Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 213/2019-32
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Vladislavou Štulcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 395 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do zaplacení částky 3 395 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 193 Kč od 22. 9. 2018 do 10. 5. 2019.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do zaplacení částky 3 395 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 193 Kč od 22. 9. 2018 do 10. 5. 2019. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 3 395 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 11. 6. 2018 pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná částka představovala neuhrazené pojistné za období od 11. 6. 2018 do 21. 9. 2018 a náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 80 Kč, a to za prokazatelně odeslanou zákonnou upomínku. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, ale ani přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil.
2. Podáním ze dne 20. 1. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do zaplacení částky 3 395 Kč s tím, že po datu podání žaloby žalobkyně provedla přeúčtování a na předmětný dluh zaúčtovala nespotřebované pojistné z jiných pojistných smluv po jejich zániku, a to v celkové výši 3 395 Kč. Z toho důvodu vzala žalobu částečně zpět co do zaplacení dlužné jistiny ve výši 3 395 Kč, v ostatním však trvala na nároku požadovaného příslušenství, a to úroku ve výši 193 Kč.
3. Podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zcela nebo zčásti. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Protože žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, postupoval soud podle citovaného ustanovení a řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu zastavil (výrok I.).
4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
5. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně již v podaném návrhu souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:
7. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 11. 6. 2018 smlouvu číslo jejímž předmětem bylo sjednání pojistného produktu anonymizována čtyři slova pro vozidlo značka automobilu, typ anonymizováno, VIN kód Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 11. 6. 2018. Pojistná částka byla stanovena na 12 793 Kč ročně se splatností pololetně po 6 397 Kč. Strany se dále dohodly, že smlouva zaniká 30. den od počátku pojistné smlouvy v případě, že pojistník nedodá pojistiteli českou registrační značku a číslo technického průkazu. Z Žádanky o změny v pojistné smlouvě bylo zjištěno, že doplnil registrační značku a číslo technického průkazu dne 15. 6. 2018. Žalovaný dále podpisem smlouvy potvrdil, že před uzavřením smlouvy převzal v listinné nebo, s jeho souhlasem, v jiné textové podobě veškeré součásti pojistné smlouvy a seznámila se s nimi, přičemž tyto dokumenty tvoří nedílnou součást pojistné smlouvy. Přiloženou dodejkou ze dne 16. 8. 2018 žalobkyně prokázala, že žalovanému zaslala upomínku k úhradě dlužného pojistného více než 1 měsíc před zánikem pojistné smlouvy. Dopisem ze dne 3. 10. 2018 žalobkyně informovala žalovaného, že dnem 20. 9. 2018 došlo k zániku pojistné smlouvy. Dne 18. 1. 2019 zaslala právní zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu.
8. Podle § 3 odst. 1 věty prvé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.
9. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2783 odst. 2 o. z. jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 o. z., jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 11. 6. 2018 do 21. 9. 2018 ve výši 3 315 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného pojistného, k čemuž mu byla stanovena lhůta ne kratší než 1 měsíc a zároveň byl upozorněn, že v případě nezaplacení dojde k zániku pojištění, podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tak v důsledku nezaplacení pojistného došlo dne 21. 9. 2018 k zániku pojištění. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do zaplacení dlužné jistiny, zabýval se soud pouze nárokem na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Jelikož žalovaný dlužnou částku pojistného nezaplatil řádně a včas, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, přičemž žalobkyně požadovaný úrok z prodlení kapitalizovala ode dne následujícího po zániku pojištění do data podání žaloby, a to částkou 193 Kč. Žalobkyní požadovaný úrok je tak za období, kdy žalovaný byl v prodlení a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v této části vyhověl.
12. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází ze zásady procesního zavinění vyjádřené mimo jiné v ust. § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř., podle něhož:„ jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady“. V daném případě způsobila částečné zastavení řízení žalobkyně, a to zpětvzetím žaloby. Žalobkyně však požadovala plnou náhradu nákladů řízení i přes částečné zpětvzetí žaloby s tím, že nárok byl oprávněný a k započtení přeplatků z jiných pojistných smluv došlo až po podání žaloby. Nárok na náhradu nákladů řízení po zpětvzetí nároku může žalobkyni vzniknout pouze za splnění předpokladů věty druhé ustanovení § 146 odst. 2, jež hovoří:„ byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný“. V daném případě však předmětné ustanovení použít nelze, neboť žaloba nebyla vzata částečně zpět pro chování žalovaného, nýbrž pro interní zápočet provedený žalobkyní.
13. Nárok na náhradu nákladů řízení je nárokem vyplývajícím z práva procesního. Pro účely rozhodnutí o nákladech řízení musí tedy soud zkoumat, kdo toto zastavení zavinil, přičemž zavinění je nutné posuzovat výlučně z procesního hlediska. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala částečně žalobu zpět, zavinila tak z procesního hlediska v této části zastavení řízení, a proto soud náhradu nákladů řízení z žalované jistiny nepřiznal. Žalobkyně tak byla v řízení úspěšná jen v nepatrné části, a to co do žalovaného příslušenství pohledávky. Soud proto rozhodl tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť žalovanému, který by měl právo na náhradu nákladů řízení, dosud žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.