Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 265/2020-30

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 9 328 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 425 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalované zaplacení částky 5 903 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 903 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 425 Kč od datum do datum a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 425 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalované zaplacení částky 5 903 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 903 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 425 Kč od [datum] do [datum] a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, v tomto rozsahu se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se vůči žalované domáhal zaplacení částky 9 328 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 7 500 Kč, které byly žalované dne datum zaslány na účet č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 828 Kč. Jistina a poplatek v celkové výši 9 328 Kč byly splatné dne datum. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky webová adresa. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku 4 075 Kč, v důsledku prodlení jí vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení v zákonné výši a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 000 Kč dle článku 2.3 smlouvy.

2. Okresní soud v Kolíně vydal dne 6. 10. 2020 pod č.j.  -10 elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná ve lhůtě odpor. Písemné vyjádření k žalobě žalovaná neučinila.

3. Účastníci se k nařízenému jednání dne datum nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust.

4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:

Ze smlouvy o zápůjčce (kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru) uzavřené dne datum mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako klientem bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalované bezúčelový a bezhotovostní úvěr v celkové výši 7 500 Kč převodem na bankovní účet žalované č. bankovní účet nejpozději do dvou dnů ode dne účinnosti této smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci zápůjčku společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 828 Kč nejpozději do datum. Z výpisu z účtu žalobce a sdělení právnická osoba bylo zjištěno, že žalobce převedl dne datum částku 7 500 Kč na účet č. bankovní účet, tj. na účet, který žalovaná uvedla ve smlouvě o zápůjčce. Z pěti upomínek – pokusů o smír ze dne datum, datum, datum, datum, datum a z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla upomínána, na svůj dluh žalobci uhradila pouze částku 4 075 Kč.

5. Podle (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.

9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 7 500 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci zápůjčku společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 828 Kč nejpozději do datum. Žalovaná uhradila pouze částku 4 075 Kč.

13. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce (jeho právní zástupce) se z jednání nařízeného na datum omluvil a soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení , 3 o povinnosti tvrdit a prokázat shora uvedenou skutečnost.

14. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

16. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 /48/ o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ členské státy zajistí,

aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele

na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

17. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce

za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

18. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

19. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 3. 2014 ve věci C -565/12).

20. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18).

21. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

22. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

23. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s žalobcem, je tedy neplatná, protože žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

24. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že vyplatil žalované částku 7 500 Kč z titulu spotřebitelského úvěru a žalované zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 3 425 Kč, když částku 4 075 Kč již uhradila. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky dle o.z. ve výši dle vl. nař. č. , jdoucí od datum (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty uvedené v předžalobní výzvě právního zástupce žalobce) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku, tedy částky 5 903 Kč, specifikovaných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný ohledně částky 3 425 Kč s příslušenstvím, ohledně zbývající částky 5 903 Kč a dalšího příslušenství spolu s náklady na uplatnění pohledávky ve výši 2 000 Kč byla jeho žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Procesní úspěch žalobce činil 37 %, neúspěšný byl ve výši 63 %. Žalované by tedy náležela náhrada nákladů řízení v poměru 26 %. Žalované však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

26. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle věta prvá

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není možno podat odvolání ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.