Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 338/2020-27

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Kleinem ve věci

manželky: titul celé jméno podatelky, datum narození, bytem adresa podatelky,

zastoupená titul. jméno příjmení, advokátem se sídlem anonymizováno číslo, obec a číslo,

a

manžela: celé jméno podatela, datum narození, bytem adresa podatela

o: rozvod manželství

takto:

I. Manželství účastníků, uzavřené dne datum před stát. instituce, zapsané v knize manželství ve svazku anonymizováno, ročník rok na straně anonymizováno, pod. č. řad. anonymizováno, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Manželství účastníků, uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], zapsané v knize manželství ve svazku [anonymizováno], ročník [rok] na straně [anonymizováno], pod. č. řad. [anonymizováno], se rozvádí. <b>II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Manželka se návrhem, podaným dne datum domáhá rozvodu manželství. Návrh odůvodnila tím, že manželství účastníků řízení je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Místní příslušnost nadepsaného soudu je dána tím, že poslední společné bydliště manželů bylo na adrese adresa podatela. Z manželství se narodily dvě děti, o úpravě péče a výživě nezletilých v době před a po rozvodu bylo rozhodnuto rozsudkem nadepsaného soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Manželka má dále zletilého syna jméno příjmení, datum narození, bytem adresa podatelky, z předchozího manželství. Od počátku manželství účastníci bydleli i se synem manželky jméno v domě, který společně manželé před uzavřením manželství pořídili a který společnými silami zrekonstruovali. Z počátku bylo manželství účastníků celkem spokojené, i když hned po svatbě se začala postupně projevovat averze manžela k jméno. Manžel byl dle manželky k jméno tvrdý a neustále stupňoval vůči němu své požadavky. Dle manželky se manžel nikdy moc nezapojoval do dění rodiny a do péče o nezletilé děti, mnoho času trávil v dílně, na manželce tak měla být veškerá péče o děti i společnou domácnost. Manželé společně netrávili dovolené. Neshody manželů ohledně výchovy jméno se stupňovaly a v květnu rok, kdy jméno odmaturoval, manžel trval na tom, že se musí okamžitě odstěhovat ze společné domácnosti na ubytovnu. Manželka svolila, neboť doufala, že se díky tomuto kroku situace v rodině uklidní. V té době již manželé žili společně jako rodiče nezletilých a nikoli jako partneři, manželka se však snažila manželství udržet, aby dětem zajistila úplnou rodinu. Vyvrcholením konfliktů mezi manželi byl manželův zákaz, aby jméno svou matku navštívil a trávil s ní a se svými sourozenci vánoční svátky. Vánoce rok tak manželka s nezletilými dětmi a jméno již trávila odděleně u své matky. Na začátku roku rok se situace nezlepšila a manžel přišel s tím, že bude lepší, aby se manželé rozvedli. Manželka pak po několika hádkách v dubnu rok spolu s nezletilými opustila společnou domácnost, od dubna rok žije i s nezletilými dětmi odděleně. Považuje za zřejmé, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželé spolu po delší dobu nežijí jako partneři a společnou domácnost nesdílí od dubna rok.

2. Manžel ve vyjádření doručeném soudu datum konstatoval, že manželce nikdy nebránil ve štěstí a ani teď jí bránit nechce. To po zvážení soudu o provedeném řízení nebude bránit rozvodu. V obsáhlém vyjádření popsal průběh nabytí nemovitosti a následné převedení spoluvlastnického podílu na manželku. Vyjádřil nesouhlas tvrzeným užitím hypotéky, kterou si vzala manželka, na jiné účely než rekonstrukci nemovitosti a výhrady k hospodaření se společnými finančními prostředky. Uváděl, že se snažil rekonstrukci domu provádět v maximální možné míře svépomocí, potvrdil finanční pomoc manželky s krytím nákladů na to, ale nesouhlasil s tvrzením, že rekonstrukci manželé prováděli společnými silami. V roce rok a pozdě nezačala manželka otce s dálkovým studiem, v důsledku čehož se manžel a i jeho matka ve zvýšené míře museli zapojit do péče pro společné potomky. Ve vztahu k jméno příjmení uvedl, že k němu averzi neměl a přijal jej za svého. Snažil se jej vychovávat jako vlastního syna, vést jej k práci a zodpovědnost, manželka s ním však ve výchově jednotná nebyla. Manželovi vadilo, že nevlastního syna jeho matka nechávala dlouhé intervaly hrát na počítači nebo telefon, čímž z jeho pohledu podpořila synovu závislost na počítačových hrách. Za role považoval i časté noční pomočování, které z pohledu manžela manželka dostatečně neřešila. Manželka manžela ve výchově nepodpořila, spíše chránila svého syna, což z pohledu manžela vedlo k tomu, že ten postupně začal odmlouvat a vyhrožovat. Kvůli výchově nevlastního syna se s manželkou často hádali, manželka však potřebné kroky nepodnikla. Po dosažení zletilosti tak manžel rozhodl o vykázání nevlastního syna ze společného domu s tím, že mu zajistil ubytování na ubytovně, než si sežene ubytování vlastní. K nevlastnímu synovi si vytvořil odpor a manželku žádal, aby jeho návštěvy u ní probíhaly v nepřítomnosti manžela. V roce rok se stal manžel invalidním a je nucen brát utišující léky. Domnívá se, že manželce nevyhovuje, že již není schopen v původním rozsahu zajišťovat hmotný blahobyt v rodině, ačkoliv nadále hradí hypoteční úvěr, pojistku domu, životní pojistku a daň z nemovitosti. Dovozuje, že v důsledku finančních potíží na jeho straně mu manželka přestala vařit a zakazovala mu brát jídlo z lednice. Půjčoval si peníze u své matky a stravoval se u ní. Když žádal manželku o příspěvek na nedoplatek na elektřině, měl být odmítnut s tím, že to není manželčina starost a že náklady slíbil hradit on. I další nezbytné nákupy musel provádět ze svých prostředků, částečně i na úkor pravidelných plateb, například hypotéky. Když si vyvrkl kotník, manželka se o něj odmítla starat, on proto odešel ke své matce a nechal dům na starost manželce. Ačkoliv ji naučil postarat se o teplo prostřednictvím automatického kotle manželka tak nečinila a dětem sdělovala, že je otec chce nechat mrznout, protože není schopen zajistit jim teplo. Do rodinného života se zapojoval, obstarával travnaté plochy zahrady, zajišťoval bezpečnost kolem domu, kontroloval pasteveckého psa, kterého na zahradě měli. Děti podněcoval k tvořivé činnosti, motivoval k jízdě na koni, jízdě na kole, k práci s keramickou hlínou a dalším rukodělným pracím. Rodinu zajišťoval svou prací, aniž by to bylo spojeno s vytvářením dluhů, manželce svou lásku prokazoval prací na zvelebování domu dle jejích přání, aby se cítila šťastná. Na popud manželky si našel práci v zahraničí, kde pracoval až do doby, kdy zkolaboval. Společný čas s manželkou trávil již před narozením dětí, i později po jejich narození se podílel na některých aktivitách, ať už s dětmi, nebo s manželkou. Popsal i dovolené, které buď zajistil manželce a dětem, nebo je strávil spolu s nimi. Popsal dále své pracovní aktivity spojené se zajištěním prostoru pro chov koní, práci na rekonstrukci domu rodiny i domu matky manželky a podobné aktivity. Manželka s nezletilými dětmi opustila společnou domácnost datum, přičemž si odvezla například kuchyňskou linku se spotřebiči, talíře, příbory, hrnce kastroly a podobné věci. Rovněž odvezla pračku sušičku lustry, rustikální nábytek z obývacího pokoje, televizi, zrušila přípojku televize a odhlásila připojení k internetu. S sebou si vzala i nábytek z dětského pokoje, v domě naopak zůstalo morče a pes. Co se týče výměny zámků, tu zajistil proto, že je má v dílně uložené stroje, z části zapůjčené, a loveckou zbraň. Vyjádřil přesvědčení, že po návratu manželky ze školního lyžařského kursu došlo ke změnám v jejím chování, zapříčiněným tím, že si našla novou známost. Z jeho pohledu se jednalo o hlavní důvod odchodu ve společné domácnosti. Vyjádření doplnil velkým množstvím fotografických příloh a kopií smlouvy o ubytování pro jméno příjmení na dobu od datum do datum.

3. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum v obec, u manžela se jednalo o manželství první, u manželky po další. Z manželství se narodily dvě děti, o jejichž výchově bylo pro dobu po rozvodu rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. V řízení jmenovaný kolizní opatrovník dětí k dotazu soudu sdělil, že z jeho pohledu rozvod rodičů není v rozporu se zájmy nezletilých.

4. Při jednání právní zástupce manželky na návrhu setrval, na odůvodnění odkázal. Manžel se k návrhu připojil a ten se tak stal návrhem společným.

Manželka při výslechu uvedla, že za hlavní příčinu rozvratu manželství považuje vztah syna s manželem. Problémy mezi nimi začaly už krátce po svatbě a postupně se zhoršovaly. Manžel měl na něj určité požadavky, v některých případech i oprávněné, ona ale nesouhlasila se způsobem jejich prosazování. Když byl syn menší, požadavkům se podroboval, později už to dělat nechtěl. Z pohledu manželky manžel používal naprosto nepřijatelné výchovné prostředky. Nevhodné bylo i to, že jí manžel vyčítal, že syna musí živit, že je syn stejně líný jako jeho otec a jinak ho ponižoval. Když to manželovi vytkla, výhrady neakceptoval a naopak jí vyčítal, že se ho nezastane. Poopřela, že by syn v rodině nepomáhal. Protože ale nevycházel s manželem, pomáhal primárně jí, např. se staral o topení, skládal uhlí a dělal podobné věci. Potvrdila, že syn trávil dost času na počítači, nebylo to ale tak, že by ho to omezovalo ve studiu. Snažila se vztahy mezi manželem a synem urovnávat, s oběma o problémech hovořila. K obnově vztahu nedošlo ani poté, co se syn odstěhoval na ubytovnu, protože manžel si nepřál, aby je ve společném domě vůbec navštěvoval. To nemohla dopustit, a proto vánoce roku rok strávili již odděleně, ona s dětmi u její matky. Někdy v této době začala řešit svou bytovou situaci a manželství se stalo nezvratně rozvráceným.

Potvrdila, že si zvyšovala kvalifikaci dálkovým studiem a že jí v této době manžel, a zejména jeho matka, pomáhali s hlídáním dětí. Dělo se tak po dva dny v měsíci, kdy jezdila do školy, ve zbytku se o děti starala sama. Manžel jí oprávněně vyčítal, že v té době vařila jednoduchá jídla, aby ušetřila čas. Pravdou je i to, že v době rekonstrukce a přestavby se manžel plně věnoval stavbě. Výhrady vůči tomu, že netráví čas s rodinou, má až v pozdějším období, kdy už tolik práce s dokončením stavby nebylo. Chtěla, aby se manžel alespoň občas zúčastnil rodinné vycházky, on to však odmítal s tím, že má práci v dílně, když však přijeli kamarádi, vyrušení se nebránil a čas jim věnoval. V dílně dělal jak věci, kterého bavily, tak pracoval na pracovních zakázkách. Ona manžela ohledně toho, co v dílně dělá, nekontrolovala a ke konci o trávený čas s ním už nestála. Syn manžela pravidelně navštěvuje, dcera jej původně navštěvovat odmítala, protože jí vadilo, jak se o manželce manžel vyjadřuje. Nyní se jejich vztah postupně zlepšuje, pravidelně si telefonují, jedenkrát jej dcera už i navštívila.

Popřela, že by manžel neměl přístup ke společným prostředkům. Po většinu času měli dispoziční práva k účtu toho druhého. Ona přístup manželovi zrušila až cca před dvěma lety. Popřela, že by si brala hypotéku za účelem získání prostředků pro svou matku. Společnou nemovitost kupovali před manželstvím a dohodli se, že si manžel vezme hypotéku na její koupi a ona na její rekonstrukci. Pravdou není ani to, že by manželovi vyčítala, že se stal invalidním důchodcem. On si není schopen dlouho vydržet v jednom zaměstnání, jí bylo proto od počátku jasné, že finanční prostředky z větší části bude muset obstarávat ona, a taková byla i původní dohoda mezi nimi. Manžel měl pracovat na nemovitosti a ona na to obstarat peníze. Není pravdou, že by manželovi bránila brát si jídlo z lednice, v tom, aby se ze společných potravin stravoval, mu ale nebránila a bránit ani nemohla, ale v poslední fázi mu skutečně odmítla vařit, kvůli tomu že s ní nespolupracoval. V této době se už dohadovali i o hospodaření s finančními prostředky. Potvrdila i to, že nevyhověla manželově žádosti na úhradu nedoplatku elektřiny, důvodem bylo to, že on se odmítl podílet na nákladech spojených s výživou společných dětí.

Společnou domácnost ukončili v dubnu rok jejím odchodem. O tom, že už manželské soužití nechce prodlužovat, začala uvažovat ke konci roku rok.

Hlavní příčinou rozvratu manželství bylo zřejmě malé množství stráveného společného času, neshody mezi manželi a vztah manžela k nevlastnímu synovi. Ten sice nepomáhal manželovi, ale pomáhal jí, když bylo třeba pomoci s dětmi, či je hlídat, a suploval tak jeho působení v rodině. Postupně syn manžela přestal zdravit, bylo to ale v důsledku předchozího nevhodného chování manžela. K negativnímu vztahu mezi nimi přispělo i manželem zmiňované synovo pomočování. Jednalo se o neurologický problém, který se upravil do 12 nebo 13 let věku syna. Manžel ale nerespektoval doporučení lékaře, že má k problému přistupovat citlivě a nezesměšňovat syna, naopak se mu posmíval a zesměšňoval ho i před návštěvami. Dům opustila po předchozí konzultaci s manželem. Ten vytvořil podmínky pro odstěhování, a ptal se, mě, které věci si chce vzít sebou s tím, že si má vzít s sebou, co chce. S sebou si vzala kuchyňskou linku, kterou před tím do domu pořídila, manželovi zůstala stará linka v kůlně a mohl si ji tedy namontovat. Rovněž mu zůstalo dost hrnců a talířů, není tedy pravda, že by neměl na čem uvařit či jíst.

Pes zůstal na zahradě po dohodě s manželem, který původně chtěl, aby zůstal s tím, že hlídá, později si to rozmyslel. Proč tam zůstalo morče netuší, nejspíš ho nedokázali v tom spěchu naložit, ale následně ho odvezli. Se současným přítelem jsem se seznámila na počátku roku rok, vztah navázali až po mém odstěhování. Manželova kamarádka byla manželem dětem představena jako přítelkyně, i její syn se o společném synovi manželů vyjadřuje jako o bratrovi. jméno manželova přítelkyně s ní hovořila a řekla jí, že bydlí v domě manželů, a ptala se, jestli to není problém.

Manžel při jednání uvedl, že podle něho manželství fungovalo nejméně do září rok, kdy se vrátili z dovolené. Potvrdil, že po nevlastním synovi jméno žádal, aby převzal část povinností v domě a že mu vadilo, že se na něj nedá spolehnout. Chtěl, aby doplňoval automatický kotel, staral se, aby nevyhasl a aby ho vyčistil. Zpočátku se dokázali s jméno domluvit, čím byl starší, tím složitější to bylo a on se proto začal obracet v těchto věcech na manželku. Ta mu slíbila, že to zařídí, ale obvykle zařídit, aby nevlastní syn splnil povinnosti, nedokázala. Když se manžel v roce rok stal invalidním, chtěl, aby se nevlastní syn a manželka postarali o to, co sám už dělat nemohl, tedy primárně o teplo v domě. Na potřebu problém pomočování řešit lékařsky upozornil manžel. Vadilo mu, že jméno nemá pitný režim, že se pomočuje do postele, aniž by se využily prostředky, které mohly zabránit zátěži zápachem a s tím souvisejícím nepříjemnostem. Rozhodně se mu kvůli pomočování neposmíval, problém ale řešil s nejbližšími příbuznými.

Má pocit, že pro manželku byl od počátku námezdní pracovní silou, neboť mu neustále říkala, co všechno by ještě chtěla, nebo co by měli mít, neřešila ale, čím se to zaplatí. Poté co se vrátil z nemocnice, byl s manželkou doma a s ní i s dětmi chodil i na ty požadované procházky. Jinak zastával stanovisko, že nejdřív je práce a potom zábava. Konkrétně to znamená, že chtěl, aby se vyřešil havarijní stav budovy, ve které bydleli. Za tímto účelem nakládal i s finančními prostředky, takže například dal přednost nákupu materiálu před nákupem krmiva. Popřel existenci dohody, že on bude opravovat a manželka shánět peníze, naopak potvrdil, že si hledal zaměstnání, která jej nevyčerpala natolik, aby následně nemohl provádět opravy, vždy ale zařídil prostředky na náklady a nákup potřebného materiálu. Známí a kamarádi k nim moc často nechodili, protože to nešlo, měl zakázáno brát je do domu, pokud před tím návštěvu neohlásí, aby manželka mohla předem uklidit. V důsledku toho se scházeli buď venku, nebo v dílně. Kamarádům určitě nevěnoval více času než rodině, spíše naopak. Neupřednostňoval před rodinou ani své zájmy a koníčky, snažil se ženě maximálně pomáhat a podporovat ji.

Na manželce mu vadilo to, že se jej před dětmi nezastala a nepodporovala jej, že jej přehlížela a nerespektovala jeho názory. Naopak se mu na ní líbilo, že jej tlačila k tomu, aby se zlepšoval, že je schopná při péči o děti studovat a že má vztah ke koním a přírodě. Manželce na něm nic nevadilo, dokud poslouchal. Dost jí vadilo, když jí odepřel dispoziční právo ke svému účtu, také jí vadilo, když se ptal, jaké jsou její příjmy a výdaje. Není si vědom, že by někdy měl přístup k manželčinu účtu, ale s počítačem moc neumí. Dost mě překvapilo jaký má skutečný příjem a že na společného syna pobírá sociální příspěvek, o kterém mu neřekla. O tom, že chce ukončit manželské soužití, byla manželka zřejmě přesvědčena v lednu či únoru rok, společnou domácnost ukončili v téže době. Má za to, že intimní soužití manželů ustalo na jaře rok. Definitivně manželství přestalo fungovat v únoru rok, kdy se manželka vrátila z lyžařského kurzu, a začalo být zřejmé, že hodlá změnit partnera. Nemůže vyloučit, že o rozhodnutí manželky odejít ze společné domácnosti mluvili již o vánocích rok, podle něj to ale o vánocích nezaznělo.

Za příčinou rozvratu manželství považuje manželčinu známost. Sám známost nemá, mám pouze kamarádku, se kterou jej ale užší vztah nepojí. Pokud by mělo být manželství obnoveno, bylo by třeba, aby manželka ocenila, co pro ni dělal, on by se asi více věnoval společnému času trávenému s ní. Je přesvědčen, že s dětmi tráví času dost. příjmení jméno k němu nechce chodit asi proto, že se bojí reakce matky a toho, že by se dotazovala, co a jak proběhlo. Ze stejného důvodu si asi nechce vzít domů nářadí, které jí daroval. S manželkou tento stav neřešil, protože si dcera nebyla jista, zda by to matce nevadilo. Syn k němu jezdí bez problémů, má ale jinou povahu. Pokud manželka manželství obnovit nechce, souhlasí s jeho rozvodem, protože jeho hlavním zájmem je, aby byla spokojená a šťastná. Má za to, že když bude šťastná ona, budou i děti šťastné.

Oba manželé navrhli manželství rozvést, právo na náhradu nákladů řízení nežádali.

5. Dle nového (1) Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. (2) Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. (3) Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle téhož zákona soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Dle 757 téhož zákona (1) Připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. (2) Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. Dle téhož zákona manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

6. Po provedeném řízení má soud za prokázané, že manželství účastníků neplní své funkce a je natolik rozvrácené, že obnovení manželského soužití není možné. Z manželství se narodily dosud nezletilé děti, o jejich poměrech pro dobu po rozvodu manželství bylo pravomocně rozhodnuto. Zároveň nebylo zjištěno, že by byl rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte daným zvláštními důvody. Soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny všechny zákonné podmínky dle ust. a následujících a manželství účastníků rozvedl. Soud za příčinu rozvratu manželství považuje vzájemné citové odcizení v důsledku nepochopení potřeb a hodnot druhého, nedostatek komunikace a ztrátu vzájemné důvěry vzhledem k vzájemnému podezření z nakládání se společným majetkem bez souhlasu druhého a oboustrannému přesvědčení že druhý manžel nedostatečně oceňuje co vše pro blaho rodiny a funkci manželství první manžel činí. Významný vliv na odcizení manželů pak mělo nezvládnutí společné výchovy syna manželky z předchozího manželství, zejména neschopnost shodnout se na společném výchovném postupu a jednotných požadavcích na chování dítěte. Nedostatek jednotnosti výchovných postupů nevyhnutelně vedl ke ztrátě poslušnosti manželčina syna ve vztahu k manželovi, což mělo za následek, že své požadavky na jeho žádoucí chování manžel sděloval manželce a očekával jejich splnění. Manželka však nebyla o oprávněnosti manželových požadavků přesvědčena, v důsledku čehož požadavky nenaplňovala ani manželovi své důvody pro to nevysvětlovala. Manžel tak nabyl dojmu, že manželka nevlastního syna v pro něj nepřijatelném chování podporuje, a snižuje tak ještě více manželovu autoritu, což vedlo k narůstající nespokojeností s jednání manželky na straně jedné, na straně druhé k dalšímu růstu antipatií manžela jak vůči ní, tak vůči jejímu synovi, a k narůstající neochotě manželku podporovat a pomáhat jí, a zároveň i k snižující se ochotě trávit s ní čas. Tuto situaci pak manželka považovala za důkaz toho, že se manžel na chodu rodiny a společné domácnosti nehodlá podílet a byla jedním z důvodů, proč se nakonec rozhodla v manželství nepokračovat. Zásadní vliv na toto rozhodnutí pak mělo rozhodnutí manžela o tom, že manželčin nevlastní syn nesmí s ní a jeho rodinou strávit vánoční svátky. Manžel tak manželku donutil učinit rozhodnutí, zda stráví vánoční svátky s manželem či nevlastním synem, což za dané situace muselo vést k rozhodnutí upřednostnit syna před manželem. Pravděpodobně nutnost tohoto výběru pak vedla u manželky k definitivní ztrátě důvěry v manžela a k vymizení posledních přetrvávajících citových vazeb k němu. Pokud pak došlo k ukončení společné domácnosti v důsledku jejího opuštění manželkou, jednalo se o přirozený důsledek výše popsaných konfliktů, nikoli o důsledek porušení povinnosti manželské věrnosti z její strany. Opuštění společné domácnosti a následné„ potvrzení“ podezření manžela, že důvodem k tomu je navázání paralelního vztahu, pak u něj vedlo k definitivní ztrátě důvěry v manželku a k vymizení posledních přetrvávajících citových vazeb k ní. Manželé tak porušili povinnost vzájemné úcty, respektu k důstojnosti druhého, povinnosti manželů podporovat se navzájem, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti, když rozvrat završili ukončením vedení společné domácnosti.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, podle kterého účastníci řízení o rozvod manželství nemají zpravidla právo na náhradu nákladů řízení, když účastníci právo na náhradu nákladů řízení ani nežádali.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť se účastníci práva odvolání vzdali.

Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu.

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.