Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
4 C 21/2021-35
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem titul Markem Poláčkem v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to ve lhůtě do tří od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to ve lhůtě do tří od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce. Na základě smlouvy poskytla žalovanému půjčku ve výši částka, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku částka spolu s navýšením ve výši částka v pravidelných týdenních splátkách po částka. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když uhradil částku částka.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo jejíž součástí byly rovněž smluvní podmínky. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku částka. Žalovaný se proti tomu zavázal půjčenou částku vrátit s navýšením o celkem částka v 60 pravidelných týdenních splátkách po částka. V návaznosti na délku splátek bylo ve smlouvě stanoveno RPSN 195,34 %. Z transakční historie má soud za prokázané, že žalovaný uhradil celkem částka.
Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku , ale především s článkem 36 Listin y. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015 , dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“
Uzavřenou smlouvu o úvěru soud považoval za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy, tj. květnu 2016, dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u úvěru poskytovaných peněžními ústav y pro potřeby domácnosti na spotřebu nad 1 rok do 5 let včetně 13,28 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 39,84 % p. a. V daném případě však RPSN činí 195,34 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daném období (přičemž poplatek za poskytnutí úvěru dosahoval téměř hodnoty částky poskytnuté) a je nutno pohlížet na uzavřenou smlouvu jako na smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 občanského zákoníku , neboť smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutou zápůjčku, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětných smluv. Soud tedy uzavřenou smlouvu shledal absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 občanského zákoníku . Za této situace by tak bylo možné věc posoudit z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku , zároveň však bylo zjištěno, že žalovaný již žalobkyni uhradil částku částka. Vzhledem k tomu, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § číslo O.Z. a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou částku částka se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 O.Z. Ve zbývající výši byla žaloba zamítnuta.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. , kdy žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň – sever.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.