Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 716/2020-17
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr Janem Kušnírem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa, obec a číslo - část obce
zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa, obec
o zaplacení 6 828 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se do smluvní pokuty 1 788 Kč a účelně vynaložených nákladů vymáhání
2 000 Kč zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 040 Kč od 25. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokátky titul. jméno příjmení náklady řízení ve výši 168 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se do smluvní pokuty 1 788 Kč a účelně vynaložených nákladů vymáhání</b> <b>2 000 Kč zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 040 Kč od 25. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokátky [titul]. [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 168 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Žalobce se domáhal zaplacení částky 6.828 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh ze smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřel se žalovaným dne 25.3.2019.
Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil.
Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení z důkazů listinných předložených žalobcem Všeobecných obchodních podmínek, smlouvy o zápůjčce ze dne 25.3.2019, výpis z účtu žalobce o zaslání peněz, pěti upomínek a předžalobní výzvy. Z těchto důkazů soud zjistil, že žalovaný zažádal žalobce o zápůjčku ve výši 4.000 Kč a došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce 25.3.2019. Žalovaný byl seznámen s OP a souhlasil s nimi. Splatnost zápůjčky byla stanovena na dobu do 24.4.2019 a žalovaný se zavázal vrátit částku 4.000 Kč a poplatek 1.040 Kč za zpracování zápůjčky. V případě prodlení s úhradou svého závazku vůči žalobci se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% dlužné částky a dále účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky stanovené paušálně částkami uvedenými v čl.2 smlouvy. Žalovaný věřiteli ničeho do doby splatnosti ani později neuhradil. Žalobce nárokuje úvěrovanou částku 4.000 Kč, poplatek ze zápůjčky 1.040 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1% denně (36% ročně) za každý den prodlení (ode dne splatnosti 24.4.2019 tedy po datu splatnosti, jejíž výše je omezena pouze maximální částkou uvedenou v zák. č. 257/2016 Sb., a účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky stanovené pevnými částkami za jednotlivé úkony směřující k vymáhání ve výši 2.000 Kč za 4ks upomínek po 500 Kč (č .2.3 smlouvy).
Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o zápůjčce a právní režim tohoto vztahu se řídí ust. § 2390 o.z. a násl. Podle této smlouvy přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Žalobce své povinnosti z této smlouvy splnil, naopak žalovaný své povinnosti, zejm. řádně a včas splatit dluh, nesplnil. Žaloba byla tedy podána v základu nároku po právu a soud jí v tomto rozsahu vyhověl (zapůjčená jistina + poplatek za úvěr). Úrok z prodlení z jistiny a poplatku byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po účinném zesplatnění dluhu.
Soud však nemohl žalobci přiznat smluvní pokutu podle č.l. 2 smlouvy, neboť tato smluvní pokuta zahrnuje období po zesplatnění a je nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů. Soud rovněž nepřiznal žalobci náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů, které žalobci údajně vznikly v souvislosti s prodlením, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody. Tyto náklady musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu podle vlastního sazebníku, který stanoví zcela nereálné a přemrštěné částky za prezentované úkony a činnosti. U těchto dílčích nároků žalobce byla žaloba zamítnuta.
Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch z 57 % a neúspěch ze 43% a má dle § 142, odst. 2 o.s.ř., právo na poměrnou 14% náhradu nákladů řízení. Celkem uplatněná částka žalobce činí 8.828 Kč a částka přisouzená pouze 5.040 Kč. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 200 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, tři režijní paušály po 100 Kč Náklady řízení by v případě plného úspěchu ve věci představovaly 1.200 Kč a žalobce má nárok na náhradu 14% takto vyčíslených nákladů, což činí 168 Kč, které je povinen žalovaný žalobci nahradit.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o.s.ř.