Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 353/2020-42
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr Stanislavem Findejsem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 662,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 662,12 Kč od 1. 12. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení dalších 5 337,88 Kč, dále úroku v částce 1 949,12 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 337,88 Kč od 1. 12. 2017 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 662,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 662,12 Kč od 1. 12. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení dalších 5 337,88 Kč, dále úroku v částce 1 949,12 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 337,88 Kč od 1. 12. 2017 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 6 000 Kč s úrokem kapitalizovaným v částce 1 949,12 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 1. 12. 2017 do zaplacení a také účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 500 Kč. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, příjmení příjmení, anonymizováno, uzavřel dne 1. 12. 2016 s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, ve které se zavázal poskytovat žalovanému opakovaně úvěr až do výše úvěrového rámce 35 000 Kč a žalovaný se zavázal aktuální dlužnou jistinu úvěru splácet pravidelnými měsíčními splátkami a současně těmito splátkami uhradit uvedené společnosti i poplatek za každé čerpání úvěru ve výši 12,5 % z čerpané částky a úrok ve výši 8,5 % měsíčně. Výše pravidelné měsíční splátky přitom měla činit minimálně 12,5 % z nesplaceného úvěru, poplatku a úroku, anebo 1 000 Kč, podle toho, která částka je vyšší. Žalovaný celkem vyčerpal částku 18 000 Kč. Posléze však splátky řádně nehradil. Jeho dluh dle posledního vydaného výpisu činil ke dni 30. 11. 2017 na jistině úvěru 6 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným smluvně přes přechodného věřitele, právnická osoba, postoupena až na žalobce. Proto se nyní žalobce, namísto původního věřitele, domáhal po žalovaném jak úhrady dlužné jistiny úvěru, jak i zaplacení výše uvedeného příslušenství.
2. K opakované výzvě soudu žalobce doplnil, že dotčená smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena s pomocí prostředků komunikace na dálku, písemně zachycené znění této úvěrové smlouvy nedoložil, ale namítal, že jeho nárok je zřejmý z ostatních předložených důkazů, zejména z žádostí o jednotlivé dílčí čerpání úvěru, tzv. loan application info, a z výpisů z úvěrového účtu žalovaného. K prokázání vyplacení částky 3 x 6 000 Kč žalovanému pak soudu nově předložil výpis z běžného účtu svého právního předchůdce. Jiné důkazy k prokázání svých tvrzení nenavrhoval.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, bez omluvy se nedostavil ani k soudnímu jednání, ke kterému byl včas a řádně předvolán, přičemž ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení tohoto jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
4. Soud z provedených důkazů, zejména z heslovitých, nepodepsaných počítačových výstupů, tzv. loan application info, z výpisů z běžného účtu a z výpisů z úvěrového účtu žalovaného, zjistil, že právnická osoba příjmení anonymizováno vyplatila žalovanému dne 1. 12. 2016 částku 6 000 Kč, dne 23. 1. 2017 částku 6 000 Kč a dne 28. 6. 2017 částku 6 000 Kč. Žalovaný dle výpisů z úvěrového účtu postupně zaplatil dané společnosti celkem částku 17 337,88 Kč, dle posledního výpisu měl ke dni 30. 11. 2017 dlužit ještě částku 8 466,12 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně smluvně postoupena na právnická osoba a poté na žalobce, jak plyne ze smluv o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek, jakož i z oznámení o postoupení pohledávky žalovanému. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem znovu vyzván k úhradě žalované částky s příslušenstvím.
5. Žaloba je částečně důvodná.
6. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce, příjmení příjmení anonymizováno, vyplatil žalovanému celkem 18 000 Kč. Právní důvod výplaty této částky však v řízení prokázán nebyl, tvrzená úvěrová smlouva včetně obchodních podmínek, ze kterých žalobce své nároky uplatněné žalobou dovozuje, soudu předložena nebyla a znění této smlouvy nevyplývá ani z jiných důkazů, ač je soud posuzoval zvlášť i ve vzájemné souvislosti. Proto soud nárok žalobce posoudil jako nárok plynoucí z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném znění, dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný byl tak uvedeného ustanovení povinen vrátit právnímu předchůdci žalobce celou poskytnutou částku. A protože dosud z této částky zaplatil jen 17 337,88 Kč, nadále jeho dluh odpovídá částce 662,12 Kč. Proto mu soud nyní uložil povinnost částku 662,12 Kč zaplatit, a to žalobci, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na žalobce byla pohledávka za žalovaným smluvně dle § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupena. A protože dle § 1880 občanského zákoníku platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobce) i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění, vyhověl soud částečně žalobě i ohledně zákonných úroků z prodlení, na které vznikl právnímu předchůdci žalobce a posléze žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku Tyto úroky z prodlení přitom soud přiznal pouze ze zjištěné dlužné částky, tedy z částky 662,12 Kč od 1. 12. 2017 do zaplacení.
7. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť tyto uplatněné nároky neměly oporu v provedeném dokazování, jak je uvedeno výše.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého posuzoval poměr úspěchu a neúspěchu účastníků. Převážně úspěšný ve věci byl žalovaný, a měl by tak právo na náhradu poměrné části svých nákladů řízení. Ale protože žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.