Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
6 C 65/2021-10
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 1 199 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 199 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 199 Kč od 22. 3. 2015 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 199 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 199 Kč od 22. 3. 2015 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 199 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 199 Kč od 22. 3. 2015 do zaplacení včetně náhrady nákladů řízení. V žalobě doručené soudu dne 19. 11. 2020 žalobkyně (dříve právnická osoba, IČO) uvedla, že uzavřela s žalovanou dne 28. 2. 2015 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 1 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 21. 3. 2015. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky anonymizováno, kde se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaná následně odsouhlasila znění Rámcové úvěrové smlouvy. Dále žalovaná uvedla číslo svého bankovního účtu, a umožnila žalobkyni přístup do jejího bankovního účtu č. bankovní účet, a to tak, že si z něj žalobkyně stáhla základní data. Žalovaná zaslala žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet ji byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru s navrhovanou výší úvěru 1 000 Kč a splatností dne 21. 3. 2015. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala úkonem po zadání uživatelského jména a hesla a žalobkyně úvěr žalované vyplatila dne 28. 2. 2015. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 200 Kč, splatný v den splatnosti úvěru, tedy dne 21. 3. 2015. Žalovaná datum splatnosti úvěru nedodržela a byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu upomínkami, kontaktována telefonicky, avšak bezúspěšně. Žalovaná do dnešního dne dlužnou částku žalobkyni neuhradila.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná se zaregistrovala na stránkách žalobkyně, požádala o úvěr ve výši 1 000 Kč a tím došlo k uzavření smlouvy o úvěru. (z Rámcové úvěrové smlouvy ze dne 28. 2. 2015) Dne 28. 2. 2015 byla částka 1 000 Kč žalované žalobkyní poukázána na účet. (z potvrzení o provedené platbě ze dne 28. 2.2015) Žalovaná se zavázala vrátit částku 1 000 Kč do 21. 3. 2015 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 200 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k úhradě dluhu ze dne 11. 6. 2019 (z výzvy k úhradě před podáním žaloby)
Na základě vyhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná a žalobkyně uzavřely prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle níž žalobkyně poskytla žalované na její žádost částku 1 000 Kč dne 28. 2. 2015. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 200 Kč žalobkyni do 21. 3. 2015. Žalovaná do dnešního dne dlužnou částku ve výši 1 199 Kč neuhradila. Soud proto shledal žalobní nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 199 Kč co do základu a výše důvodný a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z., jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 199 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval v případě přiznání náhrady nákladů ustanovení § 14b /1,5 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění, když žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené ji tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.