Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
5 C 33/2021-21
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní titul Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem ulice a číslo, PSČ obec a číslo
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 25 193,85 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, že je žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 193,85 Kč,
s 10,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 25 143,85 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, že je žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 193,85 Kč, s 10,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 25 143,85 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 25 193,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 143,85 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne 6. 2. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční službu spočívající v možnosti žalovaného disponovat finančními prostředky, poskytnutými právní předchůdkyní žalobkyně, ve výši 35 896 Kč, a žalovaný se zavázal řádně hradit měsíční splátky ve výši 1 500 Kč. Žalovaný načerpal finanční prostředky dne 15. 2. 2019. Žalovaný však nehradil měsíční splátky pravidelně, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 31. 5. 2020 zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným s účinností ke dni 3. 7. 2018 postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný však dluh neuhradil ani přes předžalobní upomínku. Žalovanou částku tak tvořila jistina ve výši 21 469,30 Kč, odkoupený úrok ve výši 2 198,52 Kč, odkoupené poplatky ve výši 600 Kč, odkoupená smluvní pokuta ve výši 375,78 Kč, náklady vymáhání ve výši 50 Kč a odkoupené dlužné pojistné ve výši 500,25 Kč.
2. Žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil, k věci se nijak nevyjádřil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvou o revolvingovém úvěru číslo ze dne 6. 2. 2019 bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 6. 2. 2019 uzavřena smlouva, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a zaplatit náklady revolvingového úvěru, a to v měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč, a splatných každý 17. den v měsíci. RPSN činilo 31, 65 %, roční úroková sazba 23,76 % a měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů 50 Kč Součástí smlouvy bylo i pojištění s měsíční úhradou ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Smlouva dále obsahovala mj. sjednané specifické podmínky úvěru a finanční důsledky nesplácení úvěru pro žalovaného. Z výpisu o načerpání úvěru soud zjistil průběh čerpání a splácení úvěru, přičemž celkem měl žalovaný uhradit částku 23 511 Kč. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 28. 4. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila v důsledku prodlení žalovaného od předmětné smlouvy, úvěr ke dni 31. 5. 2020 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty za postoupené pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky včetně předžalobní výzvy a podacím archem bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 5. 6. 2020 pohledávku za žalovaným žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno a současně byl vyzván k úhradě dlužných částek. Žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by právní předchůdkyně žalobkyně přezkoumala schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr.
4. Na základě skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne 6. 2. 2019 smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a zaplatit náklady revolvingového úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve shora uvedené výši. Žalovaný úvěr čerpal, vzhledem k tomu, že jej neuhradil, žalobkyně úvěr ke dni 31. 5. 2020 zesplatnila a pohledávku za žalovaným posléze postoupila žalobkyni, což žalovanému oznámila. V dalším nebylo možné skutkový stav věci řádně zjistit, neboť skutková tvrzení žalobkyně byla zcela nedostatečná a neshodovala se s provedeným dokazováním. Žalobkyně ve skutkových tvrzeních neuvedla, že se jedná o revolvingový úvěr, za jakých podmínek byl sjednán a jakým způsobem měl být splácen. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému měl být poskytnut úvěr ve výši 35 896 Kč, který načerpal dne 15. 2. 2019 a měl splácet v měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Dokazováním však bylo zjištěno, že se nejednalo o jednorázově poskytnutou částku v žalobkyní uváděný den, ale o revolvingový úvěr založený na průběžném čerpání a splácení poskytnutých částek, přičemž úvěrový rámec činil 35 000 Kč. Žalobkyně dále netvrdila, jakou částku žalovaný zaplatil, z provedeného dokazování přitom vyplývá, že měl celkem uhradit částku 23 511 Kč. Vzhledem k tomu, že skutková tvrzení žalobkyně byla velmi úsporná a pokud byla uvedena, neodpovídala provedenému dokazování, nemohl soud zjistit, jaký byl obsah závazku, který byl mezi smluvními stranami sjednán, jaká částka byla přesně žalovanému poskytnuta, jakou částku žalovaný uhradil a z čeho žalobkyně svůj nárok dovozuje. Žalobkyně ani netvrdila, že by před uzavřením smlouvy přezkoumala schopnost žalovaného daný úvěr splatit.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 96/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř. “), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že je na místě žalobu zamítnout. K tomuto závěru soud dospěl zejména na základě toho, že žalobkyně neuvedla dostatečná skutková tvrzení, z nichž by bylo možné zjistit obsah závazku, jaká částka byla žalovanému poskytnuta, jakou částku žalovaný uhradil a z čeho žalobkyně svůj nárok dovozuje. Skutková tvrzení, která žalobkyně uvedla, pak nemají oporu v dokazování. Zejména žalobkyně netvrdila, že se jedná o revolvingový úvěr s postupně poskytovanými a splácenými částkami, ale tvrdila, že jde o jednorázově poskytnutou částku, dále tvrdila, že žalovanému byla poskytnuta částka 35 896 Kč, dle smlouvy však byl sjednán úvěrový rámec ve výši 35 000 Kč, a netvrdila, jakou částku celkem žalovaný zaplatil. Soud tak nemohl dostatečně zjistit skutkový stav věci a z toho plynoucí nárok žalobkyně. Soud si je vědom toho, že žalobkyně může v podrobnostech odkázat na přiložené důkazy, má však za to, že neuvede-li žalobkyně podstatné náležitosti závazku a tvrzení, která uvede, neodpovídají provedenému dokazování, není možné její skutková tvrzení nahrazovat skutečnostmi zjištěnými dokazováním. Žalobkyně tak nesplnila povinnosti, které podle § 101 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. má, a svou neúčastí při jednání se zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů. Vedle uvedeného žalobkyně ani netvrdila a neprokázala, že by její právní předchůdkyně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je předmětná smlouva dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. Případné bezdůvodné obohacení žalovaného však nebylo možné pro nedostatečná skutková tvrzení řádně zjistit. Z těchto důvodů proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).