Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 90/2020-42
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem titul Markem Vlaškovským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení
sídlem ulice a číslo, PSČ obec část obce
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude právní moci toto rozhodnutí, a to až do úplného zaplacení, to vše pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky částka a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude právní moci toto rozhodnutí, a to až do úplného zaplacení, to vše pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne datum s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka, které byly žalované zaslány na účet číslo bankovní účet dne datum. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek částka, který byl splatný spolu s jistinou dne datum. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky webová adresa. Smlouva o zápůjčce je žalovanou podepsána elektronicky, a to příjmení, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Žalobkyně požadovala také úhradu smluvní pokuty 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení z nesplacené jistiny zápůjčky částka za období od datum do datum v kapitalizované výši částka a dále účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši částka, když ve dnech datum, datum a datum byly žalované zaslány písemné výzvy. Naposledy byla žalovaná k úhradě dluhu vyzvána předžalobní výzvou ze dne datum.
2. Žalovaná namítala, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované, v důsledku čehož je úvěrová smlouva absolutně neplatná.
3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.
4. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne datum soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny žalobkyně jako věřitel a žalovaná označená svým jménem a příjmením, adresou bydliště, rodným číslem, telefonním číslem a e-mailem jako klient. Tato smlouva je opatřena podpisy osob jednajících za žalobkyni, přičemž u jména a příjmení žalované je uveden údaj o času a příjmení kódu. Předmětem smlouvy je závazek věřitele, že na požádání poskytne klientovi peněžní prostředky ve výši částka na bankovní účet žalované číslo bankovní účet s tím, že žalovaná poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši částka vrátí věřiteli nejpozději do datum. V případě prodlení klienta s plněním jeho závazků dle této smlouvy se klient zavázal uhradit věřiteli smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Klient se zároveň zavázal v případě svého prodlení nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady, které vznikly věřiteli v souvislosti s prodlením klienta, a to částka za každou písemnou upomínku/výzvu k úhradě.
5. Z Výpisu z účtu soud zjistil, že žalobkyně poukázala na účet číslo bankovní účet dne datum částku 3 000 právnická osoba ze dne datum se podává, že majitelem bankovního účtu číslo bankovní účet je žalovaná, přičemž dne datum je na tento účet evidována příchozí platba od žalobkyně ve výši částka.
6. Soud má za prokázané, že žalobkyně vyhotovila ve dnech datum, datum a datum listin y označené jako Upomínka-pokus o smír, v nichž žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky, avšak soud nemá za prokázané odeslání těchto upomínek do dispozice žalované.
7. Z Výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky částka vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru do tří dnů. Z Podacího lístku ze dne datum se podává, že tato výzva byla žalované odeslána doporučeně poštou na adresu uvedenou ve smlouvě.
8. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou soud právně kvalifikuje podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále také jen o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěná smlouva obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavírala, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ).
9. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
11. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy
13. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum (dále jen„ směrnice 2008 číslo“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: číslo). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (příjmení, jméno. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C číslo, ECLI:EU:C: číslo).
15. Soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, a to pokud jde o aktivní i pasivní stránku poměrů žalované. Soud byl připraven u ústního jednání v tomto směru žalobkyni poučit o nutnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem a připravila se tak o možnost být ze strany soudu poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. S ohledem na neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), když k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 o. z.). Této neplatnosti se navíc dovolávala i žalovaná. Naproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobkyně poskytla žalované převodem na její bankovní účet částku částka.
16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalované z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru částku částka. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinna žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaná neuhradila žalobkyni dosud ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky částka představující nevrácené peněžní prostředky. Žalobkyně odeslala žalované dne datum výzvu k úhradě dluhu, když soud má podle § 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalované datum. Jelikož byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do tří dnů, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky od datum, tj. ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení (výrok I.). Ohledně zbývajících dílčích nároků ve výši částka s úrokem z prodlení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a smluvní pokuty v celkové výši částka soud žalobu zamítl. Soud dále žalobu zamítl ohledně úroků z prodlení z dlužné jistiny částka za dobu od datum do datum, protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná byla po tuto dobu v prodlení.
17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované, který je při zohlednění celého předmětu řízení včetně požadavku žalobkyně na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v zásadě stejný. Soud proto výrokem III. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
18. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná uvedla, že je aktuálně na rodičovské dovolené a je schopna splácet částka měsíčně. Uložení splátky ve výši odpovídající finančním možnostem žalované současně podstatně zvyšuje pravděpodobnost úplného uspokojení pohledávky žalobkyně. Vzhledem k celkové výši dluhu v poměru k výši splátky má soud za to, že stanovená výše splátek je přijatelná i pro žalobkyni, jejíž právo na úhradu pohledávky je současně chráněno uložením plnění pod ztrátou výhody splátek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.