Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 393/2020-25

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 4 038,60 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 2 000 Kč od 20.4.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 2 000 Kč od 20.4.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 4 038,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, IČO (dále také jen„ původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 2 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 14.12.2018 Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 2 000 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 038,60 Kč, který byl splatný dne 14.12.2018. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách webová adresa zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru 2 000 Kč a splatností 14.12.2018. Po odeslání smluvní dokumentace žalované byly zaslány peněžní prostředky dne 16.11.2018 na bankovní účet bankovní účet, který žalovaná uvedla. Úvěr nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce.

2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Soudu byla k důkazu předložena Smlouva o úvěru číslo anonymizováno, která byla společností právnická osoba, coby poskytovatelem úvěru, podepsána dne datum a namísto podpisu žalované je na konci výše uvedené smlouvy uvedeno Jméno a příjmení: celé jméno žalované, SMS kód: anonymizováno (dále také jen„ Smlouva“). Tuto Smlouvu měla dle tvrzení žalobkyně uzavřít předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba a.s., IČO, coby poskytovatel úvěru a žalovaná, coby klient. Žalovaná je ve Smlouvě označena jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, adresou pobytu, číslem občanského průkazu, emailovou adresou a číslem bankovního účtu. Ve Smlouvě se poskytovatel úvěru zavazuje klientovi poskytnout finanční prostředky ve výši 2 000 Kč, a to na bankovní účet klienta, klient se zavazuje splatit úvěr do 28 dnů od poskytnutí úvěru, roční úroková sazba činí 40% a roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 9 563,30 %. Poplatek za poskytnutí úvěru činí 778,60 Kč (po slevě) a 2 038,60 Kč (před slevou). Žalobkyně v žalobě požaduje poplatek ve výši 2 038,60 Kč, tedy před slevou. Proces registrace nového klienta, vyřizování žádosti o úvěr a uzavření smlouvy o úvěru je popsán v článku III. Smlouvy a odpovídá tvrzení žalobkyně v žalobě.

Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne 16.11.2018 byla poukázána částka 2 000 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně na účet č. bankovní účet bez uvedení vlastníka bankovního účtu. Ze zprávy právnická osoba ze dne 8.1.2021, kterou soud vyžádal na návrh žalobkyně, soud zjistil, že výše uvedený bezhotovostní převod se uskutečnil, peníze poukázala předchůdkyně žalobkyně, příjemcem a majitelem osobního účtu č. bankovní účet je žalovaná. Poskytnutí peněžních prostředků žalované tedy má soud za prokázané.

Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum bez Přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek od postupitele z 17.4.2020 s dokladem o odeslání žalované téhož dne, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

Žalobkyně soudu předložila předžalobní výzvu k úhradě ze dne 17.4.2020 včetně dokladu o jejím odeslání žalované téhož dne, žalovaná tedy byla žalobkyní upozorněna na možnost soudního vymáhání jejího dluhu.

4. Po zhodnocení shora uvedených důkazů má soud za to, že žalobkyně neprokázala uzavření závazku v podobě úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, a to uzavřením Smlouvy. Právně tedy nelze aplikovat ustanovení o smlouvě o úvěru, tj. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, dle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Smlouva neobsahuje podpis žalované, namísto podpisu žalované je v závěru Smlouvy uveden SMS kód. Smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostředky komunikace na dálku, a to v rámci internetových stránek předchůdkyně žalobkyně webová adresa, kde se měla žalovaná nejprve zaregistrovat zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy, následně mělo dojít ke zřízení jejího uživatelského účtu. Poté měla žalovaná zaslat předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Následně byla prověřena schopnost žalované úvěr splácet a poté žalovaná dle tvrzení žalobkyně schválila návrh konkrétní úvěrové smlouvy zadáním verifikačního podpisového kódu ze SMS zprávy, která byla žalované zaslána, a to vše v rámci uživatelského účtu žalované. Tento žalobkyní popsaný způsob uzavření úvěrové smlouvy je obsažen v článku III. Smlouvy. Přestože soud připouští, že smlouvu o úvěru je možné uzavřít prostředky komunikace na dálku, je však na žalobkyni, aby domáhá-li se plnění z takové smlouvy, prokázala uzavření takové smlouvy. Žalobkyně však neprokázala (ke způsobu uzavření Smlouvy žalobkyně nepředložila jediný důkaz), že způsobem popsaným v žalobě skutečně k uzavření Smlouvy došlo, tedy neprokázala postup zahrnující přihlášení klienta do chráněného internetového prostředí, vyplnění žádosti o registraci, o úvěr, odsouhlasení Smlouvy a souvisejících dokumentů žalovanou. Nelze tedy dovodit, že bylo uskutečněno právní jednání žalované, kterým žalovaná projevila vůli býti právně zavázána příslušnou Smlouvou.

5. Na druhou stranu soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že předchůdkyně žalobkyně poukázala žalované částku 2 000 Kč. Výsledky dalšího provedeného dokazování nebylo nijak zpochybněno, že se jedná o plnění, kterého se dostalo žalované bez právního důvodu (když se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření Smlouvy – viz odstavec 4. odůvodnění tohoto rozsudku), a žalovaná sama proti žalobě neuplatnila žádné námitky. Soud tedy na tuto částku aplikoval pravidla o bezdůvodném obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“

6. Soud se zabýval i otázkou žalobkyní uplatněného úroku z prodlení a dospěl k závěru, že dluh z bezdůvodného obohacení je dluhem, u něhož nebyl ujednán čas splnění. Je proto na místě vyjít z pravidla obsaženého v § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ V daném případě žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně předžalobní výzvou, která byla dána k poštovní přepravě dne 17.4.2020. Při pravidelném běhu věcí mohla do sféry dispozice žalované dorazit nejprve dne 18.4.2020, a tedy nejprve dne 19.4.2020 měla žalovaná plnit. Proto má ode dne následujícího (od 20.4.2020) žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 20.4.2020 z částky 2 000 Kč rovnající se bezdůvodnému obohacení žalované. V tomto rozsahu soud také žalobě vyhověl. Ve zbytku ji zamítl, neboť další nároky žalobkyně se opírají o obsah Smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno.

7. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z. a žalobkyně má v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcnou legitimaci ve sporu.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Procesně úspěšnějším účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, ale podle obsahu spisu jí žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když byla po celou dobu pasivní. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

9. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.

10. Ke splnění povinnosti žalované soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.