 937 Kč a zbytek neuhradila, a to ani po doručení předžalobní výzvy. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 7 063 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle o. z. ve spojení s také právo na úroky z prodlení za dobu od datum. Ohledně zbývajících dílčích nároků soud žalobu zamítl (výrok II.). Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaná byla podle o. z. povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzvána. V okamžiku zesplatnění, tj. dnu následujícím po doručení předžalobní výzvy žalované, činil zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně, a proto soud žalovanou zavázal uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 7 063 Kč v této výši.

14. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

15. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. , když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.