Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 35/2020-30
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ;IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalované; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 1.525 Kč s příslušenstvím - pokuta
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 1.525 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši
10 % ročně z částky 1.525 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč k rukám titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 1.525 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.525 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.525 Kč s příslušenstvím, představující dlužné jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč, a to za jízdu žalované bez platného jízdního dokladu v hromadném dopravním prostředku provozovaném žalobcem, zjištěnou kontrolou provedenou dne datum osobou k tomu pověřenou žalobcem na trase tramvajové linky číslo v úseku zastávky ulice v obec.
2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila.
3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.
4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Žalovaná použila dne datum ve 9:07 hodin v obec ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy, tramvajové linky číslo provozované žalobcem. V úseku zastávky ulice se žalovaná při přepravní kontrole na výzvu revizora neprokázala platným jízdním dokladem. O této skutečnosti byl na místě sepsán zápis o provedené přepravní kontrole, který žalovaná osobně podepsala. Žalovaná byla předžalobní upomínkou ze dne datum, zaslanou na adresu žalované dne datum, vyzvána k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému v celkové výši 1.525 Kč. I přes uvedené však zůstal dluh žalované neuhrazen.
5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dále zákon č. 266/1994 Sb. , o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o drahách”), vyhlášku č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a dále Smluvní přepravní podmínky a anonymizována čtyři slova územní celek (dále jen„ přepravní podmínky“).
6. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že nástupem žalované do vozidla žalobce byla mezi účastníky uzavřena smlouvu o přepravě osob ve smyslu § číslo a násl. o. z, podle které se žalobce jakožto dopravce zavázal přepravit žalovanou jakožto cestující do místa určení a žalovaná se zavázala zaplatit žalobci za tuto přepravu jízdné. Žalovaná však svou povinnost nesplnila, když při přepravě nepředložila pověřenému pracovníkovi dopravce platný jízdní doklad a vznikla jí tak dle § 37 odst. 4 a odst. 5 zákona o drahách ve spojení s přepravními podmínkami a tarifem povinnost zaplatit žalobci vedle dlužného jízdného též přirážku k jízdnému ve výši 1.500 dle § 37 odst. 6 zákona o drahách. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná dlužné jízdné ani přirážku k jízdnému do dnešního dne neuhradila, dostala se do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinna zaplatit žalobci též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po provedení přepravní kontroly. S ohledem na uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 , § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.525 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle
§ 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč.
Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř. o. s. ř. ).
8. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ).