Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 218/2020-38
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudcem titul celé jméno řešitele ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce.
Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky částka. Žalobu odůvodnil tím, že původní věřitel (spol. anonymizováno země, IČO, se sídlem adresa), uzavřel s žalovanou datum smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému služby spočívající v umožnění přístupu k síti internet, umožnění přenosu rozhlasových a televizních signálů, popř. další služby. Současně byl sjednán pronájem přijímacího zařízení anonymizováno 6 slov. Žalovaný nehradil řádně a včas cenu za poskytované služby, žalobce tak dopisem ze dne datum odstoupil od smlouvy. Žalovaný byl povinen pronajaté zařízení vrátit nepoškozené a funkční do 7 dnů od ukončení smlouvy, přičemž se tak ale nestalo. V případě nevrácení pronajatého zařízení byl žalovaný povinen uhradit částku částka.
Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) žalobce a žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobci, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném od 1. 1. 2014. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměna.
Na základě provedených listinných důkazů, které byly hodnoceny dle ust. § 132 o.s.ř. , dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Ze smlouvy o poskytnutí veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo bylo zjištěno, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 11. datum výše uvedenou smlouvu. Součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky původního věřitele. Původní věřitel na základě smlouvy poskytl žalované služby spočívající v umožnění přístupu k síti internet, umožnění přenosu rozhlasových a televizních signálů, popř. další služby. Žalovaný se oproti tomu zavázal za služby platit cenu určenou dle ceníku původního věřitele. Současně byl sjednán pronájem přijímacího zařízení, konkrétně anonymizováno 6 slov. Z důvodu, že žalovaný řádně a včas nehradil cenu za služby, žalobce dopisem ze dne datum odstoupil od smlouvy. V případě ukončení smlouvy byl žalovaný povinen nejpozději do 7 dnů vrátit půjčené zařízení. V případě, že by se tak nestalo, byl povinen uhradit smluvní pokutu dle ceníku ve výši částka. K vrácení zařízení a zaplacení smluvní pokuty byl žalovaný opakovaně vyzýván, avšak do současnosti žalovaný zařízení nevrátil a ani nezaplatil smluvní pokutu. Žalobce prokázal, že žalovanému zaslal předžalobní výzvu ze dne datum.
Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že nárok žalobce je důvodný s tím, že žalovaný porušil svoji smluvní povinnost po ukončení smlouvy vrátit příslušná zařízení a žalobci tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty v uplatněné výši. Žalobě tak bylo zcela vyhověno.
O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, soud tak žalobci přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení představuje soudní poplatek ve výši částka, odměna zástupkyně žalobce tři úkony právní pomoci po částka dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby, tři režijní paušály dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky po částka. Jelikož zástupkyně žalobce prokázala, že je plátcem DPH, náleží jí dle § 137 odst. 3 o.s.ř. rovněž náhrada této daně ve výši 21% z odměny a režijního paušálu ve výši částka, tj. celkem částka. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u nějž tarifní hodnota nepřevyšuje částku částka. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11 , kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.