Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 31/2021-18
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem titul Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 7 999 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 999 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 17. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení z částky 7 999 Kč ve výši 9 % ročně od 15. 11. 2018 do 16. 2. 2021 a ve výši 0,75 % ročně od 17. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 999 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 17. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení z částky 7 999 Kč ve výši 9 % ročně od 15. 11. 2018 do 16. 2. 2021 a ve výši 0,75 % ročně od 17. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 9. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 7 999 Kč spolu s 9% úrokem z prodlení z této částky od 15. 11. 2018 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020 a tato společnost uzavřela s žalovaným dne 15. 10. 2018 prostřednictvím webové stránky webová adresa smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému částku 7 999 Kč na bankovní účet žalovaného, kterou však žalovaný ve stanovené lhůtě nevrátil.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni, svoji neúčast neomluvili. Soud neshledal důvody pro přerušení řízení, jelikož žalovaný je v řízení zcela pasivní a není tedy zde předpoklad mimosoudního vyřešení sporu. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: jednotlivé smlouvy o úvěru číslo ze dne 15. 10. 2018, rámcové smlouvy číslo ze dne 15. 10. 2018, fotokopie občanského průkazu žalovaného, faktury číslo ze dne 15. 10. 2018, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, profilu uživatele, výpisu z účtu ze dne 31. 10. 2018, výplatního lístku žalovaného a upomínky ze dne 20. 5. 2020. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 12. 5. 2020 mezi právnická osoba jako postupitelem a a žalobkyní jako postupníkem, jejím předmětem byly pohledávky uvedené v seznamu, který obsahuje i předmětnou pohledávku za žalovaným. Dále bylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi právnická osoba jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Soudu předložená listin listina sice neobsahuje podpisy jednajících stran, zejména pak žalovaného, avšak úvěrující disponoval fotokopii občanského průkazu a výplatního lístku žalovaného, z čehož lze dovodit, že žalovaný s touto společností vstoupil do jednání o uzavření smlouvy a za situace, kdy úvěr byl čerpán, má soud zato, že smlouva byla uzavřena a to ve znění, které je zachyceno v listin ě předložené žalobkyní, vůči které žalovaný v průběhu řízení nevznesl žádné námitky. Úvěrující touto smlouvou se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč bez poplatku a bez úroku na dobu 30 dnů, úvěr měl být poskytnut na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Z výpisu z účtu úvěrujícího ze dne 31. 10. 2018 bylo zjištěno, že z tohoto účtu byla dne 15. 10. 2018 poukázána částka 8 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet. Z profilu uživatele bylo zjištěno, že žalovaný měl úvěrující společnosti prohlásit, že dosahuje příjmů ve výši 22 000 Kč měsíčně a jeho výdaje činí 7 000 Kč měsíčně. Z výplatního lístku žalovaného bylo zjištěno, že jeho čistá mzda za srpen 2018 činila 20 529 Kč.
6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původního věřitele právnická osoba V řízení bylo dále prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jakou úvěrovaným, a to za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Rovněž bylo prokázáno poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Smlouva sice nebyla podepsána žalovaným, ale žalobkyně předložila fotokopii občanského průkazu žalovaného a jeho výplatního lístku, z čehož lze dovodit, že žalovaný s předchůdkyní žalobkyně jednal o uzavření smlouvy a za situace, kdy nerozporoval obsah listin y předložené žalobkyní, tj. jednotlivé smlouvy o úvěru a netvrdil, že smlouva o úvěru byla uzavřena s jiným, pro něho výhodnějším obsahem, má soud za to, že smlouva byla uzavřena ve znění, které je zachyceno v soudu předložené listin ě.
7. Soud má však za to, že tato smlouva o úvěru je neplatná a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by úvěrující dostál svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a že by řádně zjišťoval schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby s úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvních povinností věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě. Pravidelné výdaje žalovaného nebyly ničím doloženy, jeho příjmy toliko výplatním páskem za jeden měsíc. Schopnost žalovaného splatit předmětný spotřebitelský úvěr tak nebyla řádně zjišťována. Z tohoto důvodu soud považuje úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou.
8. Nárok uplatněný v tomto řízení však bylo možno, byť z části posoudit z jiného právního titulu, a to jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 občanského zákoníku , kdy žalovanému bylo vyplaceno ze strany předchůdkyně žalobkyně 8 000 Kč a to na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru. Žalovaný netvrdil, že by cokoliv na tento úvěr uhradil. Bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor úvěrující společnosti, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, tak činí 7 999 Kč (s přihlédnutím k tvrzení, že žalovaný uhradil předem částku 1 Kč jako verifikační platbu) a tuto částku byl žalovaný zavázán žalobkyni uhradit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. v procentní sazbě stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k prvnímu dni prokázaného prodlení (8,25 % ročně), avšak až za dobu od 17. 2. 2021 do zaplacení v návaznosti na doručení žaloby žalovanému dne 15. 2. 2021. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl již dříve vyzván žalobkyní čí úvěrujícím k úhradě dlužné částky, soudu nebyla předložena ani předžalobní upomínka. Ve zbylé části úroků z prodlení byla žaloba zamítnuta, jelikož se jednalo o nárok vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a procesně úspěšnější žalobkyni byla přiznána jejich náhrada v plné výši, jelikož její procesní neúspěch byl zcela nepatrný. Celkové náklady žalobkyně činí 1 000 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu zástupce žalobkyně ve výši 400 Kč a režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 200 Kč. Odměna a režijní paušály byly přiznány dle § 14b advokátního tarifu za dva úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení a sepis žaloby), přičemž odměna za jeden úkon činí 200 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu, jelikož žalobkyně zastoupená stejným advokátem podává u zdejšího soudu žaloby se stejným skutkovým základem, tj. z titulu postoupením nabytých pohledávek z nesplacených spotřebitelských úvěrů, tyto žaloby se vyznačují vysokým stupněm shodnosti textu a dle soudu se jedná o žaloby formulářové. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.