Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 24/2021-36

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní titul Bohumírou Netrvalovou, titul za jménem, ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka, částka, co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta titul. jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], [částka], co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši částka za období od datum do datum ve výši 8,50 % ročně z částky částka, a rovněž požadovala úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka. Konstatovala, že zahraniční právnická osoba příjmení p.l.c., jakožto původní věřitel pohledávku postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na právnická osoba, která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni. Původní věřitel dne datum uzavřel s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl poskytnut žalované neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možnosti opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu částka na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo částka podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Minimální pravidelná splátka byla splatná vždy k 30. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaná na základě uvedené smlouvy čerpala celkem částka, dostala se do prodlení s úhradou, když neuhradila ani minimální pravidelnou splátku. Z celkové čerpané částky úvěru částka neuhradila ničeho. Součástí žalobou uplatněné částky jsou rovněž účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované ve výši anonymizováno částka. Úrok z úvěru, tj. z částky částka, ve výši 8,5 % ročně za období od datum do datum činí částka.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dnem datum podle . Soud za splnění podmínek jednal v nepřítomnosti obou účastnic, když zároveň u obou z nich byla zachována 10 denní lhůta na přípravu.

3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a v této souvislosti dospěl ke kladnému závěru. Vycházel ze smluv o postoupení pohledávek, přehledu postoupených pohledávek, a vzal za prokázané, že právnická osoba smlouvu o postoupení pohledávek, na základě této pohledávky specifikované v přehledu postoupených pohledávek byly postoupeny na právnická osoba V uvedeném přehledu pak figuruje pohledávka za žalovanou. Tatáž pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena od právnická osoba na žalobkyni. Dopisem ze dne datum (č. l. 21 spisu), žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky.

4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, ze smlouvy o revolvingovém úvěru, bylo prokázáno, že smlouva byla uzavřena dne datum mezi právnická osoba příjmení anonymizováno (právním předchůdcem žalobkyně) a žalovanou. Smluvní strany sjednaly výši poskytnutého úvěrového rámce částka, úrokovou sazbu 8,5 % měsíčně, když žalovaná se rovněž zavázala zaplatit poplatek za čerpání úvěru, a to ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru. V článku VI. bod 1 úvěrové smlouvy smluvní strany sjednaly náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli s prodlením klienta se splacením kterékoli částky ve výši částka. Z výpisu z účtu bylo prokázáno, že žalovaná dne datum vybrala z účtu částku částka a dne datum částku částka.

5. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne datum je neplatné právní jednání, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaná byla v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení vyjádřená v hlavě I. je nutné použít vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy účastníci ve smlouvě úrok sjednali, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ). Soudem k důkazu provedená průměrná úroková sazba pro daný typ úvěru v daném období, tj. v období poskytnutí úvěru, při zadání délky splácení sjednaného úvěru, tj. 3,90 % ročně, zpracovaná Českou národní bankou v rámci systému příjmení (listinný důkaz na č. l. 32 spisu), pak v sobě promítá i nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a soud ji proto užil jako vodítko při stanovení obvyklých úrokových sazeb se sazbou sjednanou mezi účastníky řízení ve smlouvě, a to z pohledu její přiměřenosti. Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci úrok činil 8,5 % měsíčně, tedy 102 % ročně, a byl sjednán jako pevný, po celou dobu splácení úvěru. Takto sjednaný úrok soud však hodnotí jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou. Soud při posuzování nemravnosti úroku vycházel z databáze obec národní banky o průměrných úrokových sazbách za daný typ spotřebitelského úvěru, neboť v ní je promítnuta jak minimální, tak maximální možná výše úrokových sazeb v bankovních sektorech. Tento listinný důkaz podpořil závěr soudu o nemravnosti úroku. V této souvislosti je třeba rovněž zmínit i tu skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně by předmětnou částku částka, resp. úvěrový rámec do částka, žalované neposkytl, smlouvu by neuzavřel, pokud by žalovaná na její podmínky nepřistoupila.

6. Lze shrnout, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je smlouvou absolutně neplatnou, protože smluvní ujednání představují značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. V této souvislosti rovněž nelze přehlédnout výši poplatku sjednaného za čerpání úvěru, a to ve výši 12,5 % z částky každého čerpání. V této souvislosti je nutné uvést, že i takto sjednaný vysoký poplatek nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takovéto jednání proto nemůže požívat právní ochrany odkazem na případnou autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie nemůže být bezbřehá. Ze shora uvedených důvodů byla smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou shledána absolutně neplatnou.

7. Soud vztah účastnic proto posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z. Z výpisu z účtu bylo prokázáno, že žalovaná dne datum vybrala částku částka a datum částku částka, tedy právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl celkem částka. Jak bylo zřejmé z žalobních tvrzení, a žalovaná v tomto směru tvrzení nerozporovala, z částky částka poskytnuté žalované žalovaná žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci ničeho neuhradila. Soud proto žalobě vyhověl co do částky částka, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno, když do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, pak bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. Výzva k plnění byla obsažena v oznámení o postoupení pohledávky datovaném datum. Dle obsahu tohoto listinného důkazu je zřejmé, že žalovaná měla plnit do 3 dnů, tzn. do datum. Pokud tak neučinila, dnem datum se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění dle , o. z. a stíhá ji rovněž povinnost k úhradě úroku z prodlení. Úrok z prodlení dle vládního k uvedenému datu činil 8,25 % ročně, žalobkyně však požadovala úrok nižší, soud vázán žalobním petitem v tomto směru žalobě vyhověl.

8. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn , kdy žalobkyně měla ve věci úspěch co do výše 64 % předmětu sporu, neúspěch co do výše 36 % předmětu sporu, má proto právo na 28 % svých účelně vynaložených nákladů. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování převážného úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaného úroku, a kapitalizovaného úroku z prodlení, který byl předmětem žaloby a z jeho kapitalizace ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni datum. V tomto směru vycházel z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za zastupování advokátem ve výši částka za 1 úkon právní služby dle ve znění pozdějších předpisů, a to za 3 úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka (tato byla realizována právním zástupcem žalobkyně a datována datum), dále 3 režijními paušály po částka dle téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši částka dle , neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí částka, když 28 % představuje částka.

9. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z část věty před středníkem a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).