Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 110/2020-20

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr Ing Vladimírem Doležalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupené advokátem titul titul. jméno příjmení, titul za jménem, IČO

sídlem tamtéž

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 8 084 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 6 130,32 Kč, částku 1 953,68 Kč a částku 1 222,76 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 6 130,32 Kč za období od 30. listopadu 2019 do zaplacení.

II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 3 631,24 Kč s ročním úrokem ve výši 23,72 % z částky 6 130,32 Kč za období od 30. listopadu 2019 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 315 Kč.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 6 130,32 Kč, částku 1 953,68 Kč a částku 1 222,76 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 6 130,32 Kč za období od 30. listopadu 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 3 631,24 Kč s ročním úrokem ve výši 23,72 % z částky 6 130,32 Kč za období od 30. listopadu 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 315 Kč.</b>

1. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 22. července 2020, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 084 Kč jakožto nedoplatku složené pohledávky na vrácení částky (označované žalobkyní jako půjčka či jistina) v částce 6 130 Kč a úhrad v částce 1 953,68 Kč. Stejnou žalobou se žalobkyně dále domáhala po žalovaném zaplacení úroku v poměru 23,72 % ročně z nevrácené jistiny za období od 14. června 2017 do zaplacení, který žalobkyně kapitalizovala do 29. listopadu 2019 v částce 3 631,24 Kč a dále zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně ze stejné jistiny za období od 21. června 2017 do zaplacení, který žalobkyně také kapitalizovala do 29. listopadu 2019 v částce 1 222,76 Kč. Platební povinnost žalovaného ve vztahu k žalovanému nedoplatku jistiny a úhrad dovozovala žalobkyně ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 3. května 2016 mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba anonymizována tři slova, IČO, sídlem adresa, číslo obec, (dále jen„ úvěrující“) a žalovaným. Na základě této smlouvy poskytla podle tvrzení žalobkyně úvěrující žalovanému peníze v hodnotě 15 tis. Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a zaplatil úvěrující dále úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 tis. Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 tis. Kč a poplatek za službu životního pojištění v částce 406 Kč, to vše v 58 týdenních (sedmidenních) splátkách po 457 Kč do 13. června 2017. Žalovaný však úvěrující dosud nezaplatil žalované částky jistiny a poplatku. S ohledem na nesplnění peněžité povinnosti žalovaného se žalobkyně dále domáhala zaplacení uvedeného úroku z prodlení. Svou aktivní legitimaci pak žalobkyně zdůvodnila smlouvou o postoupení pohledávek, kterou uzavřela dne 29. listopadu 2019 s úvěrující, na jejímž základě jí byly žalované pohledávky postoupeny.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 14. dubna tr. K jednání se nedostavil žádný z účastníků, ani zástupce žalobkyně, přičemž pouze žalobkyně svou neúčast předem omluvila.

3. Dokazováním soud zjistil, že došlo k uzavření smlouvy, uváděné žalobkyní.

4. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil převzetí peněz a zavázal se je vrátit úvěrující a zaplatit jí uváděné poplatky a úrok 2 100 Kč v uvedených splátkách. Na druhé straně písemné smlouvy ve smluvních podmínkách soud nezjistil ujednání o dalším úroku v poměrné výši, jak tvrdila žalobkyně. Poměrný úrok byl zjevně jen vyjádřením částky, která představovala úrok v pevné výši podle části 2. smlouvy.

5. Dokazováním soud také zjistil sjednání žalobkyní uváděné smlouvy o postoupení pohledávek, jíž došlo k postoupení žalovaných pohledávek žalobkyni.

6. Shora uvedenou smlouvu hodnotí soud jako smlouvu o úvěru, jejíž režim podléhá a násl. , , (dále jen„ OZ“). Na základě této smlouvy vznikla úvěrující povinnost přenechat žalovanému peníze v hodnotě 15 tis. Kč a žalovanému povinnost řádně a včas peníze ve stejné hodnotě úvěrující vrátit a zaplatit za to úrok 2 100 Kč Smlouva ovšem zavazovala žalovaného také k placení poplatků (odměn) 3 tis. Kč a 6 tis. Kč ve smyslu a 1723 odst. 1 .

7. Jestliže tedy úvěrující své povinnosti ze smlouvy splnila a žalovanému úvěr předala, zatímco žalovaný své platební povinnosti splnil jen z části, je žaloba ohledně nedoplatku z nevráceného úvěru a poplatků, resp. nedoplatku na poplatcích a úroku, důvodná. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním těchto peněžitých povinností po lhůtě jejich splatnosti podle ujednání smluvních stran, učiněného v souladu s  , má žalobkyně právo i na zaplacení úroku z prodlení podle , jehož žalovaná výše nepřevyšuje zákonný úrok z prodlení podle Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z a násl. s ohledem na postoupení žalovaných pohledávek smlouvou žalobkyni. Soud proto žalobě v tomto rozsahu výrokem I. vyhověl. Lhůta pro splnění této povinnosti byla stanovena podle .

8. Jako důvodný však soud nehodnotil žalovaný nárok na zaplacení běžícího smluvního úroku, který byl podle žalobkyně sjednán v poměrné výši 23,72 % Smlouva samotná totiž obsahuje pouze ujednání o povinnosti žalovaného platit úrok v pevně určené částce. Ten nebyl výslovně vázán na žádné období a nebyl ani vyjadřován poměrně, byť žalobkyně poměry 23,72 % uváděla také ve vztahu k nim. Soud proto žalobu na zaplacení této další tvrzené pohledávky výrokem II. zamítl.

9. Jen s ohledem na závěry, vyjádřené v usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. září tr., čj.  – 152, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou , podle nichž by se měl nalézací soud vypořádat s žádostmi žalobce o odročení jednání pro případ jakékoli možnosti jeho procesního neúspěchu, nalézací soud doplňuje, že s ohledem na , nemohl soud přihlédnout k podmíněné žádosti žalobkyně o odročení jednání v případě, že soud shledá, že žalobcem dosud tvrzené, resp. dokládané skutečnosti nejsou dostatečné pro to, aby bylo žalobnímu návrhu zcela vyhověno, či v případě že se v řízení objeví nové skutečnosti, k jejichž ozřejmění bude zapotřebí vyjádření či jiný úkon žalobce. Vzhledem k zákonné koncentraci pro navrhování důkazů stanovené navíc nebylo možné ani odročením jednání očekávat zlepšení procesní situace žalobkyně. Sankci neúčasti žalobce na jednání také výstižně charakterizoval Ústavní soud České republiky například v usnesení ze dne 5. ledna 2016, sp. zn. , ve věci ústavní stížnosti proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 4. září 2015, čj. -37 (nález byl zveřejněn na webových stránkách http://nalus.usoud.cz Search/Search).

10. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů ve smyslu , podle kterého je kritériem poměr procesního úspěchu ve věci. V daném případě měla žalobkyně procesní úspěch ve vztahu k částce 8 084 Kč s dalším příslušenstvím, kapitalizovaným žalobkyní v částce 1 222,76 Kč a dále ke dni vyhlášení rozsudku v částce 678,72 Kč, celkem tedy v částce 9 985,48 Kč. Žalovaný byl procesně úspěšný ohledně úroku, kapitalizovaného žalobkyní v částce 3 631,24 Kč a dále ke dni vyhlášení rozsudku v částce 1 999,90 Kč, celkem tedy v částce 5 631,14 Kč. Poměr procesního úspěchu žalobkyně z takto zjištěné celkové částky předmětu řízení 15 616,62 Kč činí ~ 64 % a poměr procesního úspěchu žalovaného ~ 36 %. Žalobkyni tedy přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem v poměru ~ 28 %.

11. Žalobkyně požadovala ze svých nákladů nahradit výdaje za soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu svého zástupce v částkách po 200 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby spočívajících ve výzvě k plnění, převzetí a přípravě zastoupení a v písemném podání ve věci. Dále žádala paušální náhradu provozních výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony po 100 Kč a zřejmě i náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z nahrazovaných výdajů svého zástupce.

12. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s  a ve smyslu tyto náklady na: Soudní poplatek v částce 400 Kč. Odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky vyjádřeným například v jeho rozsudku ze dne 15. května 2013, sp. zn. , zveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2013, část občanskoprávní a obchodní, (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na http://www.nsoud.cz) podle advokátního tarifu za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci a 2. sepis žaloby) po 200 Kč podle a 3 ve spojení s  , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Provozní výdaje zástupce žalobkyně v paušální výši za první dva zohledněné úkony právní služby po 100 Kč ve smyslu advokátního tarifu, a to opět v souladu se závěry, vyjádřenými v usneseních Nejvyššího soudu České republiky, tentokráte například ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. . Náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle a 3 písm. a) a , o dani z přidané hodnoty.

13. Celkem se jedná o částku 1 126 Kč. Žalovaný je tak povinen nahradit žalobkyni z těchto nákladů částku 315 Kč (poměr ~ 28 %). O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle .

14. Další žádanou náhradu, jež se týká nákladů za úkon právní služby zástupce žalobkyně, spočívající ve výzvě k plnění adresované žalovanému, učiněné před zahájením řízení, nelze zohlednit. Výzvu k plnění totiž nelze posuzovat jako výdaj žalobkyně vynaložený v průběhu řízení a jde tedy o hmotněprávní příslušenství žalované pohledávky ve smyslu , které musí žalobkyně učinit předmětem řízení, aby je bylo možné žalobkyni přiznat. V této souvislosti je nutné také odkázat na stanovisko Nejvyššího soudu České republiky, vyjádřené v jeho usnesení ze dne 13. srpna 2014, sp. zn. , podle nějž náklady vynaložené na předžalobní upomínku nepředstavují náklady řízení ve smyslu .

15. Takto případně vynaložené (neboť nebylo doloženo jejich zaplacení) náklady na výzvu před podáním žaloby učiněnou advokátním zástupcem žalobkyně by bylo nutné hodnotit také jako neúčelné s ohledem na předmět podnikatelské činnosti žalobkyně, která se zabývá obchodováním s peněžitými pohledávkami. V možnostech žalobkyně jistě je vyzvat dlužníky k placení jejich dluhů. V tomto směru lze odkázat na shodné závěry, vyjádřené například v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. června 2016, čj.  - 62, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. srpna 2017, čj.  - 94, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. ledna 2016, čj.  - 55, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou , či usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. ledna 2016, čj.  - 47, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.