Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 424/2020-27
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4 000 Kč od 29.7.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 161,42 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4 000 Kč od 29.7.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 161,42 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi právnická osoba s.r.o., IČO, jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne datum úvěr ve výši 4 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum. K uzavření úvěrové smlouvy došlo elektronicky prostředky komunikace na dálku. Úvěr byl vyplacen datum. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. bankovní účet, variabilní symbol platby: číslo. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen v celé výši. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovanou telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 26.7.2019.
2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř. “
3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Soudu byla k důkazu předložena Jednotlivá smlouva o úvěru číslo která byla společností právnická osoba, coby poskytovatelem úvěru, podepsána dne datum a pod jménem žalované je uvedeno, že smlouva je žalovanou podepsána elektronicky dne datum, tedy téměř dva roky po podpisu poskytovatele úvěru a po údajném poskytnutí úvěru (dále také jen„ Smlouva“). Tuto Smlouvu měla dle tvrzení žalobkyně uzavřít předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba právnická osoba, IČO, coby poskytovatel úvěru a žalovaná, coby klient. Žalovaná je ve Smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem, adresou pobytu, číslem občanského průkazu, emailovou adresou, telefonním číslem a číslem bankovního účtu. Ve Smlouvě se poskytovatel úvěru zavazuje klientovi poskytnout finanční prostředky ve výši 4 000 Kč, a to na bankovní účet klienta, klient se zavazuje splatit úvěr do 30 dnů od poskytnutí úvěru, roční procentní úroková sazba a roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 0 %. Je-li klient v prodlení, je dle Smlouvy povinen hradit úrok z prodlení v zákonné výši a poskytovatel úvěru má rovněž právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z nesplaceného závazku za každý den prodlení až do úplného zaplacení všech dluhů, maximálně do částky 200 000 Kč. K důkazu žalobkyně doložila rovněž anonymizováno smlouvu o úvěru číslo která byla společností právnická osoba, coby poskytovatelem úvěru, podepsána dne datum a pod jménem žalované je uvedeno, že smlouva je žalovanou podepsána elektronicky dne datum, tedy téměř dva roky po podpisu poskytovatele úvěru a po údajném poskytnutí úvěru (dále také jen„ anonymizováno smlouva“). anonymizováno smlouva poskytuje právní rámec pro později uzavírané smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně dále k důkazu předložila listin u vytvořenou žalobkyní či její předchůdkyní, a to listin u obsahující profil uživatele s údaji o zaměstnání a výdělku žalované.
Ze zprávy právnická osoba ze dne 6.1.2021 vyplývá, že dne datum byla na bankovní účet č. bankovní účet částka ve výši 4 000 Kč a majitelem tohoto účtu je žalovaná.
Soudu byly předloženy i další listin y, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně Přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek od postupitele z datum s dokladem o odeslání žalované téhož dne, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.
Žalobkyně soudu předložila předžalobní výzvu k úhradě ze dne 26.7.2019 včetně dokladu o jejím odeslání žalované z téhož dne.
4. Po zhodnocení shora uvedených důkazů má soud za to, že žalobkyně neprokázala uzavření závazku v podobě úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, a to uzavřením Smlouvy k datu tvrzenému žalobkyní. Právně tedy nelze aplikovat ustanovení o smlouvě o úvěru, tj. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, dle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Smlouva ani anonymizováno smlouva neobsahují podpis žalované, v závěru těchto smluv je sice uvedeno, že tyto jsou žalovanou podepsány elektronicky, ovšem až k datu datum Smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena již dne datum, tohoto dne měla žalovaná uzavřít Smlouvu prostředky komunikace na dálku, a to v rámci internetových stránek předchůdkyně žalobkyně webová adresa, kde se měla žalovaná nejprve zaregistrovat zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy, následně mělo dojít ke zřízení klientského účtu žalované a přidělení klientského čísla. Poté měla žalovaná zaslat předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Následně byla prověřena schopnost žalované úvěr splácet a poté žalovaná dle tvrzení žalobkyně schválila návrh konkrétní úvěrové smlouvy, a to vše v rámci uživatelského účtu žalované, ke kterému měla pomocí vlastního hesla přístup pouze žalovaná. Tento žalobkyní popsaný způsob uzavření úvěrové smlouvy je obsažen v anonymizováno smlouvě. Přestože soud připouští, že smlouvu o úvěru je možné uzavřít prostředky komunikace na dálku, je však na žalobkyni, aby domáhá-li se plnění z takové smlouvy, prokázala uzavření takové smlouvy. Žalobkyně však neprokázala (ke způsobu uzavření Smlouvy žalobkyně nepředložila jediný důkaz), že způsobem popsaným v žalobě skutečně k uzavření Smlouvy došlo, tedy neprokázala postup zahrnující přihlášení klienta do chráněného internetového prostředí, vyplnění žádosti o registraci, o úvěr, odsouhlasení Smlouvy a souvisejících dokumentů žalovanou. Nelze tedy dovodit, že bylo uskutečněno právní jednání žalované, kterým žalovaná projevila vůli býti právně zavázána příslušnou Smlouvou a anonymizováno smlouvou.
5. Na druhou stranu soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že předchůdkyně žalobkyně poukázala žalované částku 4 000 Kč, a to dne datum na bankovní účet č. bankovní účet. Tato skutečnost vyplývá ze zprávy banky vyžádané k návrhu žalobkyně. Výsledky dalšího provedeného dokazování nebylo nijak zpochybněno, že se jedná o plnění, kterého se dostalo žalované bez právního důvodu, a žalovaná sama proti žalobě neuplatnila žádné námitky. Soud tedy aplikoval pravidla o bezdůvodném obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“
6. Soud se zabýval i otázkou žalobkyní uplatněného úroku z prodlení a dospěl k závěru, že dluh z bezdůvodného obohacení je dluhem, u něhož nebyl ujednán čas splnění. Je proto na místě vyjít z pravidla obsaženého v § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ V daném případě žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně předžalobní výzvou, která byla dána k poštovní přepravě dne 26.7.2019. Při pravidelném běhu věcí mohla do sféry dispozice žalované dorazit nejprve dne 27.7.2019, a tedy nejprve dne 28.7.2019 měla žalovaná plnit. Proto má ode dne následujícího (od 29.7.2019) žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to od 29.7.2019 z částky 4 000 Kč rovnající se bezdůvodnému obohacení žalované. V tomto rozsahu soud také žalobě ve výroku I tohoto rozsudku vyhověl.
7. Ve zbytku ji zamítl, neboť další nároky žalobkyně se opírají o obsah Smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno a soud tedy žalobu zamítl v rámci výroku II co úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 6.11.2017 do 28.7.2019.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 161,42 Kč, přičemž tato částka představuje 78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 89 % a úspěchu žalované v rozsahu 11 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 1792/2015 ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí při zvažování poměru úspěchu ve věci zohlednit celý předmět řízení, tedy i příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně.
9. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.
10. Ke splnění povinnosti žalované soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.