Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
17 C 102/2020-77
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zrušení podílového spoluvlastnictví
takto:
I. Zrušuje se spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa, a k pozemku parc. číslo katastrální území a územní celek, zapsaných v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, stát. instituce.
II. Pozemek parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa, a pozemek parc. číslo katastrální území a územní celek, zapsané v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, stát. instituce, se přikazují do výlučného vlastnictví žalované.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice polovinu náhrady nákladů řízení vynaložených na znalečné ve výši částka na účet Okresního soudu v Kolíně, č.ú. číslo, variabilní symbol, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice polovinu náhrady nákladů řízení vynaložených na znalečné ve výši částka na účet Okresního soudu v Kolíně, č.ú. číslo, variabilní symbol, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Zrušuje se spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a k pozemku parc. [číslo] katastrální území a [územní celek], zapsaných v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce].</b> <b>II. Pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] katastrální území a [územní celek], zapsané v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], se přikazují do výlučného vlastnictví žalované.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice polovinu náhrady nákladů řízení vynaložených na znalečné ve výši [částka] na účet Okresního soudu v Kolíně, č.ú. [číslo], [variabilní symbol], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice polovinu náhrady nákladů řízení vynaložených na znalečné ve výši [částka] na účet Okresního soudu v Kolíně, č.ú. [číslo], [variabilní symbol], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou k zdejšímu soudu domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa, a k pozemku parc. číslo zapsaných pro obec a katastrální uzemí v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, stát. instituce (dále též jen„ nemovitost“), jehož je žalobkyně spoluvlastnicí, a to podílu ve výši 1/6. Žalovaná je spoluvlastnicí těchto nemovitostí v podílu 5/6. Uvedla, že žalovaná jí neumožňuje nemovitost užívat, nemovitost nelze rozdělit a ani by žalobkyně nechtěla nést náklady případného rozdělení, proto navrhuje, aby byla nemovitost přikázána do vlastnictví žalované a ta jí vyplatila vypořádací podíl částka.
2. Žalovaná souhlasila se zrušením spoluvlastnictví i s tím, aby jí byla přikázána nemovitost do výlučného vlastnictví, nesouhlasila s výší vypořádacího podílu, navrhovala vyplatit žalované částka dle znaleckého posudku z července 2019. Rovněž nechtěla nést náklady rozdělení nemovitostí, uváděla, že rozdělení není možné, v domě bydlí se synem a s prarodiči, kterým pomáhá.
3. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že dům adresa není možné reálně rozdělit bez vynaložení nákladů, které účastníci nebyli ochotni nést, jedná se dle údajů v katastru nemovitostí o dům s jedním vchodem. Žalobkyně je spoluvlastnicí ideálního podílu 1/6 nemovitostí a žalovaná 5/6 podílu. Nemovitosti byli v červenci 2019 oceněny částkou částka. Znalkyně ocenila nemovitosti ke dni datum obvyklou cenou částka, přičemž ohodnotila ještě hodnotu břemene z darovací smlouvy ze dne datum, kde žalovaná zavázala dárkyni užívat nemovitost a poskytnout jí pomoc, v katastru nemovitostí však není pro nemovitosti zapsáno žádné věcné břemeno, jedná se tedy o osobní závazek žalované, nikoli břemeno váznoucí na nemovitosti. Žalovaná ke dni rozhodnutí měla na svém účtu disponibilní prostředky ve výši minimálně částka.
4. Po právní stránce soud věc posoudil při aplikaci přechodného ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) za situace, kdy žádná z účastnic nechtěla dle číslo odst. 1,2 o.z. ve spoluvlastnictví setrvat a chtěly jej zrušit. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně má vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu ve výši 1/6 k nemovitostí, které učinila předmětem žalobního návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Soud dospěl k závěru, že zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podle § 1143 o.z. nebrání žádná skutečnost, spoluvlastnictví zrušil, přičemž pro způsob vypořádání postupoval dle posloupnosti tak, jak ji stanoví zákon v
§ 1147 o.z. , když obě účastnice shodně navrhovaly přikázání nemovitostí do vlastnictví žalované. V řízení bylo prokázáno, že pozemek včetně rodinného domu, který je jeho součástí, tvoří jeden funkční celek. Reálné rozdělení předmětu spoluvlastnictví tak nepřicházelo v úvahu, neboť by tím byla podstatně snížena hodnota věci, když věc by se stala fakticky nezpůsobilou k užívání. Žádný z účastníků pak nechtěl nést náklady rozdělení. Proto soud v souladu s návrhem účastnic přikázal nemovitosti do výlučného vlastnictví žalované, a to za přiměřenou náhradu odpovídající velikosti spoluvlastnických podílů obou účastnic, když při určení její výše vyšel soud zcela ze znaleckého posudku znalkyně titul. jméno příjmení, přičemž však neodečetl od obvyklé ceny hodnoty jí vypočtenou hodnotu věcného břemene, když se fakticky o věcné břemeno nejednalo, nebylo zapsáno v katastru nemovitostí a na nemovitosti nevázlo a jednalo se pouze o osobní závazek žalované, který však nemůže ovlivnit cenu nemovitostí ve vztahu k žalobkyni, která stejný závazek nemá.
5. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s nálezem ústavního soudu II. ÚS 572/2019 ze dne 12. 12. 2019 tak, že za situace, kdy všichni účastníci mají postavení žalobců a žalovaných
(iudiciorum duplicium), účastníky nelze nutit k setrvání ve spoluvlastnictví a volba konkrétního způsobu vypořádání zrušeného spoluvlastnictví je na soudu. Soud v tomto konkrétním případě proto považoval jako spravedlivé, aby každá ze spoluvlastnic sám nesla své náklady řízení a neshledal zvláštní důvody pro to, aby rozhodl jinak, než že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když účastnice ani náhradu nákladů řízení nepožadovaly.
6. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát dle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V této věci dle výsledku řízení, kdy prakticky bylo ve většině návrhu vyhověno oběma stranám a skutečnosti, že se jedná právě o případ, kdy všichni účastníci mají postavení žalobců a žalovaných, soud rozhodl tak, že oběma účastnicím uložil nahradit státu rovnou polovinu nákladů řízení, které platil, tedy znalečného, které přesahovalo zálohu složenou žalobkyní jako navrhovatelkou tohoto důkazu. Proto bylo ve výroku V a VI rozhodnuto, že žalobkyně a žalovaná mají státu zaplatit každá částka.
7. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. je odůvodnění tohoto rozsudku ve zkráceném znění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání, neboť účastníci se tohoto práva výslovně vzdali.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.