Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 27/2021-41
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr Janou Babuškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 1 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 11. 2014 do 7. 5. 2020, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 11. 2014 do 7. 5. 2020, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 29. 10. 2014 žalovaná uzavřela s původním věřitelem společností Ferratum Bank, p. l. c., smlouvu o zápůjčce, podle které byla žalované vyplacena částka 1 000 Kč na její bankovní účet, avšak žalovaná tuto částku do 15. 11. 2014 nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 byla pohledávka původním věřitelem postoupena žalobkyni. Postoupená pohledávka byla označena v příloze smlouvy o postoupení pohledávek na řádku č. 2059 jako smlouva číslo ze dne 29. 10. 2014. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že nedisponuje informacemi ani důkazy o tom, jak byla původním věřitelem prověřována úvěruschopnost žalované.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Provedeným dokazováním dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela prostřednictvím webových stránek www.ferratum.cz smlouvu se společností Ferratum Bank, p. l. c., dne 29. 10. 2014, podle které tato společnost vyplatila žalované na účet č. bankovní účet částku 1 000 Kč dne 29. 10. 2014, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do 15. 11. 2014. Za poskytnutí této částky nebyl sjednán žádný poplatek ani úrok. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 společnost Ferratum Bank, p. l. c., postoupila pohledávku z této smlouvy žalobkyni. Postoupená pohledávka byla označena v seznamu postoupených pohledávek na řádku č. 2059 jako smlouva číslo ze dne 29. 10. 2014. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne 9. 4. 2020 a podacího archu bylo zjištěno, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky a byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do 7 dnů od doručení této výzvy, přičemž výzva byla podána k poštovní přepravě dne 27. 4. 2020.
Žalobkyně předložila soudu k důkazu listin u označenou jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018. Z obsahu této listin y bylo zjištěno, že společnost Ferratum Bank, p. l. c., oznamovala žalované, že žalobkyni postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru číslo. Tato listin listina se tedy nevztahuje k projednávané věci.
Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o bezúročné zápůjčce podle § 2390 o. z., neboť původní věřitel vyplatil na účet žalované částku 1 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala do sjednané doby vrátit, aniž by za poskytnutí zápůjčky byly sjednány úroky.
Smlouva o zápůjčce pak podléhá režimu zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. , (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), a to s odkazem na § 2 tohoto zákona o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce bylo tedy povinností předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované podle 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sdělila, že žádnými informacemi ani důkazy o tom, zda a jak byla prověřena původním věřitelem schopnost žalované úvěr splácet. Soud tedy dospěl k závěru, že tato povinnost splněna věřitelem nebyla. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce, ke které přihlédl soud i bez návrhu (§ 588 o. z.).
Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno nejpozději doručením předžalobní upomínky.
Soud proto zavázal žalovanou k vrácení bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z., jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku, neboť žalovaná od původního věřitele převzala podle absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce částku 1 000 Kč, a do vyhlášení tohoto rozhodnutí ničeho nevrátila. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná prokazatelně vyzvána zástupkyní žalobkyně v předžalobní upomínce, která byla podle podacího archu podána k přepravě dne 27. 4. 2020 a doručena dne 30. 4. 2020 (§ 573 o. z.). Žalovaná je tak v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení až od 8. 5. 2020. Žaloba proto byla částečně zamítnuta, jak uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozsudku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 5 , § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.