Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
209 C 137/2020-44
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní titul Alenou Šustrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky částka a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucího z částky částka od datum do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky [částka] a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucího z částky [částka] od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši částka s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, vše v celkové částce částka, a to ve 14ti splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátka byla splatná dne datum. Původní věřitel svůj závazek ze smlouvy splnil, žalovanému úvěr poskytl dne datum, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas, ocitl se v prodlení. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši částka, dlužným úrokem ve výši částka, dlužným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši částka, dlužným poplatkem za sjednání úvěru ve výši částka a dlužným inkasním poplatkem ve výši částka. Na žalobkyni přešlo právo pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl vyzván k úhradě dluhu. Dluh však neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy.
2. Na podporu žalobních tvrzení založila žalobkyně do spisu smlouvu o spotřebitelském úvěru, smlouvu o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvu včetně podacího lístku, žádost o úvěr, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výplatní pásky, čestné prohlášení, kopie osobních dokladů, poštovní poukázku pro exekutorský úřad s opakovanou výzvou k úhradě.
3. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně se omluvila, odkázala na žalobu a listinné důkazy. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil se, k věci se písemně nevyjádřil, nenavrhl ani do spisu nezaložil žádné důkazy. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně.
4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně skutečně byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Účastníci smlouvy si skutečně ujednali ve smlouvě, že žalovaný kromě částky částka, jejíž převzetí podepsal, zaplatí věřiteli také úrok částka, poplatek za poskytnutí úvěru částka, náklady na vyhodnocení úvěrového případu částka a za inkaso plateb v hotovosti poplatek částka, tedy, že celkem zaplatí ve 14ti splátkách částku částka. Mezi původním věřitelem právnická osoba a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, žalovanému to bylo oznámeno. Žalovanému byla zaslána i předžalobní výzva ze dne datum, aby uhradil částku dlužnou z titulu smlouvy ve výši částka a dále náklady právního zastoupení částka. Při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru měl původní věřitel k dispozici kopii OP žalovaného, výplatní pásky žalovaného za tři měsíce, čestné prohlášení žalovaného a jeho partnerky stran výše nájmu, opakovanou výzvu exekutora adresovanou žalovanému plus poštovní poukázku exekutorského úřadu. Z těchto podkladů bylo původnímu věřiteli známo, že žalovaný měl v měsíci dubnu 2017 hrubou mzdu částka, v měsíci květnu částka, v měsíci červnu 2017 22 534. Ze mzdy byly žalovanému prováděny srážky, Exekutorským úřadem Praha – západ byla vedena proti žalovanému jako povinnému exekuce, žalovaný s partnerkou žili v pronajatém bytě, za který hradili nájem částka měsíčně. Do formuláře byla zprostředkovatelem úvěru vepsána jako náklady na bydlení a energie částka částka měsíčně, výdaje na dopravu, jídlo a další osobní náklady částka částka měsíčně, celkové příjmy částka měsíčně.
5. Soud měl v úmyslu při jednání vyzvat žalobkyni k dotvrzení dílčích plateb žalovaného, způsobu jejich započítání na celkový dluh a také stran dalšího zjišťování, ověřování a hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Tím, že se žalobkyně (její právní zástupce) k jednání nedostavila, přestože byla o případných důsledcích svého jednání poučena, vzala si tak možnost být soudem poučena a vyzvána, co je třeba ještě relevantního uvést, jaké důkazy je třeba do spisu založit, případně k provedení navrhnout.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 588 věta první o.z. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
8. Podle § 1813 věta první o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 87 odst. 1 uvedeného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z. “) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
12. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. V daném případě soud celou věc posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, tedy původní věřitel sice zkoumal úvěruschopnost žalovaného, dokonce si nechal předložit listin y, nicméně právě z listin – výplatních pásek žalovaného a jeho čestného prohlášení vyplynuly zcela jiné údaje o výši jeho příjmů, výdajích na bydlení, než ty, které původní věřitel vepsal do hodnotícího formuláře. Pokud měl původní věřitel ještě jiné podklady, zjistil jiné skutečnosti o majetkových poměrech žalovaného v době uzavírání smlouvy o úvěru, tyto soudu nedotvrdil a neprokázal. Soudu tak nezbylo, než skutečně vycházet pouze z důkazů, které byly soudu v tomto směru předloženy, a dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako původní věřitel nesplnila zákonem stanovenou povinnost, kdy při poskytování úvěru nepostupovala s péčí řádného hospodáře a nároky z titulu smlouvy o úvěru, kterou má z uvedeného důvodu soud za neplatnou, přiznat nelze. Soud na tomto místě nemůže nezmínit, že je otázkou, i kdyby smlouva byla shledána platnou (kdy posouzení úvěruschopnosti žalovaného by bylo dostatečné a poskytnutí úvěru by bylo v tomto směru odůvodněné), zda by v souladu s platnými právními předpisy byla shledána jako platná i všechna další smluvní ujednání (výše úroku, různé poplatky). Nicméně těmito se soud s ohledem na shora uvedené dále nezabýval.
14. Protože však bylo prokázáno, že žalovaný převzal částku částka a nebylo prokázáno, že by tuto celou žalobkyni (její právní předchůdkyni vrátil), zabýval se soud otázkou, zda na straně žalovaného nedošlo k bezdůvodnému obohacení, když sama žalobkyně ve svém doplnění k žalobě uvedla, že pokud by soud nedospěl k závěru, že smlouva je platná, žádá a navrhuje, aby žalobkyni bylo přiznáno, oč se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil.
15. Soud i této otázce měl v úmyslu žalobkyni při prvním jednání ve věci poučit a vyzvat k doplnění tvrzení stran specifikace částek, které žalovaný žalobkyni (její právní předchůdkyni) splatil, když z ponížených nároků je zřejmé, že nějaké platby na splacení částky částka žalovaným uhrazeny byly. Protože se žalobkyně (její právní zástupce) nedostavila, nezbylo soudu než vycházet z toho, že pokud žalobkyně trvala celkem na zaplacení částky částka, pak za situace, kdy původně měl dle jejího názoru celkový dluh činit částka, žalovaný uhradil částka. Protože bezdůvodné obohacení představovalo celkem částku částka, kterou žalovaný skutečně převzal, a protože uhradil celkem částka, zbývá k úhradě částka částka. Tuto částku proto soud žalobkyni přiznal plus zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. , když tyto žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ).
16. Ve zbytku však soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s ohledem na výsledek sporu podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, když ve sporu úspěšnější žalovaný žádnou náhradu nákladů řízení neuplatnil a ani ze spisu nevyplynulo, že by mu nějaké náklady v řízení vznikly.
18. Protože spolu s podáním žaloby žalobkyně neuhradila soudní poplatek v plné výši, soud jí uložil povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jí domáhat návrhem na výkon rozhodnutí (exekuci).