Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 321/2020-49
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Návrh žalobce, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši částka s kapitalizovaným zákonný úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem 28 % ročně z částky částka od 21. 1. 2020 do zaplacení a dále částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 27 % ročně z částky částka od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen doplatit Čs. státu, okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh žalobce, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonný úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem 28 % ročně z částky [částka] od 21. 1. 2020 do zaplacení a dále částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 27 % ročně z částky [částka] od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen doplatit Čs. státu, okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal dne 28. 11. 2020 u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce právnická osoba Smlouvu o zápůjčce číslo dne 27. 11. 2016. Dle této smlouvy byla žalovanému dne 27. 11. 2016 vyplacena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s částkou ve výši částka, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměnu za zpracování a doručení ve výši částka a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši částka, tj. celkem k vrácení částka v 60ti týdenních splátkách po částka, počínaje sedmým kal. dnem od data uzavření smlouvy, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 21. 1. 2018. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení, když poslední splátku uhradil dne 2. 4. 2018. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku částka a pak již ničeho. Žalobce požaduje po žalovaném částku částka, která sestává z dlužné jistiny ve výši částka a dlužné části poplatku ve výši částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od 21. 1. 2020 do zaplacení. Dále došlo mezi předchůdcem žalobce, právnická osoba a žalovaným k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo dne 13. 6. 2016. Dle této smlouvy byla žalovanému dne 13. 6. 2019 vyplacena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s částkou ve výši částka, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 946, s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně sjednanou v č.l.4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši částka a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, tj. celkem k vrácení částka v 15ti měsíčních splátkách po částka, počínaje sedmým kal. dnem od data uzavření smlouvy, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 13. 9. 2017. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení, když poslední splátku uhradil dne 16. 7. 2018. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku částka, pak již ničeho. Žalobce požaduje po žalovaném částku částka, která sestává z dlužné jistiny ve výši částka anonymizováno a dlužné částky poplatku ve výši částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 27 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od 21. 1. 2020 do zaplacení. Na nákladech řízení je účtováno částka.
2. Soud jednal a rozhodl dne 27. 1. 2021 bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobce byl k jednání omluven, žalovaný se dostavil osobně a soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé. Žalovaný uvedl, že se domnívá, že žalobci ničeho nedluží, neboť vše uhradil. V určitém čase přestal splácet proto, že se jednak domníval, že má dluh splacen a také se mu nelíbilo, jakým způsobem z něho dluh vymáhali. Navrhl zamítnutí žaloby.
3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o zápůjčce číslo uzavřenou s předchůdcem žalobce dne 27. 11. 2016. Dle této smlouvy byla žalovanému dne 27. 11. 2016 vyplacena částka ve výši částka a žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s částkou ve výši částka ve splátkách, jak stanoveno v odst. 1 tohoto odůvodnění, tj. celkem částka. Dále byla předložena Smlouva o zápůjčce číslo uzavřená dne 13. 6. 2016. Dle této smlouvy byla žalovanému dne 13. 6. 2019 vyplacena částka ve výši částka a žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s částkou ve výši částka ve stanovených splátkách, tj. celkem částka. Dále žalobce soudu doložil Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, Smlouvu o postoupení pohledávek včetně jejich souhrnu, výzvu k plnění ze dne 23. 4. 2020 s podacími lístky, Informaci o zpracování osobních údajů a 2 x Zákaznickou kartu. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dle shora uvedených smluv o zápůjčkách byly žalovanému vyplaceny finanční prostředky, které si půjčil, o tom nebylo v tomto řízení pochyb. Soud však zkoumal, zda uzavřené smlouvy jsou platným právním jednáním:
4. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil obě Smlouvy o zápůjčkách ve smyslu § 588 o. z. jako neplatná právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: Smlouvy byly mezi jejími účastníky uzavřeny jako spotřebitelské, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/ a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložených smluv, tyto byly předtištěny, byly napsány předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smluv, jejich podmínky, nemohl ovlivnit. Soudu žalobce poskytuje pouze Smlouvu o zápůjčce, Zákaznickou kartu a o okolnostech jejího sjednání nemá soud žádné informace, pouze je zasílána žalovaným předžalobní upomínka. Je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobce si zjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, jak je zřejmé ze Zákaznických karet, kde je uveden příjem žalovaného ke dni 13. 6. 2016 Kč částka anonymizováno a ke dni 27. 11. 2019 Kč částka anonymizováno. Doklady ohledně tohoto sdělení předloženy nebyly. Žalobce požaduje po žalovaném„ poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, které u půjčky na částka činí celkem částku částka, což je o 86,63 % navíc z částky, než která byla žalovanému půjčena. U půjčky na částku částka je poplatek částka, což je o 73,41 % navíc, než která byla žalovanému půjčena. Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Věřitel tak neúměrně navyšuje dluh žalovaného, čímž se podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí. Toto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, která nemůže být bezbřehá. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouvy o zápůjčce jsou tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním jako celek.
5. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o zápůjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatných smluv a soud dospěl k závěru o jejich neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel ze smlouvy ze dne 27. 11. 2016 částku částka a dle tvrzení žalobce v žalobě uhradil žalobci celkem částku částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy nezbývá žádná částka, naopak je přeplaceno o částka (počítáno ke dni podání žaloby dle žalobního návrhu pouze z půjčené částky) na bezdůvodném obohacení. U zápůjčky ze dne 13. 6. 2016 na částka, uhradil žalovaný dle žaloby částku částka, tudíž k vrácení bezdůvodného obohacení nezbývá ničeho, naopak je přeplaceno o částka Tyto částky by tedy měl žalobce žalovanému vrátit spolu s dalšími platbami, které event. žalovaný uhradil po podání žaloby, neboť mu právní názor soudu na platnost Smluv o zápůjčkách nebyl znám. Žalobní návrh byl ze shora uvedených důvodů v plném rozsahu zamítnut. Z neplatné smlouvy se nemůže žalobce domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků, než vrácení faktického plnění a úroků zákonných.
6. Soud uložil žalobci doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem, a protože činí částka, pak doměřená částka činí částka, kterou zaplatí neúspěšný žalobce ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , tedy 3 dnů od právní moci rozsudku.
7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , by měl úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě měl plný úspěch žalovaný, ale protože mu žádné náklady s tímto řízením nevznikly, proto soud vyslovil, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalobce povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se Okresní soud v Klatovech domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.