Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 132/2020-26
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem titul Antonínem Pektorem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ročně ve výši 10 % od datum do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách částka měsíčně vždy k 25. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jedné z nich počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se z části co do zaplacení částka a smluvního úroku částka a zákonného úroku z prodlení z částka od datum do datum a dále zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení zamítá.
III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ročně ve výši 10 % od [datum] do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách [částka] měsíčně vždy k 25. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jedné z nich počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se z části co do zaplacení [částka] a smluvního úroku [částka] a zákonného úroku z prodlení z [částka] od [datum] do [datum] a dále zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.</b>
1. Žalobou z datum ve znění doplnění žaloby z datum se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky částka představované nevrácenými poskytnutými finančními prostředky částka a poplatky za poskytnutí úvěru částka, za administrativní činnost částka, za hotovostní splácení částka, s navýšením o příslušenství v podobě kapitalizovaného smluvního úroku částka a zákonného úroku z prodlení jdoucím ročně ve výši 8,05 % z částka od datum do zaplacení. Žalobce odvozoval svojí aktivní legitimaci k podání žaloby od smlouvy o postoupení uzavřené s původním věřitelem právnická osoba datum s tím, že nárok samotný žalobce dovozoval z uzavřené smlouvy o úvěru číslo z datum, uzavřené žalovanou původním věřitelem, na jejímž základě jí bylo poskytnuto v hotovosti částka v den uzavření smlouvy proti povinnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky ve 14 měsíčních splátkách po částka od datum s tím, že splátka obsahovala splátky na poskytnuté peněžní prostředky a náklady úvěru v celkové výši částka obsahující smluvní úrok částka (15 % ročně) a poplatky za poskytnutí úvěru částka, za administrativní činnost částka, za hotovostní splácení částka. Žalobce uvedl, že žalovaná nesplatila dluh řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena v dubnu 2018 a celkem bylo zaplaceno částka. V této souvislosti se pak žalobce domáhal zaplacení částek uvedených na začátku tohoto odstavce.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v rámci projednání věci před soudem, kdy činila nesporným uzavření úvěrové smlouvy s původním věřitelem datum, na jejímž základě jí bylo v hotovosti vyplacena částka částka. Rovněž tak nesporovala, že by zaplatila na úhradu poskytnuté částky toliko částka. Žalovaná s ohledem na svojí sociální situaci, kdy pečuje o tři děti, z toho dvě jsou hendikepované a její příjem je tvořen výlučně příspěvkem na péči o děti, rodičovským příspěvkem a dalšími dávkami sociální péči či pomoci. Uvedla, že je schopna splatit dluh maximálně v měsíčních splátkách po částka. Současně uvedla, že není schopna uvést výši svého příjmu v podobě sociálních dávek s tím, že vše má na starosti sociální pracovnice z obec paní příjmení.
3. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.
4. Žalobce je podle výpisu z obchodního rejstříku obchodní společností. S původním věřitelem právnická osoba uzavřel ve smyslu § 1879 – 1887 občanského zákoníku datum smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě na něj byly postoupeny pohledávky, mezi něž náležela i pohledávka za žalovanou z úvěrové smlouvy číslo z datum. jméno žalovaná byla o této skutečnosti původním věřitelem v souladu s ustanovením § 1883 občanského zákoníku vyrozuměna písemně datum, prostřednictvím pošty, o čemž svědčí podací arch, podací číslo. Lze tedy uzavřít, že žalobce je oprávněný domáhat se nároku plynoucí z uzavřené smlouvy o úvěru z datum číslo žalovanou se právnická osoba
5. Pokud jde o předmět řízení jako takový, pak ze smlouvy o úvěru číslo z datum uzavřené v intencích § 2395 – 2400 občanského zákoníku , je zřejmé, že předmětem úvěrové smlouvy byl závazek původního věřitele poskytnout žalované částka v hotovosti, což splnil v den podpisu smlouvy, jak bylo podpisem smlouvy žalovanou potvrzeno, proti povinnosti žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky s navýšením o smluvní úrok částka, vyjádřený v procentní výši 15 % ročně a poplatek za poskytnutí úvěru částka a poplatek za administrativní činnost částka a dále poplatek za hotovostní splátky v místě bydliště částka Celkem tedy s navýšením o částka ve 14 měsíčních splátkách po částka. Ve smlouvě byla dále uvedena roční procentní sazba nákladů ve výši 187,60 %. Z úvěrové smlouvy dále vyplývá, že poplatek za hotovostní splátky byl sjednán fixně, tedy byl požadován bez ohledu na skutečný rozsah provedené služby a v případě prodlení žalované s úhradou sjednaných splátek, byla sjednána povinnost žalované uhradit zákonný úrok z prodlení a dále smluvní pokutu sjednanou s odkazem na ustanovení § 2048 - 2050 občanského zákoníku ve výši 0,5 % denně (182,5 % ročně) a to současně za situace, kdy tím nebylo smluvně dotčeno právo požadovat náhradu škody. Součástí smluvních ujednání také bylo ujednání o smluvní pokutě ve smyslu shora uvedených ustanoveních občanského zákoníku ve výši částka za každý případ porušení smluvní povinnosti spočívající v povinnosti písemně informovat věřitele do 3 dnů od prodlení s uhrazením splátky, kdy bude dluh uhrazen a dále s povinností písemně informovat věřitele do 7 dnů o každé změně údajů týkajících se dlužníka uvedených v úvěrové smlouvě. Součástí úvěrové smlouvy bylo i ujednání o možnosti žalované předčasně zaplatit úvěr s tím, že věřitel si v tomto případě účtoval skutečné náklady spojené s předčasným splacením úvěru a to maximálně do výše 1 % z předčasně uhrazené splátky minimálně 0,5 % z předčasně uhrazené, pokud do doby splácení zbývala doba delší případně kratší než jeden rok. Z přehledu uhrazených splátek transakční historie za období od listopadu 2016 do dubna 2018 je zřejmé, že žalovaná uhradila dluh pouze z části, nehradila sjednané splátky v souladu se smluvním ujednáním, když naposledy zaplatila v dubnu 2018 Celkem přitom uhradila částka. Dále je zřejmé, že žalovaná byla předžalobní upomínkou z datum, která byla podle podacího archu téhož dne zaslána žalované poštou, upomínána k úhradě dluhu.
6. Podle veřejně dostupné databáze příjmení příjmení jméno 4 poskytovaly banky úvěry na spotřebu domácnostem se splatností od jednoho do pěti let v měsíci listopadu 2016 s průměrnou úrokovou sazbou ve výši 10,24 %. Soud nejprve posuzoval, zdali je možné, s ohledem na výši sjednaného smluvního úroku a s přihlédnutím k ostatním ustanovením úvěrové smlouvy, které zavazovaly žalovanou k smluvním povinnostem, považovat smlouvu za platnou a to ve světle judikatury Ústavního soudu rozhodnutí III. ÚS 4084/12 z datum a I. ÚS 199/2011 z datum, současně ve spojení s judikaturou Nejvyššího soudu ČR týkající se přiměřenosti sjednaného smluvního úroku a to rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , ale i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR trestně právní ze sbírky R 52/2005 týkající se naplnění skutkové podstaty trestného činu lichvy. Ve vazbě na zmíněnou judikaturu Ústavního soudu je totiž třeba spotřebitelské smlouvy posuzovat jako celek a jednotlivá ujednání ve vzájemném kontextu s tím, že nelze přiznat soudní ochranu subjektům, jenž evidentně poškozují zájmy svých klientů tak, že zasahují nejen do jejich právní sféry, ale i do sféry osobní a to v důsledku značně nevyvážených smluvních ujednání ohledně povinnosti, které jsou kladeny na žalovaného spotřebitele proti povinnostem věřitele. V takovém případě je na místě posuzovat smlouvu ve smyslu § 580 odst. 1 občanského zákoníku jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a vycházet z oprávnění vypořádat vzájemné vztahy v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku a 2993 občanského zákoníku , kdy si strany neplatné smlouvy mají vrátit vzájemně to, co si plnily. V této souvislosti se také uplatňuje citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR, která uvádí, že je v rozporu s dobrými mravy, byl-li sjednán smluvní úrok přesahující dvoj až troj násobek průměrné úrokové sazby, za kterou poskytují úvěry v daném období a v místě bankovní ústav y. Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Tdo 1282/2004 (R 52/2005 ) nadto shledává, že k naplnění jednoho ze znaků trestného činu lichvy podle § 218 trestního zákoníku spočívajícího v hrubém nepoměru mezi vzájemným plněním, dochází situace, kdy je u poskytnuté půjčky peněz sjednán úrok v rozsahu 70 % ročně a výše. Současně lze poukázat i na rozhodnutí Ústavní soudu ČR IV ÚS 487/2010 , podle nějž výkonu práva, který je zneužitím práva, nelze poskytnout soudní ochranu.
7. V posuzované věci je třeba přihlížet k tomu, že celková odměna za poskytnutí úvěru ve výši částka na dobu 14 měsíců činila částka. Do této odměny nelze totiž zahrnovat toliko smluvní úrok, kapitalizovaný částkou částka pro případ řádného splácení a vyjádřený jako 15 % ročně (s RPSN 187,60 %), nýbrž také sjednané poplatky, a to za poskytnutí úvěru, neboť jeho výše představuje 40 % poskytnuté jistiny a za administrativní činnost, neboť jeho výše představuje 7,23 % poskytnuté jistiny, ale i poplatky za hotovostní splátky v místě bydliště, neboť tato částka je požadována paušálně ve výši částka bez ohledu na skutečný rozsah„ provedené služby“. Jedná se tedy u všech tří položek týkajících se poplatků ve své podstatě o skrytý úrok. V rámci tohoto posouzení je tedy zřejmé, že částka částka rozložená do 14 měsíců coby odměna za poskytnutý úvěr představuje částka měsíčně, což je roční úrok částka představující ve vztahu k poskytnuté jistině částka 70 % ročně. S přihlédnutím k tomu, že maximální přípustná úroková sazba činila s přihlédnutím k obvyklým úrokovým sazbám podle evidence ČNB 31 % je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán ve výši, který je v rozporu s dobrými mravy a je neplatným. Výše smluvního úroku atakovala i hranici, dosahující lichvy podle trestněprávních předpisů. Dále bylo třeba přihlížet k ostatním smluvním ujednáním, které kladly povinnosti žalované spotřebitelce a které se týkaly ujednání o různých typech smluvních pokut tak, jak je to shora uvedeno (odst.5 odůvodnění) včetně ujednání o smluvním úroku z prodlení. Pokud se tedy posoudí smluvní ujednání, které zavazují žalovanou k povinnostem plynoucím z úvěrové smlouvy ve svém celku, pak je na místě závěr o tom, že smlouva jako celek nemůže z hlediska platnosti obstát, neboť výrazně zasahuje nejen do hmotně právní ale i osobní sféry žalované. Soud tedy považuje úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. V této souvislosti přichází v úvahu vypořádání mezi účastníky v režimu bezdůvodného obohacení podle již shora uvedených citovaných ustanovení občanského zákoníku (odst.6 odůvodnění). Jestliže bylo mezi účastníky nesporným, že žalované bylo poskytnuto částka a dosud uhradila částka, je zřejmé, že je povinna žalobkyni vrátit částka s tím, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou nároku z titulu bezdůvodného obohacení ve vazbě na zaslání předžalobní upomínky datum a uplynutím tří denní lhůty ve smyslu § 573 občanského zákoníku . Nárok na zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a navazující § 1 a 2a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě bylo vyhověno zčásti, co do částka a zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení (výrok I.). Ve zbytku pod výrokem II. musela být žaloba z části zamítnuta jako nedůvodná s tím, že jejím podkladem jsou neplatná smluvní ujednání.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že ve věci byla z větší části úspěšná žalovaná, která však náhradu nákladů řízení nepožadovala, nebyly náklady řízení přiznány žádné ze stran sporu.
9. S ohledem na sociální situaci žalované a s přihlédnutím k celkové výši dluhu soud umožnil žalované ve smyslu § 130 odst. 1 o.s.ř. , aby dlužnou částku uhradila, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jedné z nich, v pravidelných měsíčních splátkách částka. Doba splácení při stanovené výši splátky s přihlédnutím k výši dlužné částky zcela zjevně nebude představovat nepřiměřenou zátěž pro žalující stranu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.