Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 336/2020-36
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní titul Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem právnická osoba anonymizována dvě slova příjmení jméno, země
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 6 660 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, že je žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 660 Kč,
s 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015,
s 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016,
s 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016,
s 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017,
s 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017,
s 7,50 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,
s 8,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,
s 8,75 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,
s 9,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019,
s 9,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 1. 2020 do 3. 3. 2020, a za do dobu od 4. 3. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, že je žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 660 Kč, s 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, s 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, s 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, s 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, s 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, s 7,50 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, s 8,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, s 8,75 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, s 9,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, s 9,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 660 Kč od 1. 1. 2020 do 3. 3. 2020, a za do dobu od 4. 3. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 6 660 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, právnická osoba, se žalovanou uzavřela dne 10. 1. 2007 smlouvu o půjčce číslo na základě které žalované poskytla v hotovosti částku 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 53 týdenních splátkách po 320 Kč spolu se souhrnným poplatkem, který činil 6 960 Kč Celkem se žalovaná zavázala vrátit částku 16 960 Kč. Žalovaná však svou povinnost nesplnila, uhradila celkem pouze 10 300 Kč Smlouvou ze dne 19. 6. 2015 byla s účinností ke dni 1. 7. 2015 pohledávka za žalovanou postoupena na přechodného věřitele anonymizována dvě slova. Ke dni postoupení byla pohledávka představována jistinou ve výši 6 660 Kč Smlouvou ze dne 24. 8. 2018 byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena přechodným věřitelem na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh po postoupení ničeho neuhradila, přestože byla k úhradě vyzvána předžalobní upomínkou.
2. Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila, k věci se nijak nevyjádřila.
3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v anonymizována dvě slova, jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje Nařízení evropského parlamentu a rady (EU) číslo ze dne 12. 12. 2012, podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17 a 18. Místně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu, a to zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř. “).
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o půjčce číslo včetně smluvních podmínek vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně - právnická osoba, - poskytla žalované dne 10. 1. 2007 půjčku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 320 Kč s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy do konce dalšího týdenního období. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí půjčky. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o půjčce, dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 53 týdnů 206,8 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky. Smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy, potvrzením o úplatě za postoupené pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na anonymizována dvě slova a následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla předžalobní upomínkou vyzvána k úhradě dlužné částky.
5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně dne 10. 1. 2007 smlouvu, na jejímž základě při jejím podpisu převzala částku 10 000 Kč Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit v 53 týdenních splátkách. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně zaplatila na úhradu poskytnuté půjčky celkem 10 300 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto sporu plyne ze smluv o postoupení pohledávek za žalovanou, přičemž postoupení bylo žalované oznámeno. Ani žalobkyni přes výzvu k plnění žalovaná již ničeho dalšího neuhradila.
6. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb. , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bod 1 zákona č. 43/2013 Sb. ). Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalované nařízení vlády č. 142/1994 Sb.
7. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb. ), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 10 000 Kč a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či anonymizováno. příjmení v komentáři k ustanovení pr. předpisu II, 2. vydání, obec a číslo, s. číslo). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného § 56 odst. 2 obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka (dostupný z webová adresa), dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 6 960 Kč, za poskytnutí jistiny 10 000 Kč, která měla být vrácena ve splátkách po dobu 53 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 53 týdnů, činila by výše úroku 69,6 % jistiny, faktickou výši úroku, vzhledem k postupnému splácení jistiny (původně půjčené peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 53 týdnů), tedy že procentní roční úrok byl daleko vyšší, odráží výše roční procentní sazby nákladů, která činila 206,8 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa) se pohybovaly v roce 2007 okolo 13 % ročně.
8. Za shora popsané situace nelze než uzavřít, že smlouvou sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, publikované v časopise Soudní judikatura pod číslo či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí dostupné z webová adresa). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na webová adresa). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující, včetně ujednání článku 5 smluvních podmínek, podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek, neboť v této části nelze ujednání oddělit (§ 41 obč. zák.). V této souvislosti je potřeba podotknout, že ujednání o úrocích je pouze fakultativní součástí smlouvy o půjčce, jeho absence pro jeho absolutní neplatnost tak dle názoru soudu nemá na existenci a platnost smlouvy samotné vliv. I pokud by však bylo možné dospět k jinému závěru (tedy že bez sjednání předmětného úroku by právní předchůdkyně smlouvu o půjčce vůbec s žalovanou neuzavřela a že ujednání o souhrnném poplatku je neoddělitelné od zbývající části smlouvy) bylo by nutné konstatovat absolutní neplatnost celé smlouvy (srov. již shora zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka), což by na rozhodnutí zdejšího soudu ohledně žalované jistiny nemělo vliv.
9. Z tohoto důvodu bylo třeba úhrady žalované ve výši 10 300 Kč započítat pouze na dlužnou jistinu půjčky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná tak z půjčky žalobkyni již ničeho nedluží a soud proto žalobu zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož procesně úspěšné žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).