Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 128/2020-44
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; titul celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 810 Kč s příslušenstvím - koncesionářské poplatky
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 810 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 82,71 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 810 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 82,71 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 810 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených koncesionářských televizních poplatků za období duben 2019 až září roku 2019.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v tom smyslu, že žalobci žádné koncesionářské poplatky nedluží. Platil je v místě bývalého bydliště v obec, ulice a číslo. Po rozvodu v září roku 2017 se přestěhoval do svého současného bydliště. Dle vyjádření bývalé manželky v listopadu roku 2017 převedla platbu v tomto místě na sebe. Žalovaný pak ještě tři měsíce platil za stejnou domácnost. V současném bydlišti žalovaného na adrese v obec, ulice a číslo jsou poplatky placeny na jméno matky žalovaného, se kterou bydlí.
3. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že žalovaný je přihlášen jako poplatník od března 1990, když nedoložil, že by tomu tak nebylo ve smyslu příslušného zákona. Z výpisu dluhu (příloha žalobce) vyplývá, že žalovaný neuhradil tento televizní poplatek za období duben 2019 až září 2019. Žalovaný byl vyzván k uhrazení částky 810 Kč s příslušenstvím přípisem žalobce ze dne datum. Z dokladů SIPO za období duben 2019 až září 2019 se pak podává, že jsou vedeny na osobu odlišnou od žalovaného.
4. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích”). Podle § 1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích tento zákon stanoví předmět poplatků, poplatníka, základ, výši a způsob placení rozhlasových a televizních poplatků a evidenci poplatníků. Rozhlasový poplatek slouží k financování veřejné služby Českého rozhlasu. Televizní poplatek slouží k financování veřejné služby České televize. Podle § 2 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů. Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Dle § 3 odst. 2 téhož zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Dle § 6 uvedeného zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Dle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Dle § 8 odst. 8 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je povinen se odhlásit poplatník z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku, který a) přestal být poplatníkem podle tohoto zákona, b) byl osvobozen podle § 4
odst. 1, c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2 a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení.
Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba, která podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti12) a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2.
5. Protože žalovaný přihlásil svůj televizní přijímač v roce 1990 a neuhradil televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně v období duben 2019 až září roku 2019, aniž by ani přes výzvu soudu dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. doložil své odhlášení tak jak vyžaduje ust. § 8 odst. 8 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, zavázal ho soud k zaplacení částky 810 Kč žalobci. Tím, že televizní poplatky nebyly uhrazeny včas, dostal se žalovaný do prodlení podle § 1970 zákona
č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , a je tak podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , zaplatit též úroky z prodlení, které žalobce požaduje v kapitalizované podobě do dne vyhotovení žaloby. Žalovanému pak soud uložil povinnost dlužnou částku uhradit ve lhůtě stanovené v souladu s
6. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto mu soud přiznal podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování jeho práva. Za takové náklady pak soud ve světle závěrů nálezu Ústavního soudu z 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/2012 (publikován v systému ASPI pod č. JUD239711CZ) považuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Nadto je však na místě přiznat žalobci i částku 200 Kč paušální náhrady nákladů podle § 1 odst. 1 a 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za předžalobní výzvu a podání žaloby ve výši podle § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť sice zastoupení advokátem nebylo možné považovat za účelné, na druhou stranu by se žalobce dostal nepřiznáním alespoň uvedené minimální částky do horšího postavení než účastník, který zastoupen skutečně nebyl. K zaplacení žalovaného zavázal ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ , a to k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ ) ani dovolání (§ 236 odst. 1 OSŘ a contrario).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozsudkem, žalobce může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.