Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 214/2020-25
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 29 347 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 624 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Pokud se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 15 723 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 353,57 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 80,5 % ročně z částky 10 589,66 Kč od datum do datum, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 624 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Pokud se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 15 723 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 353,57 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 80,5 % ročně z částky 10 589,66 Kč od [datum] do [datum], v tomto rozsahu se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 29 347 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalovaný převzal částku 9 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázal zaplatit žalobci dále poplatek ve výši 6 526 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 938 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a odměny za hotovostní režim splátek ve výši 4 088 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal vrátit v 45 týdenních splátkách po 346 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze 11 splátek, žalobci tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, která činila na dlužné zápůjčce částku 6 353,57 Kč a na dlužném poplatku částku 4 007,43 Kč. Žalovaný poté již neuhradil ničeho.
Účastníci dále uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalovaný převzal částku 11 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázal zaplatit žalobci dále poplatek ve výši 9 197 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 448 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 261 Kč a odměny za hotovostní režim splátek ve výši 5 488 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 337 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze splátky, žalobci tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, která činila na dlužné zápůjčce částku 10 589,66 Kč a na dlužném poplatku částku 8 396,34 Kč. Žalovaný poté již neuhradil ničeho.
Žalobce se tedy v řízení domáhal úhrady dlužné částky ve výši celkem 29 347 Kč sestávající z jistiny ve výši 16 943,23 Kč a dlužného poplatku ve výši 12 403,77 Kč a zákonného úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 353,57 Kč od datum do zaplacení a z částky 10 589,66 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:
Žalovaný a žalobce uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka (spotřebitelský úvěr) ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tuto zápůjčku poplatek ve výši 6 526 Kč, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 938 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a odměny za hotovostní režim splátek ve výši 4 088 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal poskytovateli zápůjčky zaplatit v hotovosti, formou 45 týdenních splátek po 346 Kč. Dle evidence žalobce žalovaný uhradil pouze 11 splátek v celkové výši 5 165 Kč a dostal se do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a žalobci vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky.
Žalovaný a žalobce dále uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka (spotřebitelský úvěr) ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tuto zápůjčku poplatek ve výši 9 197 Kč, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 1 448 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 261 Kč a odměny za hotovostní režim splátek ve výši 5 488 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal poskytovateli zápůjčky zaplatit v hotovosti, formou 60 týdenních splátek po 337 Kč. Dle evidence žalobce žalovaný uhradil pouze 4 splátky v celkové výši 1 211 Kč a dostal se do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a žalobci vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky.
5. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného durhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 9 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.
8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce s žalovaným nejprve uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaného poplatku v částce 6 526 Kč a to v 45 týdenních splátkách po 346 Kč, přičemž žalovaný uhradil pouze 11 splátek v celkové výši 5 165 Kč a poté již ničeho neuhradil. Dále účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaného poplatku v částce 9 197 Kč a to v 60 týdenních splátkách po 337 Kč, přičemž žalovaný uhradil pouze 4 splátky v celkové výši 1 211 Kč a poté již ničeho neuhradil.
10. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce se z jednání nařízeného na datum omluvil a soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení § 118a odst. 1 , 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a prokázat shora uvedenou skutečnost.
11. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.
12. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právního předchůdce žalobce
před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek
(§ 588 o.z.). Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.
13. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice anonymizováno parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí,
aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele
na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
14. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce
za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
15. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
16. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
17. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
18. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
19. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
20. Smlouvy o úvěru, které žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, jsou tedy neplatné, protože právní předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
21. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že žalobce vyplatil žalovanému nejprve částku 9 000 Kč z titulu zápůjčky a žalovanému zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 3 835 Kč (9 000 Kč – 5 165 Kč). Poté žalobce vyplatil žalovanému částku 11 000 Kč a žalovanému zbývá doplatit na jistinu úvěru částku 9 789 Kč (11 000 Kč – 1 211 Kč). Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl.
22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.2 o.s.ř. za situace, kdy žalovaný byl převážně úspěšný, ale žádné náklady mu nevznikly, soud mu proto žádnou náhradu nemohl přiznat.
23. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.