Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 32/2020-22

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr Dagmar Kalouskovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem právnická osoba jméno příjmení číslo E101, příjmení jméno, Malta

zastoupený advokátem titul. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 9 515 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 2 555 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 555 Kč ve výši 7,05 % od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 10,25 % od 1. 7. 2020 do 31.12.2020, ve výši 8,25 % od 1.1.2021 do zaplacení, nejpozději do 30.6.2021 a počínaje 1.7.2021 a počínaje 1. 1. 2021 s úrokem z prodlení, který odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci 6 960 Kč s úrokem z prodlení z částky 6 960 Kč ve výši 7,05 % od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 10,25 % od 1. 7. 2020 do 31.12.2020, ve výši 8,25 % od 1.1.2021 do zaplacení, nejpozději do 30.6.2021 a počínaje 1.7.2021 a počínaje 1. 1. 2021 s úrokem z prodlení, který odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 2 555 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 555 Kč ve výši 7,05 % od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 10,25 % od 1. 7. 2020 do 31.12.2020, ve výši 8,25 % od 1.1.2021 do zaplacení, nejpozději do 30.6.2021 a počínaje 1.7.2021 a počínaje 1. 1. 2021 s úrokem z prodlení, který odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci 6 960 Kč s úrokem z prodlení z částky 6 960 Kč ve výši 7,05 % od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 10,25 % od 1. 7. 2020 do 31.12.2020, ve výši 8,25 % od 1.1.2021 do zaplacení, nejpozději do 30.6.2021 a počínaje 1.7.2021 a počínaje 1. 1. 2021 s úrokem z prodlení, který odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhá po žalované zaplacení finanční částky s odůvodněním, že žalovaná uzavřela 10.9.2007 s právním předchůdcem žalobce právnická osoba smlouvu o půjčce číslo na základě které věřitel poskytl žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v den uzavření smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku 16 960 Kč (půjčka 10 000 Kč a souhrnný poplatek 6 960 Kč) formou 53 pravidelných týdenních splátek po 320 Kč. Žalovaná však závazky nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, po kterou byla sjednána (§ 53 týdnů), to je k 15.9.2008. Žalobce obdržel od právního předchůdce žalobce údaj o úhradě na dluh ve výši 7 445 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem anonymizováno S.á.r.l. došlo s účinností ke dni 1.7.2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele a změna v osobě byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25.6.2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 24.8.2018 mezi přechodným věřitelem a žalobcem došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce, o čemž byla vyrozuměna dopisem ze dne 14.9.2018. Před uplatněním žaloby u soudu žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 4.12.2019.

2. Žalobce v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usneseními ze dne 10.12.2020, číslo jednací -17 a číslo jednací -18 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a současně jej vyzval, aby se v téže lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím ke stanovisku žalobce soud postupoval ve smyslu a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

3. Žalobce prokázal svoji aktivní legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 a ze dne 24.8.2018, když žalovaná byla v obou případech řádně vyrozuměna o změně v osobě na straně věřitele ve smyslu zákona číslo 89/2012 Sbírky, .

4. Žalobce tvrzení uvedená v žalobě prokázal předloženými listinným důkazy, a to smlouvou o půjčce číslo uzavřenou dne 10.9.2007 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, na základě které žalovaná převzala 10 000 Kč a tuto částku se zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč formou pravidelných týdenních splátek ve výši 320 Kč po dobu 53 týdnů. Smlouva má formulářový charakter a byly do ní vepsány údaje týkající se žalovaného jako dlužníka, dále údaje o výši poplatku, celkové dlužné částce a závazku uhradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách.

5. S ohledem na datum uzavření smlouvy je třeba po právní stránce věc posoudit ve smyslu zákona číslo 89/2012 Sbírky, (dále jen o.z), a ve smyslu zákona číslo 40/64 Sbírky, (dále jen obč. zák.), platného do 31.12.2013. S přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, je třeba postupovat dále dle zákona číslo 321/2001 Sbírky, o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy o půjčce. S ohledem na povahu žalované jako klienta právního předchůdce žalobce, je dlužník fyzická osoba a na straně věřitele vystupovala společnost, jejíž činnost spočívala v poskytování půjček. Pro posouzení platnosti ujednání předmětné smlouvy je nutno použít ustanovení a následující obč. zák. Dle obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, která mu zákon poskytuje nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

6. Dle § 657 obč. zák. přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit mu po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Z ustanovení § 4 zákona číslo 321/2001 Sbírky, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formou a musí obsahovat zde uvedené informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat mimo jiné stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze citovaného zákona, stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení, stanovení jednotlivých plateb, včetně těch, které jsou uvedeny v § 2 písmeno a) bodech 1 až 5, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu, podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah. Z § 6 zákona číslo 321/2001 Sbírky vyplývá, že nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele. Jediným plněním, které může věřitel požadovat kromě splátky jistiny, je úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Žádné další poplatky ani jakékoliv jiné platby není spotřebitel povinen platit. V případě, že je spotřebitel již zaplatil, má nárok na jejich vrácení, popř. započtení proti nesplacené části jistiny.

8. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které žalovaná převzala 10 000 Kč a zavázala se zaplatit formou pravidelných splátek 16 960 Kč. Předmětná smlouva má formulářový charakter, kde jsou doplněny údaje o osobě žalovaného, výši zapůjčených peněz, poplatcích, výši a počtu dohodnutých splátek. Smlouva v záhlaví odkazuje na smluvní podmínky, které jsou její nedílnou součástí s uvedením, že se jedná o smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře, kde jsou skutečně umístěny. Nejsou však opatřeny podpisem žalované ani právního předchůdce žalobce. Mimo jiné je v článku 1 smluvních podmínek obsažen údaj o výši roční procentní sazby nákladů („ RPSN“), a to v několika variantách podle dohodnutého počtu splátek, v článku 3 je poučení zákazníka o tom, za jakých podmínek může odstoupit od smlouvy, v článku 7 informace o předčasném splacení, v článku 8 právo společnosti požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky v případě nesplnění povinnosti hradit splátku včas. V dalších článcích jsou obsaženy údaje zejména vysvětlujícího charakteru. Ze smlouvy samotné však nelze dovodit, jakým způsobem věřitel, tj. právní předchůdce žalobce, stanovil výši souhrnného poplatku, jednotlivé položky poplatku, zejména úrok z půjčených peněz. Smlouva je tedy v rozporu s § 4 zákona číslo 321/2001 Sbírky, když neobsahuje informace stanovené tímto ustanovením, tedy povinné informace ve spotřebitelské smlouvě. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru, ale nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné a složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíš uniknou. Pokud tak přesto učiní, nepočítá si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu (nález Ústavního soudu České republiky ze dne 11. 11. 2013). Na základě shora uvedeného soud dospěl k tomu závěru, že smlouva je v části ujednání o poplatku neplatná (§ 55 odstavec 2 ve spojení s § 56 odstavec 1 obč. zák. s přihlédnutím k § 4 a § 6 zákona číslo 321/2001 Sbírky) a žalobci tak nevznikl nárok na zaplacení uvedeného poplatku. Jediným plněním, kterého by se žalobce mohl jako věřitel domáhat, je plnění splátky jistiny s úrokem ve výši diskontní sazby České národní banky platném v době uzavření smlouvy, čehož se žalobou nedomáhá.

9. Soud má za prokázané, že žalovaná převzala na základě smlouvy 10 000 Kč, zaplatila 7 445 Kč. S ohledem na shora uvedené, kdy soud dospívá k tomu závěru, že žalobci ani jeho právnímu předchůdci nevznikl nárok na zaplacení souhrnného poplatku, tudíž je žaloba důvodná pouze ohledně částky 2 555 Kč, která představuje rozdíl poskytnutých finančních prostředků věřitelem a vrácených dlužníkem. Žalobce se domáhal zaplacení částky 9 515 Kč. Po odečtení částky, ohledně které bylo žalobě vyhověno (2 555 Kč), rozdíl představuje 6 960 Kč a v tomto rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II). U přiznané částky soud shledal po právu i požadavek žalobce na úhradu úroku z prodlení ve smyslu § 517 odstavec 2 zákona číslo 40/64 Sbírky za použití nařízení vlády číslo 142/94 Sbí, ve znění pozdějších předpisů.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil ve smyslu tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť nelze hovořit o převažujícím úspěchu některého z účastníků v tomto soudním řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.